Komentáře

Večer na polské ambasádě: hudební Broumov a Salon Polski

Pořadatelé hudebního festivalu Za poklady Broumovska a mezinárodní soutěže mladých klavíristů Broumovská klávesa získali pro svou první tiskovou konferenci (7. března 2018) značně exkluzívní prostory: nádherný barokní koncertní sál polské ambasády v Praze. Broumovský výběžek je ze tří čtvrtin obklopený Polskem a česko-polské vztahy jsou v tomto regionu velmi intenzívní. Není proto divu, že se dvěma z nejvýznamnějších broumovských kulturních událostí dostává podpory na velvyslanecké úrovni.

O režisérské sezoně v Brně a proč se těšit na Lidský hlas

Nástup tandemu Ivanović – Heřman do vedení brněnské opery na začátku roku 2015 přinesl na první pohled především dramaturgické změny. Pozornost se přesunula na méně známá díla zavedených skladatelů a větší péči se dostalo i hudbě posledních let a desetiletí. Zdá se ale, že sezona 2018/2019 se odehraje spíš ve znamení silných režisérských vizí než dramaturgicky odvážných kroků.

Za Evženem Zámečníkem

21. únor 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Za Evženem Zámečníkem

Filharmonická éra skladatele, houslisty, dirigenta a pedagoga Evžena Zámečníka proběhla (1971–1981) už tak dávno, že si ji v brněnské filharmonii skoro nikdo nepamatuje. A přece býval primista Zámečník jednou z nejvýraznějších postav velkých zájezdů orchestru, jemuž se v sedmdesátých letech konečně otevřely možnosti zahraničního uplatnění. Za nekonečných celodenních autobusových přejezdů (jednou také Hamburk–Bari) totiž důsledně vystupoval jako mluvčí fiktivního filharmonického C-mužstva umělecky slabších hráčů a neúnavně organizoval besedy, přednášky, ankety a jazykové kurzy, pokaždé ohromující svou kouzelnou absurdní 

Nevysychající studnice nápadů Vladimíra Vlasáka

V osobnosti Vladimíra Vlasáka (* 17. 2. 1928) je s námi ještě svět, o němž si dnes většinou už jen čteme. Život s rodiči ve služebním domku továrny na piana, soukromé hodiny hudby u souseda s tím, že hrát v kapele je  vždycky dobrá příležitost k přivýdělku, zapomenutý muzikantský slang (odehrávka=hodina hudby). To všechno ještě za první republiky. Poválečné profesní směřování Vladimíra Vlasáka už je srozumitelné i v současných kontextech – třiatřicet let byl sólo tympanistou Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a současně vyučoval hru na bicí na Konzervatoři v Praze. S orchestrem projel celý svět, pořídil s ním spoustu nahrávek pro rozhlas, televizi i vydavatelství zvukových nosičů a uplatnil se i jako sólista (jeho parádním kouskem byl Družeckého Dvojkoncert pro hoboj, tympány a orchestr). Na konzervatoři se zasloužil o to, že třída bicích byla vybavena mnoha dalšími nástroji, které se staly během 20. století běžnou součástí klasického instrumentaria, a založil zde legendární Pražský soubor bicích nástrojů, jehož koncerty byly hnací silou tvorby soudobých českých autorů a neocenitelným příspěvkem k poznávání aktuálního dění na mezinárodní hudební scéně. Soubor fungoval do devadesátých let.

Tramvaj mezi Libercem a Jabloncem jako jedna z operních premiér ND v příštím roce

Michael Nyman, Steven Stucky nebo Petr Wajsar. To jsou jména autorů, s jejichž hudbou se tradiční operní posluchač příliš často nesetká, avšak pokud chce navštěvovat nové pražské operní inscenace v příští sezoně, zřejmě se jim nevyhne. Národní divadlo dnes představilo na tiskové konferenci sympaticky a až překvapivě odvážnou dramaturgii sezony 2018/2019, kterou bude otevírat i zakončovat Bedřich Smetana.

