pondělí, 27. srpen 2007

Harmonie 9/2007

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2007/09 časopis Harmonie 2007/09

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

v novinářských kuloárech často slýchám kritiku, jak špatná je úroveň dramatugie našich symfonických orchestrů. Nuže dle mého mínění není špatná, je obvyklá. Když prolistujete plány nejrůznějších evropských orchestrů, tak zjistíte, že všude bojují o posluchače vycházejíce z kulturního niveau daného města nebo regionu. Těžko si někdo v Evropě může dovolit takovou (relativní) svobodu jako Berlínská filharmonie s jejím uměleckým a ekonomickým zázemím. Nicméně téměř všude jsem nalezl ve sledu víceméně běžných koncertních programů zajímavé, nevšední, nekomerční, objevné i provokativní dramaturgické tahy.

Orchestry medializují svůj sezonní plán různě. V podstatě jsou dva obecné přístupy – dělení do řad v abecedním pořadí (v cizině je nejtypičtějším představitelem Berliner Philharmoniker, u nás Česká filharmonie) nebo souvislý tok koncertních programů členěných do měsíců a někdy umocněný řazením do vzletných škatulek (Sächsische Staatskapelle Dresden, Filharmonie Brno). Českou anomálií, která vzbuzuje v cizině úsměv, je „prokleté B“. Pražské orchestry zjistily, že řady s názvem B lidi odrazují. Protože nenašly řešení jak tento sociologický rébus manažersky zdolat, tak řadu B rovnou vynechávají (FOK) nebo slučují s bezproblémovou řadou (ČF – A/B). Nahlédněme letmo do dramaturgické kuchyně 2007/08 několika našich orchestrů.

Česká filharmonie jednoznačně v tuzemsku vévodí nabídkou osobností. Leila Josefowicz, Lisa Batiashvili, Truls Mork, Matthias Goerne, Charles Dutoit, Sir John Eliot Gardiner, John Nelson, Neeme Järvi, Manfred Honeck – takový seznam by byl ozdobou i mnohem bohatšího orchestru v cizině. Srdce milovníka Steinwaye zjihne, když čte obsazení nové klavírní řady – Sokolov, Schiff, Li a hlavně jedinečný Leif Ove Andsnes. Příjemnou morální povinností bylo pro ČF zaštítění sborového cyklu, jenž oslaví 75. výročí Kühnova dětského sboru. Jestiže dramaturgie symfonických cyklů není až na výjimky (Szymanowského Král Roger) zásadně převratná, tak čtyři cykly (!) Českého spolku pro komorní hudbu by měly být ideální platformou, kde by se měl dramaturg „vyřádit“ a „psát dějiny“. Spolek přinese mnoho krásné hudby a mnoho výborných interpretů, ale kromě uvedení Schubertovy Zimní cesty Matthiasem Goernem nic, za čím by se do Prahy sjížděli rakouští, němečtí či angličtí odborníci.

Téměř totální výměna managementu orchestru FOK přinesla jiný pohled na výtvarnou ambaláž katalogu, jiné dramaturgické akcenty a dobré počiny – Hudba na dotek, což je rodinný cyklus a experiment, jestli bude takovýto typ pořadu působit v Obecním domě stejně silně jako v komornějším Rudolfinu, a Obrazy a mladí umělci, což je šance pro mladé laureáty soutěže Pražského jara. Ve světovém kontextu to sice není nová myšlenka, ale v Praze velmi vítaná! Světová klavírní tvorba je jako vždy opět velmi solidní. Stará hudba zaznamenala výrazný posun k české scéně, což je plusem pro naše mladé formace, minus pro pocit určité ztráty kontaktu s inspirativním hostováním světové špičky.

