Americká zpěvačka Lizz Wright pochází z malého městečka Hahira ve státě Georgia, kde už jako dítě zpívala gospel. Ke zpěvu neměla daleko, protože její otec byl knězem a vedl církevní pěvecký sbor. Zpěv učaroval Lizz natolik, že se rozhodla pro jeho studium na Georgia State University v Atlantě. Krátce po dovršení dvacítky podepsala kontrakt s vydavatelstvím Verve Records, které vydalo její první čtyři alba. Lizz Wright řadí hudební kritici a média do kategorie jazzu a gospelu, ale ona se jazzovou zpěvačkou necítí být. V jejích písních se mísí gospel s bluesovou tradicí a jazzovým feelingem. Loni vyšlo Lizzino šesté allbum s názvem Grace, s nímž se Lizz vrací domů do rodných Blue Ridge Mountains, do mytické střední a jižní Georgie. Lizz Wright odhaluje spleť hluboko zakořeněných příběhů a písní, odrážejících pestré tradice a duši amerického Jihu. Jak písně z Grace, tak ty ze svých starších alb zazpívá v doprovodu své kapely 25. října 2018 v pražském Rudolfinu v rámci festivalu Struny podzimu.

Kytarista Dominic Miller je známý zejména pro svou spolupráci se Stingem. Rodák z argentinského Buenos Aires platí v hudebním světě za špičkového profesionála a jeho propojení se Stingem trvá již desítky let. Na Stingově produkci se podílí nejen jako kytarista, ale i jako skladatel a aranžér. Ze společné tvorby je známá například skladba Shape Of My Heart. Miller se narodil v Argentině, ale studoval v Anglii a již několik let žije ve Francii. Jako hudebník tedy ve své tvorbě spojuje to nejlepší ze starého i nového kontinentu. Suverénně se pohybuje na rozhraní akustického rocku, fusion i folku s prvky progresivního rocku, francouzského šansonu a latinskoamerické hudby.

Už předchozí album Song naznačilo, že v zaměření a repertoáru vynikající interpretky jazzových standardů a scatwoman Miriam Bayle dochází k zásadní proměně. Nová deska What? dotahuje metamorfózu jak po stránce autorského přístupu, tak soundu a s ním vlastně částečně i žánru. Pro řadu posluchačů možná půjde o velké překvapení. Jedno však zůstává beze změny: muzikantské kvality a přesvědčivost zpěvačky, skladatelky, aranžérky a nyní už také textařky. Jak říká samotná Miriam, „pořád jsem to já“. Ať už využívá k emo­tivnímu uměleckému vyjádření jakékoliv ­prostředky.

Zpěvák, skladatel a hudebník Jono Heyes (vystupuje také pod jménem Jono Bono) se ve své tvorbě inspiruje tradiční kulturou svého rodného Nového Zélandu i hudbou Afriky. Cestuje světem, potkává hráče z různých zemí a s nimi nahrává svá alba. Na jeho novince 9 Pilgrims najdeme silný český otisk. Ve dvou písních zpívá písničkářka Beata Bocek a v jedné skladbě si na akordeon zahrál Tomáš Háček z brněnské skupiny Listolet. Navíc Jono Heyes před­nedávnem s rodinou přesídlil na nějaký čas do Brna.

Novým albem 1970 basista Avishai Cohen vzdává hold svým hudebním vzorům od africké a latinskoamerické hudby přes sefardskou tradici až po sofistikovaný soul a pop Stevieho Wondera a dalších legend afroamerické hudby. Co čekat od jeho dubnového vystoupení na JazzFestu Brno?