pondělí, 25. srpen 2014

Harmonie 9/2014

Napsal(a) 

Vadim Repin, foto Mat Hennek/DG Vadim Repinfoto: Mat Hennek/DG

Vážení čtenáři,

přibližně do konce devadesátých let jsem znal jen jednoho Repina, původem ukrajinského malíře Ilju, k jehož realismu (Burlaci na Volze, Ivan Hrozný…) jsem měl jako dítě ambivalentní vztah. Například jeho portrét Musorgského zná asi každý přítel klasické hudby. Byl podobně výstižný jako kresba dvou Židů, Samuela Goldenberga a Schmuyla z Kartinek, pianistky Alice Sary Ott. Ke konci 20. století jsem pro sebe objevil zajímavějšího Repina, houslistu Vadima. A každý přímý kontakt a nahrávka mě ujistila, že jsem se nemýlil. Jsem rád, že můžeme nabídnout exkluzivní rozhovor s ním. V zářijovém vydání se dále určitě zastavte u názorů režiséra Arenda Prohmanna a zpěvačky Kate Royal. Ojedinělá bude studie o nahrávkách symfonií Antonína Dvořáka. Jazzová rubrika nabízí mimo jiné rozhovor s Karlem Růžičkou (juniorem).

© Alice Sara Ott (2013) © Alice Sara Ott (2013)

Milí přátelé HARMONIE, možná máte podobnou zkušenost jako já. Při každé hudební produkci, která mě potěší a převyšuje běžný standard, mě napadne – škoda že to slyší (vidí) tak málo lidí. Z nedávné minulosti jen několik příkladů – koncert Tria Mediaeval v mystickém prostoru unikátního pražského kostela Panny Marie Sněžné, vrchol Horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou, jenž připomněl přátelství velického sběratele Martina Zemana a Leoše Janáčka, Julia Fischer na Pražském jaru... Jistě mě to napadne při zářijovém hostování zmíněného sibiřského houslového bohatýra Vadima Repina na Dvořákově Praze a při řadě produkcí sezony 2014/2015. Zajímavých letních akcí, které mohly vidět řádově jen stovky lidí, bylo však více. Příkladem budiž Hudební léto na Zámku Jezeří a festival v Kuksu… Je sice škoda, že zmíněné Letní slavnosti staré hudby navštívilo „jen“ 2000 lidí, že první české scénické uvedení Rameauovy operní komedie Platée ve Znojmě vidělo 1050 diváků a že Repinovo provedení druhého Prokofjeva uslyší maximálně 1150 lidí, ale naštěstí žijeme v extra mediální době (aspoň někdy mají média šanci naplnit blahodárnou roli), takže Fischer, Repina, Koženou nebo Kaufmanna si můžeme pustit na nějakém digitálním nosiči nebo si stahovat nahrávky z internetu, operu Platée by měla na podzim odvysílat Česká televize, ledacos zajímavého nabízí Český rozhlas Vltava. Na jiné úrovni je statistika například letošního Pražského jara – prodáno 38 500 vstupenek, web PJ navštívilo 150 000 unikátních návštěvníků. Nouzi o diváky nemají mediálně zhýčkané teatrální open air show. Letošní vítězství v megalomanství určitě získá oslava 225 let od dobytí Bastily 14. 7. 2014 + státního svátku Francouzské republiky. Údajně 600 000 lidí pod Eiffelovou věží, možná desítky milionů u obrazovek několika světadílů, různé formy merchandisingu, státní PR – co více si mohli pořadatelé přát. (Vždy mi přijde zvláštní, že Francie oslavuje začátek revoluce, jež přinesla stínání hlav svých občanů, od královského páru po sedláky, přičemž se symboly bourbonských staletí tak ráda chlubí a ještě radši v nich úřaduje.) Sice umělecký přínos byl nulový, klasické hity však vzbudily jako vždy obrovské nadšení a koncert se závěrečným mohutným ohňostrojem splnil svůj účel. Pro řadu lidí to byl zcela jistě životní zážitek. Já jsem zjistil, že Netrebko zhubla, Garanča přibrala a současná, jistě skvělá pěvecká elita nemá na to, aby se vyrovnala elitám minulého století…

Příjemný měsíc září přeje

Luboš Stehlík

vychází 27. 8. 2014

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 9/2014

obsah

3 Komentáře

6 Vadim Repin: V Praze se hudbou všichni sblížíme (Markéta Vejvodová)
Ruský houslista Vadim Repin se po deseti letech opět chystá do Prahy – s Dvořákem a touhou po dialogu.

10 Natáčení Dvořáka mi vehnalo slzy do očí (Petr Veber)
Rozhovor s německým hudebním režisérem Arendem Prohmannem o nahrávání nového českého kompletu symfonií Antonína Dvořáka.

12 Rudolf Firkušný – Pianista mezi domovem a emigrací 2 (Veronika Vejvodová)
„Toho kluka musí slyšet Janáček.“

14 Souborné nahrávky symfonií Antonína Dvořáka z let 1963–2014 – první část
(Martin Jemenka)
Na prahu vlny obnoveného zájmu o Dvořákovy symfonie.

18 Kate Royal nechce dělat od všeho něco (Věra Drápelová)
Rozhovor s britskou sopranistkou o romantických písních, vyšinuté Brittenově Guvernantce a hledání perfektního legata.

22 Gerhard Oppitz: Řídit letadlo je snazší nežli zahrát Beethovenovu sonátu na kladívkový klavír
(Lucie Johanovská)
Interview s jednou z nejvýraznějších osobností letošního ročníku festivalu Lípa Musica.

24 Příběhy předmětů z Muzea Antonína Dvořáka 5 (Veronika Vejvodová)
Antonín Dvořák a Leoš Janáček.

28 To je šílené, tohle chceme hrát! (Miloš Zapletal)
S členkami ISHA tria o výhodách a nevýhodách netypického ansámblu, texaské náklonnosti k Janáčkovi a inspiracích silnými sny.

30 Václav Smetáček a jeho orchestr FOK – 1 (Martin Rudovský)
Historie a současnost FOK.

32 A ti druzí… Rok české hudby 2014 (Vlasta Reittererová)
Horník – Pazdírek – Kredba.

35 Čím lidé žijí (a kde)… (Petr Kadlec)
Aneb filharmonici s romskými dětmi ve slovenských osadách.

36 Otto Schenk: Janáčkova tvorba se mi stala osudnou (Markéta Jůzová)
Rakouský režisér o vídeňském setkání s Liškou Bystrouškou.

39 Kritiky

44 Svět opery

48 Karel Růžička Jr.: Jazz překonává i kolektivní egoismus (Tomáš S. Polívka)
Slavný syn slavného otce v rozhovoru o tom, jak se daří jazzmanům v Americe.

50 Novinky z jazzových kateder (Milan Tesař)
Od října bude možné hned na dvou českých školách studovat jazz na magisterské úrovni.

52 TFF Rudolstadt 2014 (Jiří Moravčík)
O věčném cestování hudby.

54 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.