Komentáře

K nedožitým osmdesátinám Jaromíra Černého

Málokterá osobnost české muzikologie 2. poloviny 20. století se v mezinárodním měřítku dočkala takového uznání jako doc. PhDr. Jaromír Černý, CSc., jehož nedožité osmdesáté narozeniny si letos připomínáme (24. 3. 1939 - 11. 2. 2012). Při této vzácné příležitosti není od věci v krátkosti připomenout jeho zásadní a trvalý přínos české i světové hudební historiografii. Přehlédneme-li s časovým odstupem Černého muzikologické dílo, vše se na první pohled jeví jako přirozený a samozřejmý proces odborného zrání, jež bylo korunováno věhlasnými vědeckými objevy, představenými v četných studiích nebo kritických edicích, a publikovanými doma i v zahraničí. K tomuto cíli však vedla cesta, během níž vedle pedagogického vlivu a Černého neuvěřitelné píle a vytrvalosti sehrála svou roli také notná dávka štěstí a náhody.

Klavírní vyvřeliny Viktora Kalabise

Poprvé budou mít posluchači v úplnosti k dispozici sólovou klavírní tvorbu Viktora Kalabise, s bonusem v podobě větších komorních děl s klavírem. Zasloužil se o to – z podnětu skladatelovy manželky Zuzany Růžičkové – pianista Ivo Kahánek. Dvojalbum, na němž pracoval tři roky, vyšlo u Supraphonu.

Třicet let bez Karla Velebného

7. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Třicet let bez Karla Velebného

Ve čtvrtek 7. března si připomínáme třicáté výročí od úmrtí Karla Velebného, významného českého jazzového pedagoga, multiinstrumentalisty, ale i publicisty a humoristy. V kontextu 60. a 70. let je Velebného jméno spjato především s nahrávkami skupiny SHQ (které nedávno vyšly v reedicích), ale zásadní je i jeho otisk v českém hudebním vzdělávání ‒ byl jazzovým mentorem, jehož nemalý vliv na vlastní profesní zrání přiznává celá generace nyní známých hudebníků (mimo jiné Emil Viklický nebo Rudy Linka).

Vzpomínka na Mirka Černého

4. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Vzpomínka na Mirka Černého

Po dlouhé těžké nemoci odešel Mirek Černý, velký propagátor české hudby v Belgii. Čtenáři HARMONIE se mohli setkávat s jeho informacemi z hudebního života Belgie, ale i s ohlasy z různých evropských festivalů.

Exitus?

26. únor 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Exitus?

Léta odcházení Velké Británie z Evropské unie se, zdá se, blíží rozuzlení (katarzi?). V médiích se jako kolovrátek omílá téma tzv. tvrdého, silného BRexitu, odchodu bez dohody. Nutně mě napadlo, jestli by se to mohlo promítnout do klasické hudby. A tak jsem oslovil vlivné manažery. Kupodivu jich odpovědělo méně, než jsem čekal. Otázka? „Projevil by se nějak ve vaší organizaci tvrdý brexit?“

Za Josefem Toufarem do podzemí Rudolfina

Scházím po točitých schodech hluboko pod pozlacenou Dvořákovu síň, přede mnou skupina deváťáků ze zbraslavské základní školy. Chytám útržky rozhovorů, někteří mluví o bodech za matiku (odhaduji, že se řeší přijímací zkoušky), jiní o včerejším tréninku, je rušno. Když za dvě hodiny stoupají zpátky nahoru, na chvíli jim tolik do řeči není. Po dvouhodinovém workshopu o životě a umučení kněze Josefa Toufara visí ve vzduchu absurdita 50. let v komunistickém Československu a údiv nad jednou nedobrovolnou obětí.

Česká filharmonie v Hamburku. Sál, který jí svědčí

Součástí právě probíhajícího turné České filharmonie po Německu s jedním koncertem v belgických Bruggách (od 1. února do 8. února) bylo i první vystoupení v hamburské Elbphilharmonii v pondělí 4. února. Vystoupení velmi sledované, protože hrát v Elbphilharmonii patří k prestižním příležitostem a také přinášelo očekávání, jak bude český orchestr ve známé budově provázené zvěstmi o dokonalé akustice znít. Česká filharmonie hrála pod vedením Semjona Byčkova, jako sólista vystoupil klavírista Jan Lisiecki.

Womex 2018: Mše za hudební rozmanitost

V hlavním sálu auditoria Alfredo Krause stoupá vzhůru zadní plátno, publiku se nabízí fascinující pohled na vlny Atlantiku a na pódiu začínají hrát Kronos Quartet. Tak dechberoucím hudebně-vizuálním zážitkem skončil v Las Palmas na Kanárských ostrovech veletrh Womex, největší přehlídka svého druhu v Evropě.

Občan Igor Levit

20. leden 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Občan Igor Levit

Když klavírista Igor Levit vystoupil před sedmi lety v programu BBC Radio 3 New Generation Artist, bylo hned po zaznění prvních pár tónů jasné, že tenhle čtyřiadvacetiletý mladík nepřišel předvést svou zázračnou prstovou mechaniku, ale představit se jako komplexní hudební osobnost. Učinil tak nevšedním způsobem: Chaconnou Johanna Sebastiana Bacha BWV 1004 v Brahmsově úpravě pro levou ruku, tedy náročnou, více než patnáctiminutovou a dosti málo hranou skladbou. Byla to troufalost? Drzost? Naivita? Nikoliv. Jen prostá samozřejmost umělce, který naprosto přesně ví, co dělá, proč to dělá, a to s téměř uhrančivým účinkem. Nejednomu posluchači zablikal v tu chvíli v hlavě pokyn: sledovat! a následující vývoj Levitovy kariéry dal téhle spontánní výzvě za pravdu.

Kirill Petrenko: Nová éra Berlínskych filharmoniků

V probíhající koncertní sezoně 2018/2019 si Berlínští filharmonikové – nejrepublikánštější z nejvýznamnějších symfonických orchestrů Spolkové republiky Německo – vládnou sami. Britský dirigent Simon Rattle (* 1955) opustil po šestnácti letech v čele berlínského orchestru post jeho šéfdirigenta (2002–2018), aby se ujal vedení Londýnského symfonického orchestru. Na nového uměleckého šéfa Berlínských filharmoniků se v metropoli nad Sprévou zatím čeká, než se pozice 19. srpna 2019 ujme rusko-rakouský dirigent s mnichovským domicilem Kirill Petrenko. Jak už tomu v dějinách prvního německého orchestru, k němuž je upřena mediální pozornost nejen celého světa tzv. klasické hudby, ale i německých a evropských (kulturních) politiků, bývalo a jistě i nadále bude, Petrenkova volba proběhla v červnu 2015 za enormního zájmu médií a s notnou dávkou ironie, zklamaných očekávání a překvapivých řešení.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.