Komentáře

Bernard Haitink naposledy

14. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Bernard Haitink naposledy

Po 65 letech na dirigentském stupínku se světoznámý Bernard Haitink rozhodl ukončit svoji uměleckou dráhu. Poslední čtyři koncerty s Vídeňskými filharmoniky vedl devadesátiletý dirigent na přelomu srpna a září 2019 v Salcburku, Londýně a Lucernu. Na programu byl Beethovenův Čtvrtý klavírní koncert se sólistou Emanuelem Axem a Brucknerova Sedmá symfonie, která trvá osmdesát minut a kterou Haitink řídil zpaměti.

Nový pražský Pianosalon Machart v plném lesku

Těžko bychom hledali mezi našimi pianisty někoho, který by neznal klavírního technika a ladiče Jana Macharta. Jeho jméno nalezneme u desítek prestižních nahrávek předních českých klavíristů, bezmála dvacet let spolupracoval Jan Machart s Českou filharmonií, dvacet pět let působí na HAMU, stará se o klavíry nespočtu nejrůznějších hudebních institucí a hudebních škol, vlastní dílnu na opravu klavírů a samozřejmě má také rozsáhlou privátní klientelu. Přestože by se mohlo zdát, že je těch aktivit na jednoho člověka víc než dost, založil Jan Machart v roce 2011 ještě rodinnou firmu Machart PIANA, s.r.o., v níž prodává klavíry světově proslulé japonské značky Yamaha. V roce 2013 otevřela jeho firma v Praze – Malešicích první showroom, a protože prodej úspěšně vzkvétal, rozhodl se Jan Machart v roce 2018 vybudovat větší obchodní prostory ve Švehlově ulici 3333/21 v Praze – Záběhlicích.

Na odchod dvou velkých muzikantů

11. listopad 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Na odchod dvou velkých muzikantů

Smrtka si někdy pohrává s lidskými osudy svérázným způsobem. Houslista Břetislav Novotný a violoncellista Zdeněk Koníček spoluzakládali smyčcové kvarteto jako dva největší přátelé. Letos v těchto podzimních dnech zemřeli v rozmezí dvou týdnů jako dva sobě zcela cizí lidé.

Brusinky a Sametová revoluce na bruselské konzervatoři aneb Za vše může viola

V letošním roce je napříč celou republikou velké množství koncertů a akcí připomínajících výročí 30 let od Sametové revoluce. Zcela jinou dimenzi ale získávají koncerty, které se k tomuto výročí konají v zahraničí. Z tohoto hlediska je skutečně symbolickým místem Brusel. Kromě politického významu má tato vedoucí evropská metropole jednu zajímavost. Žije zde skutečně rozsáhlá česká komunita čítající přibližně 8000 členů. Brusel je ale zároveň významnou evropskou hudební velmocí. Může nás proto těšit, že jeden z koncertů věnovaný výročí 30 let od Sametové revoluce proběhl v pondělí 14. října 2019 přímo ve Velkém sále Královské konzervatoře v Bruselu (Conservatoire royal de Bruxelles). Koncert „Souvenirs de Prague“ byl svým přesahem skutečně mimořádný. Jeho iniciátorem byl český violista Vladimír Bukač, který na konzervatoři letos v září zahájil již třetí rok v pozici řádného profesora violové třídy. Jeho nápad uspořádat na půdě školy koncert k výročí Sametové revoluce se setkal s velkou podporou ze strany vedení školy. Bukačova violová třída si totiž za pouhé dva roky své existence získala značné renomé a ředitel Frédéric de Roos se rozhodl nápadu využít, aby v rámci společné akce Čechů a Belgičanů pomyslný reflektor nasvítil právě na novou a úspěšnou violovou třídu českého profesora. Koncert se tak zároveň stal významnou propagací České republiky, kde společně vstoupili čeští i belgičtí umělci.

Recital vzhůru nohama

21. říjen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Recital vzhůru nohama

Na pódium v Rudolfinu přichází Jiří Suchý a cosi maluje na tabuli. Stejně jako před pětapadesáti lety, vzhůru nohama. Až když tabuli obrátí, vidíme, co napsal. Recital, slovo cizího původu (na rozdíl, jak vysvětluje, od slova estráda, které je sice také cizí, ale trošku méně.) Uskutečnil tak svému partnerovi Jiřímu Šlitrovi jeho dávný sen. (Stejně, musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam je vždycky dobře utřený piano.) Nestor českého humoru, básník, hudebník a výtvarník, včera opět ohromil publikum v Rudolfinu nezničitelnou vitalitou na prahu své devadesátky.

