Komentáře

Česká filharmonie v Hamburku. Sál, který jí svědčí

Součástí právě probíhajícího turné České filharmonie po Německu s jedním koncertem v belgických Bruggách (od 1. února do 8. února) bylo i první vystoupení v hamburské Elbphilharmonii v pondělí 4. února. Vystoupení velmi sledované, protože hrát v Elbphilharmonii patří k prestižním příležitostem a také přinášelo očekávání, jak bude český orchestr ve známé budově provázené zvěstmi o dokonalé akustice znít. Česká filharmonie hrála pod vedením Semjona Byčkova, jako sólista vystoupil klavírista Jan Lisiecki.

Womex 2018: Mše za hudební rozmanitost

V hlavním sálu auditoria Alfredo Krause stoupá vzhůru zadní plátno, publiku se nabízí fascinující pohled na vlny Atlantiku a na pódiu začínají hrát Kronos Quartet. Tak dechberoucím hudebně-vizuálním zážitkem skončil v Las Palmas na Kanárských ostrovech veletrh Womex, největší přehlídka svého druhu v Evropě.

Občan Igor Levit

20. leden 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Občan Igor Levit

Když klavírista Igor Levit vystoupil před sedmi lety v programu BBC Radio 3 New Generation Artist, bylo hned po zaznění prvních pár tónů jasné, že tenhle čtyřiadvacetiletý mladík nepřišel předvést svou zázračnou prstovou mechaniku, ale představit se jako komplexní hudební osobnost. Učinil tak nevšedním způsobem: Chaconnou Johanna Sebastiana Bacha BWV 1004 v Brahmsově úpravě pro levou ruku, tedy náročnou, více než patnáctiminutovou a dosti málo hranou skladbou. Byla to troufalost? Drzost? Naivita? Nikoliv. Jen prostá samozřejmost umělce, který naprosto přesně ví, co dělá, proč to dělá, a to s téměř uhrančivým účinkem. Nejednomu posluchači zablikal v tu chvíli v hlavě pokyn: sledovat! a následující vývoj Levitovy kariéry dal téhle spontánní výzvě za pravdu.

Kirill Petrenko: Nová éra Berlínskych filharmoniků

V probíhající koncertní sezoně 2018/2019 si Berlínští filharmonikové – nejrepublikánštější z nejvýznamnějších symfonických orchestrů Spolkové republiky Německo – vládnou sami. Britský dirigent Simon Rattle (* 1955) opustil po šestnácti letech v čele berlínského orchestru post jeho šéfdirigenta (2002–2018), aby se ujal vedení Londýnského symfonického orchestru. Na nového uměleckého šéfa Berlínských filharmoniků se v metropoli nad Sprévou zatím čeká, než se pozice 19. srpna 2019 ujme rusko-rakouský dirigent s mnichovským domicilem Kirill Petrenko. Jak už tomu v dějinách prvního německého orchestru, k němuž je upřena mediální pozornost nejen celého světa tzv. klasické hudby, ale i německých a evropských (kulturních) politiků, bývalo a jistě i nadále bude, Petrenkova volba proběhla v červnu 2015 za enormního zájmu médií a s notnou dávkou ironie, zklamaných očekávání a překvapivých řešení.

Sedmdesát let jesenické ZUŠ

Když se v květnu 2017, díky Nadačnímu fondu Magdaleny Kožené, uskutečnil první ročník ZUŠ Open - nejrozsáhlejší kulturní akce v historii České republiky upozorňující na význam uměleckého vzdělávání dětí - zapojilo se do něj kolem 355 základních uměleckých škol z různých koutů České republiky. Jednou z nich byla i Základní umělecká škola v Jeseníku, která si na sklonku roku 2018 připomněla řadou koncertů a výstav 70. výročí od svého vzniku.

Hudba v osmičkových rocích

Rok s osmičkou na konci právě skončil, oslavy stoletého Československa máme za sebou a je tedy dobrý čas na otázku, jak výročí republiky připomněly české orchestry i operní domy a jestli náš často zbytečně uzavřený svět klasické hudby dokázal vstoupit do celospolečenské debaty.