František Popelka jubilující

12. únor 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
František Popelka jubilující

Zájemci o dílo Bohuslava Martinů jistě znají i jeho propagátora PhDr. Františka Popelku, jenž se letos dožívá významného jubilea (narozen v Poličce 19. 2. 1933). Přídavek „PhDr.“ je pro Poličáky důležitý, aby jej odlišili od jeho stejnojmenného otce, rovněž významného propagátora díla B. Martinů (František Popelka starší, 1908-1989): šlo o houslistu, bibliofila, muzejníka a nadšence „staré dobré školy“.  Dr. Popelka pro odlišení používal při publikování dětskou podobu svého jména „Iša“.

Moravskoslezské tajemství – festival Gradus ad Parnassum

V červenci loňského roku mi přišel od Lukáše Michla e-mail s nabídkou, zda bych byl ochoten připravit pro třetí ročník festivalu Gradus ad Parnassum přednášku o instruktivních klavírních skladbách Ilji Hurníka. Přiznávám, že jsem byl tehdy hodně překvapený. O Lukáši Michlovi samozřejmě vím – je výborný pianista a 

Vychytilka 2018

31. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Vychytilka 2018

Na letošní 12. ročník Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila se přihlásilo 122 mladých violoncellistů. Přesně polovina z Česka (61) a polovina ze zahraničí. Je to skutečně neuvěřitelný počet a od minulého ročníku také citelný nárůst mladých umělců. Porota ve složení Michal Kaňka, Petra Malíšková, Břetislav Vybíral, Jiří Hanousek a Tomáš Jamník měla během tří dnů (19. - 21. ledna) příležitost vyslechnout velké množství krásných výkonů. V sedmi věkových kategoriích – první již od pěti a půl a poslední až do devatenácti let – se na „Vychytilce“ představili cellisté z mnoha zemí. Přijeli účastníci z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Maďarska, Velké Británie, Rakouska, Španělska, Makedonie a Číny. Tento rok byla obzvlášť vysoká konkurence účastníků z Polska – studenti z Varšavy, Katowic, Toruně, Wroclavi a dalších měst obsazovali přední místa. Mě například osobně velice zaujal výkon čtrnáctiletého Antoni Wrony z Varšavy. Zvítězil v 5. kategorii a zahrál mistrovsky Koncertní polonézu Davida Poppera. Další první ceny jsme udělili účastníkům z Berlína nebo například z Číny. Nejpočetněji byla zastoupena kategorie šestnácti až sedmnáctiletých, kde se mezi sebou utkalo 23 cellistů. Zde zazářil Jakub William Gráf, student Martina a Mirko Škampy z hudebního Gymnázia v Praze 3, který se stal zároveň nejúspěšnějším českým účastníkem soutěže a obdržel i cenu za nejlepší interpretaci skladby Bohuslava Martinů.

Kytara na HAMU oslavila 35 let

30. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Kytara na HAMU oslavila 35 let

V neděli 28. 1. 2018 se uskutečnil mimořádný koncert k 35. výročí ustanovení výuky kytary jako rovnocenné části učebních programů na Hudební fakultě AMU. Iniciátorem zavedení nového oboru byl věhlasný profesor kytary na Pražské konzervatoři, Štěpán Urban. Dosáhnout uznání kytary za nástroj, rovnocenný ostatním nástrojům na strunné katedře, dalo dost práce. Bylo potřeba překonat předsudky typu „Kytara? Leda k táboráku – a ještě lépe do něj!“

Šedesát let národního festivalu 

Jaká by mohla být synonyma ke slovu národní? Vlastenecký, patriotický, národnostní…? Máme Národní galerii, Národní muzeum, Národní knihovnu, několik divadel, v jejichž názvu je slovo národní, Český národní korpus, Českou národní banku.  V posledních letech se za  národní orchestr označuje Česká filharmonie a za národní festival Smetanova Litomyšl. A právě tyto dva umělecké subjekty, jistě špičkové úrovně, uzavřely 16. ledna 2018 čtyřletou smlouvu o partnerství. Onen národnostní atribut je sice silným signálem do veřejnosti, ale důležité jsou dvě roviny tohoto svazku, jenž je ostatně vyústěním mnohaleté pravidelné spolupráce, jež nabyla síle hlavně po návratu dirigenta Jiřího Bělohlávka z Londýna do Prahy a po převzetí uměleckého vedení České filharmonie. První rovina je vnější, v níž vládne ekonomika, marketing a image. Orchestr bude 

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.