Komentáře

Odešel Jiří Pilka

11. červenec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Odešel Jiří Pilka

Tok lidského života je neúprosný ve svých časových omezeních. A je zcela lhostejné, kolik času je každému z nás vymezeno. V okamžicích jeho uzavření je důležitější, jak jsme své životy prožili, co jsme na světě zanechali našim následovníkům. PhDr. Jiřím Pilkou (zemřel 7. července 2018) jsme byli obdařeni schopnostmi vstupovat – ať jsme zkušení, či neprobuzení posluchači – do světa hudby ve všech jeho podobách a proměnách. V pozdní době Jiří Pilka rozšířil své pohledy na život v obecném slova smyslu, který se dotýkal ve svých jednotlivostech i souvislostech zdaleka ne jen hudbymilovných posluchačů. Vakuum, jež vzniká po odchodu jedinečných osobností, je těžké zaplnit a navázat tam, kde smrt přetrhla těmto mimořádným osobnostem to, co ještě nevyslovily, ač si to přály. To je i případ Jiřího Pilky.

Byla jsem v Sydney

10. červenec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Byla jsem v Sydney

Královéhradecký dětský sbor Jitro se po léta vydával na letní koncertní turné po Francii. Pro tento rok však nastala v tradici změna a sbor zamířil do země, která se nachází tisíce kilometrů daleko a kde místo lišek chodí dávat dobrou noc klokani. Jitro bylo pozváno na 29. ročník Australian International Music Festival.

Gregoriánský chorál je zvukem ticha

30. květen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Gregoriánský chorál je zvukem ticha

V Evropě se pořádají stovky festivalů vážné hudby, do malého belgického městečka Watou, ležícího přímo na hranici s Francií, se každý třetí rok sjíždějí soubory gregoriánského chorálu. Dá se vůbec nejstarší vokální forma nazvat vážnou hudbou? Nejedná se spíše o vlastní druh liturgických zpěvů? Faktem je, že Mezinárodní festival gregoriánského chorálu ve Watou je největším festivalem svého druhu na světě. Čísla hovoří sama o sobě: bez úvodních koncertů trval festival ve zdejším městečku o dvou tisíc obyvatel pět dnů a zúčastnilo se ho 26 souborů z 15 zemí 4 kontinentů.

Salon ZUŠ: mentoři a mladé talenty spolu na jednom pódiu

Pražské jaro zařadilo na čtvrtek 24. května 2018 do svého festivalového programu pozoruhodnou akci, nazvanou Salon ZUŠ. V podtitulu jsme se mohli dočíst, že se jedná o koncert, který je „oficiálním představením stipendijního mentoringu uměleckého vzdělávání MenART“ a že se tento koncert koná „symbolicky v den ZUŠ OPEN“.

Artis Bohemiae Amicis pro Stephana Beat Baumgartnera

Večer 26. dubna se v barokním refektáři dominikánů v Praze na Starém Městě uskutečnil slavnostní česko-švýcarský koncert. Refektář v Jilské je domovským sálem pro soubor Martinů Strings Prague a cyklus koncertů Hudba bez hranic. Dubnový koncert opět plně dostál názvu cyklu, a to hned ze dvou důvodů. Byla na něm předána cena Artis Bohemiae Amicis, kterou uděluje Ministerstvo kultury ČR za propagaci české kultury v zahraničí. Z rukou náměstkyně ministra, JUDr. Kateřiny Kalistové, převzal čestné ocenění švýcarský fagotista, skladatel a hudební organizátor Stehpan Beat Baumgartner, kterého s Českou republikou spojuje mnohé. Léta strávená zde na pražské HAMU a během nich vzniklé mnohé osobní i profesní vazby a přátelství. Druhým výjimečným aspektem večera bylo uvedení světové premiéry nové skladby Stephana Beat Baumgartnera. Třívětou kompozici pro smyčce s názvem Homage à Martinů u něj objednalo město Curych. Autorem jí byl vzdán hold českému skladateli, kterému se stalo Švýcarsko na dlouhá léta útočištěm i místem posledního spočinutí. A nyní ji při příležitosti autorova ocenění  – zcela symbolicky – nastudoval a premiérově uvedl smyčcový soubor Martinů Strings Prague pod vedením Jaroslava Šonského.

