Komentáře

Utajené jubileum?

17. březen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Utajené jubileum?

Tenorista Peter Dvorský, sopranistky Gabriela Beňačková, Magdaléna Hajóssyová, klavírista Marian Lapšanský  - ti všichni patří do relativně početné skupiny slovenských umělců úzce spjatých s českou hudební minulostí a současností. Marian Lapšanský, u nás asi nejznámější  slovenský pianista, oslaví v srpnu tohoto roku sedmdesátiny. Je nejen renomovaným klavírním sólistou, ale i neobyčejně zkušeným hudebním partnerem. V minulosti doprovázel například Gabrielu Beňačkovou, Dagmar Peckovou, Magdalenu Hajóssyovou, Jelenu Obrazcovovou, Sergeje Kopčáka, Petera Straku, Petera Schreiera nebo Romana Janála. Legendární bylo klavírní duo Marian Lapšanský – Peter Toperczer. Pro budoucnost významný je jeho vklad do přípravy mladých pianistů. Učil na HAMU i JAMU a dosud je veden jako profesor na bratislavské VŠMU. Další částí jeho profesního života je role manažera, nejviditelnější  je vedení Slovenské filharmonie.  Anticipací jubilea byl 15. března jeho recitál v sídle MHF Pražské jaro – kostele sv. Vavřince na pražské Malé Straně, kde byl hostem cyklu Pražské Múzy ´17, jenž pořádá Eva Garajová.

Collegium Marianum na přelomu února a března: královské dvory Británie a Francie

Únorový Barokní podvečer Collegia Mariana, uvedený v Lobkovickém paláci na Pražském hradě 20. 2. pod titulem Orpheus Britannicus, doznal na poslední chvíli zásadní změnu – místo indisponované Hany Blažíkové na něm na záskok vystoupila  anglická sopranistka Robyn Allegra Parton, která má bohaté zkušenosti s hudbou starou i soudobou, představila se na prestižních scénách v Anglii (Londýn, Glyndebourne, spolupráce s Orchestra of the Age of Enlightenment, English Baroque Soloists, vystoupení na londýnském Händel Festival) i  na kontinentě (Innsbruck, Paříž, Lucemburk). Program koncertu zůstal stejný – v první polovině

Nikolaus Harnoncourt: život po životě

V pondělí 6. března 2017 tomu bude rok, co kulturní svět, a to nejen ten hudební, obletěla zpráva o nečekaném, nikoli však překvapivém odchodu rakouského dirigenta Nikolause Harnoncourta (* 6. 12. 1929 Berlín, † 5. 3. 2016 St. Georgen in Attergau) za jinými zvěčnělými členy nebeského ansámblu svaté Cecílie. Harnoncourtovo úmrtí světovou hudební veřejnost zaskočilo, protože jen dirigentovi blízcí a orchestry, s nimiž trvale spolupracoval, tušili, že umělcův zdravotní stav věštil brzké sečtení jeho pozemských dnů. Harnoncourt se smrti díval do tváře již v roce 2009.

Stará hudba v Praze: tři různé úhly pohledu

Marek Štryncl prokázal hledačskou odvahu už mnohokrát – z nedávné doby připomeňme aspoň stavbu převozného barokního divadla (od svého dokončení už mnohokrát velmi dobře využitého), nastudování a nahrávky symfonií Antonína Dvořáka na dobových nástrojích a v souladu s dobovými interpretačními zvyklostmi, a plán rekonstrukce slavnosti Phasma Dionysiacum, která se na Pražském hradě v prostoru Staré sněmovny odehrála před čtyřmi sty lety, 5. února 1617 (4. a 5. února se k tomuto výročí v Praze konala mezinárodní konference, za účasti obecných historiků, muzikologů, teatrologů, specialistů na dobový tanec a

Elbphilharmonie aneb „ELPHI“ jak ji vidí Roman Bělor

Svobodné hansovní město Hamburg je po Berlínu nejvýznamnějším německým městem a druhým největším evropským přístavem přezdívaným „Tor zur Welt“. Od 11. ledna 2017 se může Hamburg pyšnit také svojí novou branou do světa hudby. Tvoří ji fascinující polyfunkční objekt Elbphilharmonie, který se jako krystal či stylizovaná plachetní loď vypíná v přístavní čtvrti k nebi do výše 108 metrů přímo z vodní hladiny Labe mířícího ke svému ústí do Severního moře. Stavbou, jejímž autorem je slavné basilejské architektonické studio Jacques Herzog & Pierre de Meuron (mj. autoři londýnských galerií Tate Modern I a II), vrcholí první dlouhé období rehabilitace přístavu bezprostředně sousedícího s centrální částí města. Návaznost na minulost je zřejmá na první pohled – nová budova využívá jako integrovaný základ nábřežní sklad A z let 1963-1966, na jehož upravenou cihelnou fasádu kontrastně navazuje v celé ploše prosklená nástavba se zvlněnou střechou.   