Nabídka Pražské komorní filharmonie, která osciluje mezi komorností a symfonismem, je opět nad běžným českým standardem, zvlášť stojí za vyzdvižení cyklus Krása dneška. Rozhlasoví symfonici přinášejí pevnou kvalitu danou pevným vedením Vladimíra Válka a jejich sezonní nabídka osloví určitě široké spektrum lidí. Programová paleta Filharmonie Brno je pestrá a vyčnívá z ní hlavně Messiaenova Symfonie Turangalîla. Úsměv u konkurenční Prahy možná vzbudí načasování Smetanovy Mé vlasti na 11. května, v předvečer Vlasti pražskojarní. Stejné datum zvolil ostatně orchestr i ve své jubilejní 50. koncertní sezoně 2005/06. Když už jsem zmínil Mou vlast. Nejvýznamnější provedení kultovního díla naší hudby v této sezoně nebude v Praze nebo v Brně, nýbrž v Berlíně, když tamější Filharmonie provede v říjnu za řízení Jiřího Bělohlávka Mou vlast hned třikrát! Smetana tak bude mít dokonalou světovou propagaci.

HARMONIE, kterou máte v ruce, je v několika směrech neobvyklá. Především je pro čtenáře křižovatkou tří odlišných typů duchovního zpěvu: křesťanského jednohlasého zpěvu západní tradice, zpěvu šómjó buddhistického ritu z Japonska a staroruského liturgického zpěvu. Přál bych si, aby to bylo pro Vás obohacení a výzva k rozšíření Vašich osobních zkušeností. Velkou plochu jsme vyčlenili profilu našeho významného varhanáře Vladimíra Šlajcha, s kterým rozprávěl „konzument“ plodů jeho práce, renomovaný varhaník Jaroslav Tůma. Bezprecedentní rozsah odpovídá nejen významu varhanáře, jeho činnosti, ale především snaze redakce upozornit na málo známý svět stavby a rekonstrukce varhan a na varující stav mnoha českých a moravských nástrojů. Součástí časopisu je opět CD, tentokrát s hudbou českých komponistů 18. století.

Na závěr bych Vás chtěl pozvat k návštěvě našeho hudebního veletrhu HUVEL, a to nejen pro obsah samotné akce. (Akustické kytary předvede například Štěpán Rak.) Přijďte nebo přijeďte ve dnech 13. – 15. září do pražského Veletržního paláce, podpoříte tak nepřímo i svůj časopis. Občas v životě přijde okamžik, kdy je třeba se aktivně postavit za kvalitu proti potěmkinovsky líbivému pozlátku.

vyšlo: 27. 8. 2007

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 9/2007

obsah

KLASICKÁ HUDBA
3 Seriál: Hudební křižovatky (Vlasta Reittererová)
9 Fotogalerie: Pražský podzim 3 (Pavel Horník, Petr Horník)
12 Vojtěch Spurný nejen o interpretaci staré hudby (Luboš Stehlík)
14 Unikátní Drevnerusskij rasspěv (Lucie Maňourová)
16 Reportáž z Valtic (Dina Šnejdarová)
18 Událost: Schola Gregoriana Pragensis vydala se souborem Gjosan-rjú Tendai šómjó projekt Blízké hlasy z dáli (Matouš Vlčinský, Dina Šnejdarová)
25 O radostech varhanářství, rekonstrukci starých aut a o krizi varhan si povídal s Vladimírem Šlajchem Jaroslav Tůma
31 U mikrofonu Gerald Lesne (Marc Niubo)
32 Seriál: Mozart a Itálie 2 (Milada Jonášová)
35 Letní slavnosti staré hudby (Michaela Freemanová, Marc Niubo)
37 Prague Proms (Wanda Dobrovská)
38 Svět opery (Hamburk, Wrocław, Hof, Gent, Essen)
JAZZ
41 Bohemia Jazz Fest 2007 (Peter Motyčka)
43 Rozhovor s Davem Hollandem (Peter Motyčka)
44 Nekompromisní Roman Pokorný (Václav Vraný)
45 Do Prahy přijede Johnny Griffin (Petr Vidomus)
NAHRÁVKY
47 Recenze
INFOSERVIS
62 Zprávy, infoservis, objednací kupon

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.