Jazz

Tvůj hlas mě nepřestává volat. Ahmad Jamal a jeho milostné vyznání kosmopolitnímu Marseille

Pianista Ahmad Jamal sice „svému jazzu“ říká americká klasická hudba, ale to mu nebrání v čerpání inspirace v Evropě. Ostatně před časem se v rozhovoru pro Harmonii vyznal ze své lásky k Ravelovi a Debussymu. K Francii má 87letý skladatel a hudebník vůbec vřelý vztah a Francie k němu. Je držitelem řádu od francouzské vlády a nyní na svém novém albu vzdává hold druhému největšímu francouzskému městu, středomořskému přístavu, kosmopolitnímu Marseille. Pro své vyznání zvolil formu suity, jejíž ústřední část se na albu opakuje ve třech verzích, které se střídají s dalšími skladbami včetně zajímavých coververzí. Novinkou však není pouze struktura alba, ale i fakt, že výjimečný instrumentalista tentokrát napsal k titulní písni i text. Text, který má místy až formu milostného dopisu: „Marseille, mé srdce, tak osamělé, tě hledá a objímá, protože můj život je až příliš naplněn smutkem. Marseille, tvůj hlas mě nepřestává volat. Marseille, nikdy nebudu litovat toho požehnaného dne, kdy jsem tě potkal.“

Nové album Organic Quartetu: Podmínky, se kterými se vyplatí souhlasit

Název skladby Libora Šmoldase Fill In The Blanks možná naznačuje jakési přetahování s úředním šimlem, snad při zámořských cestách, ale na novém albu po deseti letech vydavatelské odmlky (pokud nepočítáme pouze digitálně publikovaný koncertní titul Live! z roku 2011) se transatlantická vzdálenost bydlišť členů Organic Quaretu neprojevila nijak negativně. Proč také. Vždyť i řada zcela „zdejších“ jazzových kapel se z organizačních a sebeobživných důvodů potkává podobně výjimečně. Podle modelu týden ročně na miniturné, jednou za uherský rok v nahrávacím studiu. Z hudby neční dojem, že by sehranosti geograficky rozdělené kapely chyběla rutina pravidelného objíždění klubů. Naopak, spíše se pozitivně projevily zkušenosti, které mezitím každý ze čtveřice nasbíral. O svěží, až euforické atmosféře vzácných setkání nemluvě.

Truhla pokladů Karla Velebného

10. červenec 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Truhla pokladů Karla Velebného

Řada osmi CD archivních nahrávek skupin i příležitostných sestav Karla Velebného, tedy Studia 5, SH Quintet/S+H kvartet/SHQ či Jaromír Hnilička & Karel Velebný Tentet, patří k vůbec nejdůkladnějším a nejpreciznějším vydavatelským počinům mezi reedicemi domácího jazzu. Jak po stránce zkompletování zvukových materiálů, tak kvality remasteringu a v neposlední řadě díky precizní dokumentaci.

Joey DeFrancesco: buďte věrní hudbě

28. červen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Joey DeFrancesco: buďte věrní hudbě

Své první album natočil v šestnácti letech, jako sedmnáctiletý odjel na evropské turné se skupinou Milese Davise a dnes má na svém kontě přes třicet vlastních alb a pět desítek dalších jako sideman. Ale americký varhaník, trumpetista a zpěvák Joey DeFrancesco (1971) si hlavně právem přičítá zásluhu za obnovení popularity žánru varhanního komba, který svůj zlatý věk zažíval v šedesátých letech minulého století.

Katarína Máliková s hlavou v minulosti

14. červen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Katarína Máliková s hlavou v minulosti

Sebevědomý nádech mladé slovenské autorky k vlastnímu zvuku na albu Pustvopol je nejčastěji spojován se zjevením. Následuje údiv: nad přirozeným propojením hudebních tradic Horehroní s mnohovrstevnatou artpopovou fazónou a uhrančivým zpěvem.

Jazz ve jménu Alláha

29. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Jazz ve jménu Alláha

Jazz se sice zrodil ve světském prostředí nevěstinců a barů, ale jeho tvůrci byli a jsou často lidé hluboce duchovně založení. Kurt Elling například v dětství zpíval v luteránském chrámovém sboru, Gregory Porter s oblibou zdůrazňuje, jak jeho vnímání hudby ovlivnil gospel, a Ondřej Pivec působí v New Yorku jako varhaník při afroamerických bohoslužbách. Nejen křesťanství však jazzmany inspiruje.

B-Side Band po první dekádě

19. květen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
B-Side Band po první dekádě

B-Side Band slaví deset let na scéně, což je rozhodně důvod ke gratulaci. Vždyť udržet v dnešních poměrech při životě početné těleso a navíc prosperovat působí jako malý zázrak – nebo spíše výsledek velké a poctivé dřiny. A spolupráce s Kurtem Ellingem, New York Voices a The Puppini Sisters, stejně jako podíl na nastudování Bernsteinovy Mše, jsou těmi nejlepšími vizitkami práce big bandu. Na první dekádu existence brněnské kapely, shrnutou také na albu nazvaném prostě a výstižně 10 let, vzpomíná kapelník Josef Buchta.

Kurt Rosenwinkel: Nechci znít jako já, chci znít jinak!

Americký kytarista Kurt Rosenwinkel (1970) do nového milénia vstoupil sérií autorských alb (mj. The Next Step – 2001, Heartcore – 2003, Deep Song – 2005 nebo The Remedy – 2008), které z něj během pár let učinily nejuznávanějšího a nejimitovanějšího leadera nové kytarové generace. V polovině první dekády vypršela jeho smlouva s Verve Records a Rosenwinkel se usadil v Berlíně, kde se věnoval rodině, přednášení a hudební exploraci jazzových standardů (Reflections – 2009) nebo bigbandového pojetí svých vlastních skladeb (pozoruhodné album Our Secret World v doprovodu portugalského Orquestra Jazz de Matosinhos z roku 2010). Před pár týdny překvapil hudební svět studiovým koktejlem namíchaným stejnou měrou z jazzových, brazilských a rockových ingrediencí. O Caipi (nové album a starý drink), o kouzlu hudebního doteku a o cestování v čase s uznávaným kytaristou rozmlouval DJ Mobley.

Jiří Slavík: Rád hraji k tanci

28. březen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Jiří Slavík: Rád hraji k tanci

Kontrabasista, vlastně multiinstrumentalista a skladatel Jiří Slavík, strávil většinu tvůrčího života na londýnské a pařížské jazzové scéně. Ovšem v posledních letech se plně etabloval v domovině. Můžeme ho slyšet hned na dvou mimořádně zdařilých albech, vydaných na sklonku loňského roku. Rozhovor jsme věnovali okolnostem vzniku titulu Autumn Tales tria Davida Do­růž­ky a samozřejmě sólovému albu Ma­teřšti­na, na kterém se Jiří Slavík vrací doslo­va k základům svého muzikantství, k folk­lóru a ohlasové tvorbě.

Kristina Barta: hudbu vidím černobíle

20. březen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Kristina Barta: hudbu vidím černobíle

Pianistka a skladatelka Kristina Barta vydává své debutové album EMA29. Jeho přípravou strávila tři roky života, během nichž se snažila, aby vznikla skutečně co nejreprezentativnější vizitka v podobě desky.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.