Hold osmdesátileté mladistvosti

10. únor 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Hold osmdesátileté mladistvosti

Je časté, že jediným důvodem ke gratulaci a oslavě mnohého jedince je až dosažení nějakého kulatého životního výročí, kdy každá další desítka dožitých let je sama o sobě zdrojem a příčinou umocněného zájmu o tento úkaz. Avšak zdaleka ne všem se daří byť úctyhodný počet let vyplnit tomu odpovídajícím množstvím úctyhodných činů. Neboť všichni jsme osoby, ale ne každý je osobností, které náleží hold především pro vykonané věci. Jedním z takových je profesor Ivan Štraus, stále plný mladistvé energie, záviděníhodné duševní svěžesti a osobitého humoru. Senza ritenuto, molto allegro e giocoso, 13. února 2017 lehce překračuje milník osmdesátky.  Pokusím se zde, možná trochu netradičním stylem, ale vlastně tím pádem v jeho duchu, vzdát mu, v byť jeho fyzické velikosti neodpovídající ploše, patřičný hold.

Masterclass Francesca Piemontesiho: Místo hodin u klavíru raději přemýšlejte

Hned pětkrát během jednoho týdne mělo v lednu pražské publikum možnost slyšet v Rudolfinu jednoho z nejlepších současných pianistů Francesca Piemontesiho. V pondělí 23. ledna 2017 vystoupil umělec na sólovém recitálu, následně ve třech dnech za sebou – 25., 26. a 27. ledna – provedl s Českou filharmonií a Manfredem Honeckem Beethovenův 3. klavírní koncert a jako bonus nabídl ve čtvrtek 26. ledna dopoledne klavírní masterclass. Předvedl na něm svou pedagogickou práci se dvěma studenty, vybranými v konkurzu: jedenadvacetiletou Michaelou Augustinovou z HAMU a osmnáctiletým Matoušem Zukalem z Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy. Michaela si pro masterclass připravila první větu z Mozartovy Sonáty B dur, KV 570, Matouš hrál Ondinu z druhého sešitu Debussyho Preludií a finální větu z Beethovenovy Mondscheinsonaty.

Hudba, smysl a nesmysl Alfreda Brendela

Před Vánoci vydalo nakladatelství Volvox Globator knihu Alfreda Brendela s názvem Hudba, smysl a nesmysl. Přinášíme vám exkluzivně úvod k českému vydání knihy, které napsal klavírista a umělecký ředitel festivalu Prague Music Performance Jan Bartoš. Alfred Brendel přijíždí 7. února do Prahy k několikadenní rezidenci, aby v Sukově síni Rudolfina pokřtil českou verzi své knihy, vedl schubertovský masterclass se Škampovým kvartetem a violoncellistou Tomášem Jamníkem a v kině Ponrepo představil výběr ze svých oblíbených filmů. Letos šestaosmdesátiletý umělec již veřejně nekoncertuje, kromě psaní a přednášení ale intenzivně pracuje s nejlepšími smyčcovými kvartety světa. Půjde o mimořádnou událost (redakce).

Mezinárodní violoncellová soutěž Jana Vychytila 2017

Jan Vychytil byl významný český violoncellista a pedagog, který v roce 1994 založil a vedl hudební Gymnázium na pražském Žižkově. Zemřel v roce 2004 a na jeho počest vznikla o dva roky později soutěž pro začínající violoncellisty.

Bedřich Tylšar: mistr hornové zvukové elegance

Před několika lety ve školních lavicích Pražské konzervatoře sedávala nenápadná mladá dívka s tmavými vlasy, jejímž studijním oborem byla hra na lesní roh. Na otázku, kdo je jejím profesorem hlavního oboru, odpověděla nynější členka České filharmonie Kateřina Javůrková: „Mým profesorem hlavního oboru je pan profesor Bedřich Tylšar.“

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.