úterý, 5. září 2006

Harmonie 9/2006

Napsal(a) 

Harmonie 09/2006 Harmonie 09/2006

Vážení přátelé HARMONIE,

říkává se, že jaro je časem očekávání, nového života, prostě nástupu něčeho nového. Český hudební život je však podřízen rytmu koncertních a operních sezon, a tak onen počátek nového je většinou v září. Zásadními novinkami oplývají například dva pražské orchestry – privátní Pražská komorní fil­harmonie a městský FOK. Čím více nabývá první na proslulosti a dobývá jeden umělecký vrchol za druhým, tím více klesá do ekonomických problémů, přičemž se jedná o nej­progresivnější české orchestrální těleso s nahrávacím plánem, který mu může závidět i Česká filharmonie. Druhý prošel personálním zemětřesením a strukturální revolucí, jejíž plody se doufejme projeví co nejdříve. První má pokladnu téměř prázdnou, druhý spočívá na slušně napěchovaném finančním polštáři metropole a sponzorů.

Říkává se a běduje, jak je v hudbě málo peněz. „Kdyby jich bylo víc, to by se to hrálo a pracovalo.“ Nicméně čím to je, že PKF hraje často lépe nežli drtivá většina domácích orchestrů a má zajímavější dramaturgii ... a platy mají muzikanti přitom menší a dokonce souhlasí s úsporným „balíčkem“ nového vedení? Čím to je, že operní soubor Národního divadla, které má velmi štědré mecenáše a velmi měkký finanční státní polštář, má ve všech složkách takové kvalitativní problémy a řeči o evropském rozměru operní scény jsou jen pěkným pozlátkem pro média a sponzory? Čím to je, že privátní, Prahou a státem nepodporovaný komorní festival Euroart oplývá dynamičností a vynalézavou dramaturgií, svou úrovní je práv svému logu a Český spolek pro komorní hudbu, podporovaný z veřejných zdrojů, jej sice kvantitou převyšuje, ale v kreativitě je poněkud dýchavičný; jako by jej velkolepá tradice spíše svazovala? Jistě je to, jak se říká, o „lidském faktoru“, ale také to může být signálem, že různé peněžní polštáře a pohodlné veřejnoprávní a pracovní jistoty nemusí vždy automaticky zaručovat evropskou kvalitu, po které média tak ráda volají.

Jestliže ozdobou srpnového vydání byl rozhovor s Anne-Sophií Mutter, pak v tomto čísle najdete exkluzivní rozhovor s umělecky i lidsky souznějící dvojicí – Magdalenou Koženou a Sirem Simonem Rattlem. Svoje dva kolegy – Jana Špačka a Petra Vebera – jsem vůbec nemusel přemlouvat, aby každý po svém připomněl stoleté výročí „posledního z hrdinů“ Dmitrije Šostakoviče.

Flešovitý slogan by mohl znít: Dva rozhovory s dvěma silnými tvůrčími Vladimíry – Vladimírem Franzem a Vladimírem Godárem. První je „baletní“, druhý („alternativní“) jsem nechal kvůli kouzlu originálu ve slovenštině. Také předpokládám, že česko-slovenské vztahy ještě nejsou tak špatné, aby byl nutný překlad.

V rubrice Petra Vidomuse najdete mimo jiné zajímavou anketu se čtyřmi silnými jazzo­vými osobnostmi české scény a pestrou

reportáž z letní bašty world music – Rudolstadtu.

Ještě malá coda: Všechny čtenářky a čtenáře HARMONIE srdečně zvu na Hudební veletrh do pražského Veletržního paláce ve dnech 21. – 23. září. Uvidíte a uslyšíte spou­stu hudby a k vidění bude ledacos zajímavého – od špičkových mikrofonů po špičkové nástroje. Svoje místečko zde bude mít i Vaše HARMONIE.

vyšlo: 25. 8. 2006

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 9/2006

obsah

2 Editorial. Glosa
3 Zprávy
4 Seriál: Hudba v Čechách a na Moravě v době německého protektorátu (Josef Kotek)
7 Debut: Eduard Bayer (Dita Hradecká)
8 Česko-slovenský rozhovor s Vladimírem Godárem (Luboš Stehlík)
11 Aktualita: Nový pokus o Akademii komorní hudby (Petr Veber)
12 Jak Vladimír Franz komponoval svůj první balet (Jana Hošková)
16 S Jiřinou Markovou-Krystlíkovou o Dětské opeře (Jana Matějková)
18 Událost: Nejslavnější dvojice světa klasické hudby vydává svoji první desku (Petr Veber)
22 Rozhovor s novým ředitelem FOK (Luboš Stehlík)
24 Pocta Dmitriji Šostakovičovi (Jan Špaček, Petr Veber)
30 Pohled do historie: Jan Ignác František Vojta (Jiří Květon)
33 Kritiky
36 Svět opery (Olomouc, Salcburk, Mnichov)
38 Jazzová anketa (Petr Vidomus)
40 Brad Mehldau v duu i v triu (Vilém Spilka)
42 Dvě tváře Roye Hardgrova (Vilém Spilka, Petr Vidomus)
43 Ohlédnutí za Colours of Ostrava (Petr Vidomus)
44 Pohlednice z Rudolstadtu (Jan Sobotka, Jiří Moravčík)
46 Recenze
61 Infoservis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.