Sukova síň patřila vítězům Broumovské klávesy

Mezinárodní klavírní soutěž pro mladé pianisty Broumovská klávesa, jejíž devátý ročník proběhl v Broumově ve dnech 5.–7. dubna 2019, nabízí od roku 2017 vítězům jednotlivých kategorií originální bonus: vystoupení na slavnostním koncertě laureátů soutěže v Sukově síni pražského Rudolfina. Letošního ročníku Broumovské klávesy se zúčastnilo 57 soutěžících, z nichž 39 přijelo ze zahraničí – z Polska, z Ukrajiny, z Francie a ze Slovenska. Na koncertě, který se konal v Sukově síni 15. října 2019, předvedli své umění vítězové prvních tří věkových kategorií (ve čtvrté, nejvyšší věkové kategorii nebyla první cena udělena).

Shnilé pomeranče v Národním. Prokofjev nebyl rasista, ale...

Na Lásku ke třem pomerančům jsem do Národního vyrazil v dobré společnosti a cíleně nepřipraven. Rád ke známým kusům, které jsem ještě neviděl, přistupuji bez předchozí znalosti jejich známých náležitostí: děje, dobového kontextu, soudobých dekonstrukcí. Ať mluví hudba! Zpívají hlasy! Dokonce jsem si, to už nezáměrně, zapomněl brýle, a z první galerie pak záviděl dvojici o pár řad nade mnou divadelní kukátko. I bez něj mne nastudování v režii Radima Vizváryho okamžitě strhlo. Vlastně si nevybavím, kdy naposledy mi na opeře uteklo první dějství takhle rychle. A takhle náramně! Pitoreskní výprava sice vrávorala na hranici nevkusu, ale bez jedné a čtvrt dioptrií už to šlo – a zbytek obstarala skvělá hudba i divadelní výkony protagonistů. Princův bojácný smích rozesmál celé hlediště a na přestávkovou střechu jsme vyskotačili v tom nejlepším rozmaru, natěšeni na dějství druhé.

Hlas dvacátého století: Zemřela sopranistka Jessye Norman

V poslední zářijový den odešla jedna z největších operních osobností 20. století. Americká sopranistka Jessye Norman zemřela ve svých 74 letech. „Jsme ohromně pyšní na to, co Jessye dokázala, na to, jak inspirovala publikum po celém světě. Její umění bude určitě i nadále pro všechny zdrojem radosti. Jsme také hrdí na to, jakým způsobem podporovala lidi, kteří trpí hlady nebo nemají domov, a jak pomáhala mladým v jejich rozvoji a v uměleckém a kulturním vzdělávání,“ uvedli členové její rodiny v oficiálním prohlášení.

Oppitz, Shaham, Soltani: S hudbou neznám samotu

Anežský klášter, 12. září večer. Magické prostředí. Venku babí léto, v tichém patiu dozrává ovoce. A na jevišti před vyprodaným sálem exceluje famózní trojice. Houslista Gil Shaham, navíc letošní kurátor komorní řady Dvořákovy Prahy; Gerhard Oppitz, legendární klavírista; Kian Soltani, vycházející světová hvězda violoncella. Po koncertě se rychle připravuje aftertalk a v zákulisí se při letmé poradě odehrává obvyklý příběh. Ti nejlepší ve svém profesi jsou opět těmi nejskromnějšími. „Ano, mluvím několika jazyky, ale česky jsem se bohužel nenaučil,“ říká mi omluvně Oppitz, „ a to přesto, že jsem vyrůstal v Bavorsku blízko vašich hranic. Ty ale byly tenkrát, v padesátých letech, železnou oponou...“ Do hovoru se vmísí vždy laskavý Shaham a navrhuje, abychom se na jevišti oslovovali křestními jmény: „Jak jinak? Vždyť aftertalk bude současně naším přídavkem, protože jiný bohužel nemáme pro dnešek secvičený a moc nás to mrzí...“

Brexit a hudba (a 'trumpizace' Británie)

Jak ví celý svět, během několika posledních měsíců došlo v Británii ke čtyřem dramatickým událostem: v pátek 24. května podala premiérka Theresa May demisi – bylo zřejmě lepší odejít samovolně, než být k odstupu donucena – a v neděli 26. května pak výsledky voleb do Evropské unie potvrdily, že tradiční britský systém dvou hlavních politických stran je patrně v posledním tažení.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.