Přemýšlení o jubileu

17. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Přemýšlení o jubileu

Vedle velkých výročí typu Leoše Janáčka, připomněl rok 2018 i kulatá výročí řady žijících českých skladatelů. Za všechny uvedu Luboše Sluku, Petra Fialu, Petra Wajsara, Jana Málka, Emila Viklického, Vlastislava Matouška, Josefa Marka či Petra Řezníčka. Ti a další mají za sebou více či méně zajímavé životní dílo. Já se však chci letmo zastavit u jiného tvůrce, jenž stojí skromně stranou a jenž je navíc autodidakt,  Pravoslava Kohouta (nar. 27. 11. 1943). Desátého prosince zaštítila Společnost českých skladatelů (člen Asociace hudebních umělců a vědců) autorský koncert k jeho narozeninám, jenž se konal v hlavním sále Kaiserštejnského paláce v Praze. Nemá sice ideální akustiku, ale protože zněla jen komorní hudba, tak to nevadilo. Z reprezentativního vzorku šesti kompozic Pravoslava Kohouta jsem byl nejvíce okouzlen vtipným dechovým kvintetem Obrázky z pohádky, houslovým duem Fragmenty a především smyčcovým kvartetem Reflexe, jenž dle mého mínění patří mezi nejzajímavější díla české kvartetní literatury tohoto století a zasloužilo by si profesionální nahrávku od špičkového ansámblu.

Bach podle Petera Dijkstry aneb tři kantáty Vánočního oratoria

Jedenáctého prosince jsem se vydal do pražského Rudolfina, abych prožil provedení Vánočního oratoria Johanna Sebastina Bacha. Původně jsem tam neměl být, protože jsem pod dekou medikamentů, ale upřímně řečeno nikdo z našich spolupracovníků tomu nemohl věnovat čas, takže, ač nejsem špičkový odborník na historicko poučenou interpretaci barokní hudby a celý život mám bytostný odpor k všeználkovství, které čtu a slyším kolem sebe, stal jsem se záskokem. Bohužel až v Dvořákově síni jsem si všiml, že jsem si doma zapomněl antibiotika, a protože jsem se při délce první části večera bál, že nestihnu dodržet čas medikace, musel jsem nerad  odjet, takže jsem slyšel jen polovinu díla, tedy tři kantáty. Protože to však byla v některých aspektech, které mohu posoudit, překvapivě poučná zkušenost, rozhodl jsem napsat pouze osobní glosu o tomto torzu. 

Když já tak rád diriguju. Filmové vzpomínky na Jiřího Bělohlávka

V pražském kině Lucerna včera proběhla slavnostní předpremiéra dokumentu „Když já tak rád diriguju…“. Vznikl ve spolupráci České filharmonie a České televize a svým úhlem pohledu mapuje a dokumentuje poslední dva roky působení Jiřího Bělohlávka, šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie. Zároveň otevírá velmi působivým způsobem pohled do Bělohlávkova soukromého života, odkrývá jeho povahu i vztah k orchestru, a dává rovněž prostor pro četné Bělohlávkovy vzpomínky. Tvůrci filmu, Roman Vávra – režie, Katarína Gayerová Buchanan – střih, Miroslav Janek – kamera, v téměř stominutovém filmu vytvořily zajímavý kaleidoskop záběrů, které ve své celistvosti na diváka působí mimořádně silným dojmem.

Předvánočně zadumaní i rozjívení Gentlemen Singers

Doba adventní, čas očekávání, zklidnění i obracení se k sobě, je odedávna doprovázena hudbou a zpěvem. Koho zavedly kroky v neděli 9. prosince do kostela sv. Anny (Pražská křižovatka), nemusel litovat. Zpíval tu královéhradecký soubor Gentlemen Singers, již patnáct let existující profesionální mužské vokální okteto. Lahodné hlasy jeho členů, obdivuhodný souzvuk a všestrannost napověděly, proč patří k předním českým vokálním ansámblům, přijímaným vřele domácím i zahraničním publikem i kritiky.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.