Komentáře

Jiří Bezděk oslavil šedesátku koncertem v Praze a novým CD

Přední český soudobý skladatel a učitel budoucí skladatelské generace Jiří Bezděk (nar. 1961) oslavil letos významné životní jubileum. Výčet tvůrčích úspěchů Jiřího Bezděka je velmi dlouhý. Jeho skladby se prosazují u nás i v zahraničí, kde jsou vydávány německým vydavatelstvím Edition Brendel. Profil autora doplňuje jeho bohatá publikační a hudebně teoretická činnost. Na pražské HAMU vede katedru hudební teorie, zabývá se především soudobou hudbou a koncertním melodramem. V posledně jmenovaném žánru v současnosti pracuje také jako organizátor koncertů a ředitel mezinárodní skladatelské soutěže v rámci festivalu Melodramfest.

Masterclass Borise Giltburga: tři a půl hodiny výuky bez přestávky

Festival Dvořákova Praha nabízí letos vedle koncertů také dva mimořádně atraktivní klavírní masterclassy. První se konal 13. září 2001 dopoledne v Sukově síni Rudolfina. Jeho protagonistou byl výtečný rusko-izraelský pianista Boris Giltburg, jenž nadchl Pražany svým debutovým recitálem na Dvořákově Praze v roce 2019 a kterému bylo letos na tomto festivalu svěřeno kurátorství Komorní řady.

Mnoho lásek Antonína Dvořáka a osobní cesta k jejich objevování

Považuji za obrovské štěstí, že jsem byl vychováván v domácnosti, kde byla hudba – vážná hudba, ne pop – pokládána za důležitou. Moje matka, dodnes připomínaná v pedagogických kruzích pro své instruktivní klavírní skladbičky publikované pod jejím dívčím jménem Barbara Kirkby-Mason, byla skvělá pianistka a nic nemilovala víc než nacvičovat – na velkém bechsteinu v obývacím pokoji nahoře – svůj repertoár vycházející z klasických děl. Když jsme museli já a můj bratr jít na kutě, usínali jsme za zvuků nádherné klavírní hry, která k našim uším proudila přes podestu. Zněl Bach, Mozart, Brahms a Chopin, ale velmi málo Beethoven.

Do Kutné Hory nejen za Beethovenem

16. srpen 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Do Kutné Hory nejen za Beethovenem

Letních festivalů není (opět) málo a kdo chce, může o prázdninách spojit hudební záliby s objevováním nových lokalit. Pro mě osobně patří na pevné místo v kalendáři Kutná Hora. Letos už podruhé se termín tohoto festivalu posunul na poslední srpnový týden.

Ostravské dny pojedenácté představí novou hudbu bez předsudků

„U nové a nejnovější hudby se nesmíme zaleknout obtíží. Nesmíme se dát zahnat na útěk k pasivitě, musíme naopak sami přejít do aktivního útoku a poslouchat tuto hudbu co nejvíc. Jedině tak se naučíme po čase rozlišovat mezi lepším a horším. A pak už se nám nebude zdát všechno stejné, jednotvárné nebo dokonce odpuzující.“

Mnoho povyku pro nic?

27. červenec 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Mnoho povyku pro nic?

V britském hudebním životě došlo za několik minulých let – obzvlášť posledních dvou – k řadě podstatných změn. Neutěšená ekonomická situace a pandemie zavinily zrušení programů v mnoha koncertních síních a na operních scénách, ba uzavření některých regionálních divadel. A řadoví hudebníci často bojují o záchranu své existence. Vydělat si na živobytí po brexitu, který jim znesnadnil přístup do 27 států Evropské unie, a možnost pravidelného účinkování na tamějších koncertních pódiích a divadelních scénách, je čím dál tím obtížnější. Situace se ztížila ještě víc během současné pandemie.

Dobré vzpomínky

5. červenec 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Dobré vzpomínky

Mezi české hudební legendy posledního století dozajista patří houslista Josef Suk (8. 8. 1929–7. 7. 2011). Měl své fanoušky i kritiky, přičemž těch prvních bylo drtivě více. Ti druzí tvrdili, že mu v životě pomáhala oslnivá rodová tradice a za zenitem „už to nebylo ono“.

Komentář Jakuba Hrůši: Nelítostný kritikův hlas

Nedávno vydala Nadace Bohuslava Martinů sbírku glos Hrůša o – on Martinů. Skvělá kniha našeho předního dirigenta se zamýšlí například nad symfoniemi Martinů, Kyticí, nad „limity“ Janáčka a Martinů, nad aktuálností Mé vlasti nebo nad jeho vztahem k Jiřímu Bělohlávkovi. Vše je zarámováno do krásné, starosvětské češtiny. Je to báječná kniha, kterou doporučuji vaší pozornosti. Jako ochutnávku jsem vybral glosu, jež se týká hudební kritiky.

Martin Turnovský (1928–2021)

20. květen 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Martin Turnovský (1928–2021)

Ve středu 19. května zemřel ve věku 92 let dirigent Martin Turnovský, pozoruhodná osobnost, které jako by nebylo dáno nikde trvale zakotvit. Narodil se do mimořádně kulturní rodiny, která je zrcadlem česko-německo-židovské kulturní historie 20. století. Otec Jan Turnovský byl právník, který od mládí hrál velmi dobře na klavír a v profesionální dráze mu zabránila 1. světová válka; celý život se ale vášnivě věnoval hudbě, natolik dobře, že v za První republiky mohl brát hodiny u Alexandra Zemlinského a Eduarda Steuermanna.

Komentář Věry Drápelové: Z uctívaného Jimmyho predátorem

V Palm Springs v americké Kalifornii zemřel 9. března dirigent James Levine. Bylo mu 77 let. Levine se už delší dobu potýkal se zdravotními problémy, čehož si v posledních letech nemohli nevšimnout i diváci kinopřenosů z Metropolitní opery. U těch stál „Jimmy“ od počátku – v prosinci 2006 řídil první projekci, Mozartovu Kouzelnou flétnu, a poté na tři desítky dalších. Počínaje Verdiho Macbethem v lednu 2008 ho mohli vidět i diváci v Česku.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.