Za dětmi v Kutné Hoře

17. květen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Za dětmi v Kutné Hoře

Na loňský první ročník ZUŠ Open v Kutné Hoře moc rádi vzpomínáme. Naše škola připravila dvě vystoupení, na Palackého náměstí se představili žáci hudebního, tanečního i literárně – dramatického oboru, celkem 223 dětí. Od všech byla cítit opravdová hrdost, že se mohou předvést a všem ukázat výsledky společné práce. I při tak velkém počtu účinkujících vše plynulo a žáci si navzájem pomáhali při přípravě pódia a vzájemně se povzbuzovali. Toto jsou krásné chvíle, kdy opravdu vidím, že nejde jen o to kdo hraje nejlépe. Zde se opravdu „táhlo za jeden provaz“ a děti opravdu žily uměním.

Samuel Hasselhorn vyhrál Soutěž královny Alžběty

Osmadvacetiletý německý barytonista Samuel Hasselhorn získal první cenu na Soutěži královny Alžběty v Bruselu. Druhá se umístila francouzská mezzosopranistka Eva Zaïcik a třetí cenu převzal čínský basbaryton Ao Li.

Kutnohorské stříbro

7. květen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Kutnohorské stříbro

Nevím, kolik stříbra se ještě nachází pod Kutnou Horou, ale je jisté, že starobylé město má vedle řady architektonických památek a genia loci historického jádra jeden kulturní stříbrný poklad – Mezinárodní hudební festival Kutná Hora (mfkh.cz). Název sice není objevný, zato obsah koncertní série ano. Letos zahajuje druhé desetiletí a mezi 2. a 10. červnem naplní hudbou chrám sv. Barbory, sousedící kapli Božího těla, Knížecí dům, kostel sv. Jana Nepomuckého a při postludiu kostel Zvěstování Panny Marie v Bohdanči u Kutné Hory.

Malá vzpomínka na vzácnou osobnost

V sobotu 14. dubna, ve věku téměř devadesáti let, zemřel poslední žijící člen slavného Smetanova kvarteta, prof. PhDr. Milan Škampa. Když mě můj přítel PhDr. Luboš Stehlík požádal, abych o prof. Škampovi napsal do Harmonie malou vzpomínku, byl jsem velmi v rozpacích, jak se s takovým úkolem dobře  vypořádat. Okamžitě se mi vybavil Milanův pobaveně potutelný úsměv doprovázený vtipnou poznámkou, která nikdy nedovolovala ani zbla vznešeného pathosu či přílišného velebení. Životopisná data všech Smetanovců jsou již mnohde dosti přesně popsána profesionálními muzikology, nebudu se proto pokoušet o Milanovu biografii a pokusím se 

V jaké tónině odešel Otomar Kvěch

27. březen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
V jaké tónině odešel Otomar Kvěch

Otomara Kvěcha jsem si vážil jako skladatele, pedagoga, rozhlasového kolegy a kamaráda, s nímž byla legrace. Když jsem napsal svou první orchestrální skladbu, ukázal jsem ji Otovi. Hlavně mě zajímalo, „jestli to bude dobře znít“. On to prolistoval a řekl: „Hele, ono v dobrým orchestru v podstatě zní všechno.“ Měl pravdu jen částečně: jemu to všechno vždycky znělo. Nápaditý orchestrátor disponoval skvělými teoretickými základy a měl „naposloucháno“. Mezi skladateli není úplně běžné, aby celé večery seděli se sluchátky na uších a s partiturou v ruce a studovali díla svých předchůdců. Pro Otu to byla samozřejmost a divil se, že ostatní to tak nedělají. Jednou se rozčiloval: „Zeptal jsem se svých studentů skladby na HAMU, která Brahmsova symfonie končí v pianissimu, a věděla to sotva půlka!“

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.