Komentáře

Brexit a hudba (a 'trumpizace' Británie)

Jak ví celý svět, během několika posledních měsíců došlo v Británii ke čtyřem dramatickým událostem: v pátek 24. května podala premiérka Theresa May demisi – bylo zřejmě lepší odejít samovolně, než být k odstupu donucena – a v neděli 26. května pak výsledky voleb do Evropské unie potvrdily, že tradiční britský systém dvou hlavních politických stran je patrně v posledním tažení.

Dirigentská power play

10. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Dirigentská power play

Už šestým rokem nabízí Dvořákova Praha drobný, ale – zdá se – účinný bonus k úctyhodnému množství hudby. Jsou jím Povídání po potlesku čili aftertalks, které po některých koncertech přimějí část publika zůstat navzdory pozdní večerní hodině v koncertní síni a naslouchat názorům a postřehům protagonistů večera. Ti se kvůli tomu vrátí, ač vyčerpáni svým výkonem, na jeviště – a jejich výčet od roku 2013 do současnosti utěšeně přibývá: Jurowski, Bělohlávek, Sharon Kam, Baborák a mnoho dalších... Projekt, v němž mám možnost – a riskantní úděl – být jak moderátorem tak tlumočníkem, vymyslel Marek Vrabec. A jeho následník, Jan Simon se svým týmem, v něm pokračuje. Nejen to. Pro mecenáše a významné osobnosti kolem festivalu se uskutečňují i tzv. pretalks neboli setkání před koncertem. Je zajímavé pozorovat, co kterému umělci, ať už dirigentovi, hudebníku či pěvci, vyhovuje víc: někteří se veřejnému hovoru před vystoupením vyhýbají jako čert kříži, protože se potřebují uzavřít do sebe a soustředit; jiným se naopak nechce po koncertu cokoli dodávat a raději mluví před ním.

Co nás přesahuje

6. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Co nás přesahuje

Jedním z průvodních jevů trapnosti, jakou bylo prodlužované jmenování nového pána Nostického paláce, byla – nikoli poprvé – vyjádření čelných českých politiků o tom, jak je ministerstvo kultury vlastně nedůležité. Vždyť nepatří k silovým jako vnitro nebo „zamini“ a neprotékají jím velké peníze jako ministerstvem financí či práce a sociálních věcí. Tak co s ním, že? Myslel jsem na tyto nehorázné výroky 31. srpna při výtečném večeru v Litoměřicích, patřícím k výkonům, na které by údajná elita této země měla být hrdá. A naučit se vnímat kulturu nikoli jako cosi okrajového, ale naopak jako pozitivní vklad do života české společnosti, rozkolísané a rozdělené víc než kdykoli jindy od Listopadu 1989.

Jak zní vlámský klasicismus? Do Ostravy jej přiveze Terra Nova Collective

Dva večery po sobě bude v Ostravě znít unikátní vlámský klasicismus. Český posluchač nemá příliš často příležitost setkat se na koncertě s hudbou Pietera van Maldera a Johana Adama Fabera. Částečně to napraví koncerty antverpského ansámblu Terra Nova Collective.

Letní Pražské múzy

1. září 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Letní Pražské múzy

Mezzosopranistka Eva Garajová pořádá již léta komorní cykly Pražské múzy v kostele sv. Vavřince, v létě pak pokračuje festivaly Eva Garajová a hosté pořádanými v Karlově Studánce, v Lázních Jeseník a letos v pražských neobvyklých prostorách. Proto tedy název Letní Pražské múzy, který uzavřeli v malostranskému kostele sv. Tomáše špičkoví sólisté v neděli 25. srpna.

Litomyšlské baroko znovu přítomné: Čtvrtý ročník festivalu připomíná dědictví piaristů

Přídomek moderní historické město je stále živoucím dokladem toho, co východočeská Litomyšl návštěvníkům nabízí. První písemná zmínka k roku 981, středověké sídlo biskupství, působení významných rodů, jako byli Pernštejnové nebo Trautmannsdorfové, to jsou jen střípky rozměrného zrcadla bohaté historie Litomyšle. Dominanta města, renesanční zámek z roku 1568, je hlavním dějištěm národního festivalu Smetanova Litomyšl, druhého nejstaršího hudebního festivalu v České republice.

Oper(pat)alie 2019 aneb Proč je dobré mít ji v Praze

Pátek, 26. července, 20 hodin. Na jeviště Národního divadla se právě směstnalo všech čtyřicet účastnic a účastníků letošního ročníku mezinárodní pěvecké soutěže a oddaně zpívá hymnu Operalie. Samozřejmě pod taktovkou jejího zakladatele a protagonisty, Plácida Dominga. Zákulisím se rozléhá dojetí. Tak se to přece jen zde v Praze, v Národním divadle, podařilo! A já si přitom tiše představuji, co asi právě jde hlavou dvěma protagonistům spolku Domingo-Mozart-Prague, Gabriele Boháčové a Radku Hraběti, kteří to všechno – při vší úctě k ostatním – vydupali ze země. Jak jim asi je, když se najednou po finálovém koncertě hrnou slova slávy i od těch, kteří zprvu na uměleckých návštěvách Maestra v Praze nenechali niť suchou? Co cítí při pohledu zpět na různé, příznačně zdejší patálie?

O (ne)dokumentu Pavarotti

23. červenec 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
O (ne)dokumentu Pavarotti

Kolega Boris Klepal napsal pro server Aktualne.cz výbornou reflexi filmu Pavarotti. Tedy zjevně jej viděl celý. Já jej viděl také. Na rozdíl od něho jsem o něm ale nechtěl psát, protože mi to přišlo zbytečné. Dlouho jsem to měl v podvědomí, ještě jednou jsem se k recenzi pana Klepala vrátil a nakonec se rozhodl, že učiním výjimku a sepíšu poněkud osobní reflexi, ostatně stejně nemám v sobotu 20. 7. nic fundamentálního na práci a chci se vyhnout koupání v jihočeském písníku.

S Milanem Al-Ashhabem na Čajkovského soutěži

Začátkem letošního léta se mi přihodilo něco, s čím už jsem (vzhledem ke svému věku) nepočítal: opět jsem se zúčastnil toho absurdního divadla, kterému se říká „hudební soutěž”. Tentokrát pouze v roli doprovazeče, což ale vůbec neubralo na vzrušení a nervozitě, která se nikomu při takovém podniku nevyhne. Naopak, pocit zodpovědnosti mě pronásledoval ještě více, než když jsem kdysi bojoval jenom sám za sebe.

Hry o Marii deset let po premiéře

I kdyby Bohuslav Martinů za celý svůj život nenapsal nic jiného než dvě a půl hodiny hudebního miráklu otitulovaného jako Hry o Marii, zasloužil by si místo vedle velkých hudebních dramatiků dvacátého století. Způsob, jakým se chopil zdánlivě nesourodých materiálů (staroufrancouzská liturgická hra, vlámská hra, moravská lidová poezie, středověký mirákl...) a stvořil z nich čtyřdílné podobenství o boji duše s tělem, prostor pro velkou divadelní podvíanou a především hudbu naléhavě oslovující emoce, sluch i intelekt posluchače, fascinuje od své premiéry v roce 1935.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.