Komentáře
Mnoho lásek Antonína Dvořáka a osobní cesta k jejich objevování
8. září 2021 Napsal(a) Patrick LambertPovažuji za obrovské štěstí, že jsem byl vychováván v domácnosti, kde byla hudba – vážná hudba, ne pop – pokládána za důležitou. Moje matka, dodnes připomínaná v pedagogických kruzích pro své instruktivní klavírní skladbičky publikované pod jejím dívčím jménem Barbara Kirkby-Mason, byla skvělá pianistka a nic nemilovala víc než nacvičovat – na velkém bechsteinu v obývacím pokoji nahoře – svůj repertoár vycházející z klasických děl. Když jsme museli já a můj bratr jít na kutě, usínali jsme za zvuků nádherné klavírní hry, která k našim uším proudila přes podestu. Zněl Bach, Mozart, Brahms a Chopin, ale velmi málo Beethoven.
Ostravské dny pojedenácté představí novou hudbu bez předsudků
11. srpen 2021 Napsal(a) Jan Borek„U nové a nejnovější hudby se nesmíme zaleknout obtíží. Nesmíme se dát zahnat na útěk k pasivitě, musíme naopak sami přejít do aktivního útoku a poslouchat tuto hudbu co nejvíc. Jedině tak se naučíme po čase rozlišovat mezi lepším a horším. A pak už se nám nebude zdát všechno stejné, jednotvárné nebo dokonce odpuzující.“
V britském hudebním životě došlo za několik minulých let – obzvlášť posledních dvou – k řadě podstatných změn. Neutěšená ekonomická situace a pandemie zavinily zrušení programů v mnoha koncertních síních a na operních scénách, ba uzavření některých regionálních divadel. A řadoví hudebníci často bojují o záchranu své existence. Vydělat si na živobytí po brexitu, který jim znesnadnil přístup do 27 států Evropské unie, a možnost pravidelného účinkování na tamějších koncertních pódiích a divadelních scénách, je čím dál tím obtížnější. Situace se ztížila ještě víc během současné pandemie.
Komentář Jakuba Hrůši: Nelítostný kritikův hlas
22. květen 2021 Napsal(a) Jakub HrůšaNedávno vydala Nadace Bohuslava Martinů sbírku glos Hrůša o – on Martinů. Skvělá kniha našeho předního dirigenta se zamýšlí například nad symfoniemi Martinů, Kyticí, nad „limity“ Janáčka a Martinů, nad aktuálností Mé vlasti nebo nad jeho vztahem k Jiřímu Bělohlávkovi. Vše je zarámováno do krásné, starosvětské češtiny. Je to báječná kniha, kterou doporučuji vaší pozornosti. Jako ochutnávku jsem vybral glosu, jež se týká hudební kritiky.
Ve středu 19. května zemřel ve věku 92 let dirigent Martin Turnovský, pozoruhodná osobnost, které jako by nebylo dáno nikde trvale zakotvit. Narodil se do mimořádně kulturní rodiny, která je zrcadlem česko-německo-židovské kulturní historie 20. století. Otec Jan Turnovský byl právník, který od mládí hrál velmi dobře na klavír a v profesionální dráze mu zabránila 1. světová válka; celý život se ale vášnivě věnoval hudbě, natolik dobře, že v za První republiky mohl brát hodiny u Alexandra Zemlinského a Eduarda Steuermanna.
Komentář Věry Drápelové: Z uctívaného Jimmyho predátorem
16. duben 2021 Napsal(a) Věra DrápelováV Palm Springs v americké Kalifornii zemřel 9. března dirigent James Levine. Bylo mu 77 let. Levine se už delší dobu potýkal se zdravotními problémy, čehož si v posledních letech nemohli nevšimnout i diváci kinopřenosů z Metropolitní opery. U těch stál „Jimmy“ od počátku – v prosinci 2006 řídil první projekci, Mozartovu Kouzelnou flétnu, a poté na tři desítky dalších. Počínaje Verdiho Macbethem v lednu 2008 ho mohli vidět i diváci v Česku.
Nestává se často, aby vznikla v České republice pobočka zahraničního nadačního fondu, který bude podporovat talentované české hudebníky. Během tohoto roku zahájí činnost Stadler-Trier Music Foundation. Zakladatelem byl Švýcar s českými kořeny Jan Stadler (1922–2019). Sídlem nadace je pražský Hrzánský palác v Celetné ulici 12. Rozhovor s výkonnou ředitelkou Magdalenou Nováčkovou vyšel v březnovém vydání Harmonie. Doplňkem k poznání Jana Stadlera je jeho Vlastní životopis.