Komentáře

Markéta Vejvodová k reakci Václava Lukse na její recenzi koncertu Collegia 1704

Portál Harmonie 17. listopadu umožnil prostor k vyjádření názoru dirigenta Václava Lukse na recenzi, kterou Markéta Vejvodová vypracovala na jeho koncert se souborem Collegium 1704 dne 11. listopadu v pražském Rudolfinu. Autorka využívá možnosti k tomu, aby některé body uvedla na pravou míru a k dané věci se vyjádřila.

Václav Luks k recenzi Markéty Vejvodové na koncert Collegia 1704

Za svůj život jsem na vlastní kůži zakusil mnoho pozoruhodných pokusů o odbornou kritiku, kdy si recenzent popletl sólisty, vytknul sólistovi málo znělý spodní registr v části, ve které zmiňovaný sólista vůbec nezpívá a podobné méně či více vtipné přešlapy. Nikdy jsem však nechtěl věnovat svůj čas veřejnému uvádění faktů na pravou míru. Až recenze paní dr. Markéty Vejvodové na náš koncert v Rudolfinu dne 11. listopadu 2022 s Händelovým Dixit Dominus a Zelenkovou poslední mší Missa Omnium Sanctorum mě inspiroval k napsání těchto řádků.

Jakub Hrůša míří do světové elity

Světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden. Do té doby bude zastávat pozici designovaného hudebního ředitele. Na uvedeném prestižním postu v jednom ze světově nejvýznamnějších operních domů vystřídá Antonia Pappana, který od sezony 2024/2025 přijal u Londýnského symfonického orchestru místo šéfdirigenta po Simonu Rattleovi, jenž odchází k Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu. Podepsáním smlouvy s Královskou operou v Londýně a po nedávných opakovaných vystoupeních s Berlínskými a Vídeňskými filharmoniky i vysoce oceňovaném debutu na Salcburském festivalu se nejlepší český dirigent současnosti Jakub Hrůša dostává na absolutní světovou špičku ve svém oboru.

Jaroslav Křička – 140 let

27. srpen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Jaroslav Křička – 140 let

Hudební skladatel, dirigent a pedagog Jaroslav Křička se narodil 27. srpna 1882 v Kelči, nedaleko Valašského Meziříčí, jako nejstarší ze tří sourozenců. Pocházel z rodiny kantora a ředitele školy Františka Křičky, který synovi v dětství umožnil hudební vzdělání v podobě návštěv hodin houslí, klavíru a zpěvu.

Et tu, Brute?

5. srpen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Et tu, Brute?

Doba covidová a válečná jako by byla pohromou pro printová média úzce napojená na klasickou hudbu. V roce 2021 zbankrotovaly renomované Hudební rozhledy, v červnu 2022 skončil neméně respektovaný Týdeník Rozhlas. Jestliže HRo neunesly ekonomické důsledky pandemie, TR, ač měl za sebou Radioservis a mohutný kolos Českého rozhlasu, stal se přítěží, apendixem, který zřizovatel odřízl a operaci zdařile zdůvodnil.

Eurovizi ovládl český houslista

24. červenec 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Eurovizi ovládl český houslista

Desítky let poslouchám od vážených hudebníků a vážených novinářů fráze o české houslové, smyčcové, dechové, klavírní škole, dokonce někteří vážně hovoří o české dirigentské škole. Nikdo mi ale ještě nevysvětlil, čím přesně je, čím se vyznačuje, jaké jsou její atributy. Jistě – zmiňuje se ona až mýtická česká zpěvnost, ale neřekl bych, že by například Gautier Capuçon hrál méně zpěvně nežli Jiří Bárta či Tomáš Jamník. Jistě by se dal na konkrétních příkladech analyzovat odlišný cit pro interpretační specifika například hudby Dvořáka nebo Martinů, konstatovat, že národní zvuk České filharmonie je v určitých vrstvách jiný než mezinárodní Berlínské filharmonie. (Dlužno dodat, že u orchestrů je to relativní, protože hlavním hybatelem všeho je dirigent.)

Má soudobá klasická hudba budoucnost?

14. červen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Má soudobá klasická hudba budoucnost?

Interpret, který má odmítavý postoj k hudební tvorbě své doby, je šašek, který se pouze snaží zalíbit se svému publiku.

Několik vzpomínek na „matku staré hudby“

Po dvoutýdenní hospitalizaci ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole zemřela tamtéž, v důsledku pozdě diagnostikované těžké nemoci, dne 15. června 2017 ve věku 70 let přední česká hudební badatelka a publicistka PhDr. Michaela Freemanová, rozená Kopecká, zakládající členka České Händelovy společnosti. Narodila se v Praze dne 21. listopadu 1946.

Výjimečné orchestry výjimečného města

Jestli na vás působí titulek jako nepatřičná hyperbola, tak splnil svůj účel, protože jste se rozhodli glosu číst a snad i dočíst. Nicméně jde jen o parafrázi výroku ředitele Symfonického orchestru hlavního města FOK, jenž na setkání s novináři mluvil se suchým humorem sobě vlastním o výjimečném orchestru výjimečného města. Může se to někomu nelíbit, ale skutečností je, že v Praze jsou v tuto chvíli nejlepší sály, nejvíc peněz, nejvíc sponzorů a nejvíc potenciálních recipientů klasické hudby. A také nejvíc velkých orchestrů.

Vltavská pagoda

18. květen 2022 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Vltavská pagoda

Je jedno paradigmatické pražské kulturní téma, které vždy spojovalo lidi různého politického vyznání – potřeba nového hudebního stánku pro klasickou hudbu. Disputace na téma sálu a jeho umístění se ale vedou už třicet let. Po svém to viděli a vidí Havel, Klaus (současný český prezident nespíš žádný odborný názor nemá), ódesáci, topkaři, piráti, starostové, anonisté, okamurovci, hudebníci, výtvarníci, architekti, úředníci magistrátu a dotčeného pražského obvodu i ochránci přírody. Nakonec se kupodivu Spolek pro výstavbu nového sálu s politiky domluvil a vznikla shoda nad lokalitou v Holešovicích, místě, ke nejvíce upoutává oči lidí nádherná budova bývalých Elektrických podniků a nevábná stanice metra Vltavská. Mravenčí práce pokračovala, a i když byla pozastavena pandemií, nakonec byl ohlášen konec první části běhu za novým stánkem hudby, jemuž bylo (bůhvíkým) dáno jméno Vltavská filharmonie (VF).

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.