Komentáře
Ve věku nedožitých 92 let zemřel bývalý dramaturg Filharmonie Brno Jiří Beneš. V orchestru působil od jeho založení, jako violista odehrál vůbec první koncert Filharmonie Brno na Stadionu v roce 1956. Byl také pedagogem a publicistou. Za svoji činnost získal několik ocenění, například Cenu České hudební rady 2020 nebo Cenu města Brna 2010.
Komentář Kennetha Woodse: Filipika proti vyčerpanosti Mahlerem
14. srpen 2020 Napsal(a) Kenneth WoodsJako mladý hudebník, pro něhož byla Mahlerova hudba mimořádným objevem, jsem si nikdy nepomyslel, že budou moji kolegové z hudební branže jednou hovořit o „vyčerpanosti Mahlerem“. Ačkoli poválečné misionářství Leonarda Bernsteina, Bruna Waltera a Otto Klemperera zásadním způsobem napomohlo popularitě nahrávek Mahlerovy hudby, živá provedení zůstávala i nadále nesmírně vzácná, omezená prakticky pouze na hlavní orchestry ve velkých městech, a to až do devadesátých let. Nevzpomínám si, že by za mých mladých let náš místní profesionální orchestr Mahlera vůbec hrál.
Komentář Diny Šnejdarové: Nejde to?
20. červenec 2020 Napsal(a) Dina ŠnejdarováJednou z nejpřímějších, nejuniverzálnějších (protože bez jazykových bariér) a svým způsobem nejjednodušších cest, jakou mohli hudebníci v uplynulých měsících komunikovat se svými posluchači, bylo přirozeně streamování koncertů – a forma koncertu jako taková. Tímto směrem se vydaly též některé festivaly v Česku. Pražské jaro na tom bylo časově ze všech nejhůř a v rychlosti zachránilo, co se dalo: zdarma se vysílaly jak živé, tak archivní koncerty na internetu, rozhlasem a televizí. Publikum zpočátku žádné, posléze symbolické. Concentus Moraviae přesunul celý ročník na příští rok a stvořil pro letošní podzim zcela nový program ve spolupráci s festivaly Lípa Musica a Svatováclavským hudebním festivalem. Dvořákova Praha více ohraničila dramaturgii. Muselo a musí se pracovat s tím, co nabízí tuzemská scéna. Na podzim, snad i v létě už se počítá s přítomností většího množství posluchačů v sálech.
Komentář Petra Fischera: Případ ukradené Ostravy a příliš tupého kladiva na kulturu
19. červenec 2020 Napsal(a) Petr FischerKdyž genderová rovnost zavání falší
16. červenec 2020 Napsal(a) Martin MalmgrenNestává se často, aby z aktuálního společenského tématu vznikla nová opera, ale pro ty, kdo sledují dění ve švédském Helsingborském symfonickém orchestru, to není nic ojedinělého. Management orchestru evidentně touží po zájmu médií, a tak jsme mohli v minulých letech sledovat novinové titulky zmiňující mimo jiné zhudebnění anonymního homofobního výhružného dopisu nebo trvání na bezletové politice, která po externě najatých dirigentech a sólistech vyžaduje, aby dorazili jiným způsobem než leteckou dopravou.
Pohledem pedagoga: Pozoruhodný absolventský koncert Evy Zrostlíkové Schäferové s kompletním Ysaÿem
7. červenec 2020 Napsal(a) Pavel HůlaSedmadvacátého června uspořádala hudební fakulta AMU v sále Martinů absolventský koncert houslistky Evy Zrostlíkové Schäferové, posluchačky prof. Ivana Štrause. Eva Zrostlíková má za sebou již mnoho úspěchů. Je laureátkou Kocianovy houslové soutěže z roku 2011, držitelkou 1. ceny Telemannovy soutěže v Poznani, laureátkou soutěže Concertino Praga. V roce 2017 se probojovala do hlavního klání soutěže Pražské jaro a na soutěži Nadace Boh. Martinů v roce 2018 získala 1.cenu. Program jejího absolventského koncertu byl zcela nevšední. Absolventka provedla souborně všech 6 sólových sonát E.Ysaÿe. Občas houslisté zařadí do programu svých recitálů kompletní Bachovy sólové sonáty či Paganiniho Caprices, provedení kompletního Ysaÿe na českých pódiích je však vzácné. Eva Zrostlíková se Ysaÿem zabývá déle, před dvěma lety na svém bakalářském koncertě již jeho dvě skladby provedla. Ysaÿe napsal své Sonáty, evidentně pod dojmem Bachových sólových sonát, v roce 1923 jako op.27. Sonáty jsou mimořádně technicky náročné, překypují zajímavými hudebními nápady, jsou originální a nepostrádají tak vysokou uměleckou hodnotu.
Komentář Tomáše Jamníka: Vážná hudba jako klíč k pochopení
6. červenec 2020 Napsal(a) Tomáš JamníkV květnovém vydání Harmonie jsem si s chutí přečetl článek I svět klasiky bude muset poslouchat, s jehož autorkou v mnoha věcech souhlasím. Vážná hudba by měla reflektovat pulzování současného světa a neignorovat potřeby svého okolí, ve kterém vzniká. Tvrzení, že koncertní sály jsou od zbytku světa odtržené, je tedy do jisté míry oprávněné. Neměli bychom však zapomínat, že stav vážné hudby na druhou stranu přináší i úžasné věci.