středa, 4. září 2002

Harmonie 9/2002

Napsal(a) 

09/2002 09/2002

Vážení čtenáři,

dost se ostýchám jakkoli reagovat na děsivou přírodní katastrofu, která postihla v srpnu naši zem a která napáchala miliardové škody a zanechala po sobě smutek a často i zoufalství. Jistě se to nějakým

způsobem, přímo nebo nepřímo, dotklo i mnohých čtenářů HARMONIE, která měla to štěstí, že se vodní živel po zaplavení stanice metra Palmovka zastavil asi sto metrů od budovy redakce... V Praze voda bohužel ohrozila vedle tisíců lidí a běžné zástavby

i historické památky včetně těch spjatých s hudbou. Nejhůře dopadlo Smetanovo muzeum na Novotného lávce (součást Českého muzea hudby). Z katastrofy se bude vzpamatovávat určitě velmi dlouho! Nápor vody také ohrozil Hudební divadlo v Karlíně a

Divadlo Archa. Voda se dostala také do sklepů Rudolfina a Národního divadla. Možná že jednou historikové vzpomenou, že 12. 8. 1881 vznikl ve Zlaté kapličce požár a 13. 8. 2002 začala do divadla prosakovat voda ze vzedmuté Vltavy. Stát památkám

a jejich institucím nepochybně pomůže. Nabízí se však otázka, jestli pak ještě bude dost peněz na činnost...

Po traumatickém létě se opět rozbíhá koncertní sezóna. Nemáte-li přímo abonmá, tak jistě mnozí z Vás už pečlivě zkoumáte nabídku orchestrů

ve Vašem městě nebo regionu. Soudě podle programových brožur by si mohl člověk pomyslet: "Proč si vůbec symfonické a komorní orchestry a operní scény stěžují na nedostatek peněz a vyhlašují různé krizové programy. Vždyť koncertů je tolik, že je těžké si

vybrat, a dobrých hostů-sólistů je také habaděj?" Za důstojnou fasádou však skutečně probíhá boj o přežití. Šetří se kde může, i když někdy na nesprávném místě a nesprávných lidech, hledají se finanční rezervy, zoufale se shánějí sponzoři a zahraniční

zájezdové "přilepšení". Na bohatý Západ odcházejí čím dál tím víc nejen lékaři, ale i špičkoví orchestrální hráči a tento trend bude jistě po vstupu České republiky do Unie akcelerovat.

Nechci Vás zahrnovat tipy na obzvlášť zásadní koncertní počiny. Co

je pro Vás zajímavé, určitě poznáte sami bez rad kritika. Spíš bych chtěl upozornit na nešvary, do kterých často sklouzávají pořadatelé koncertů a také média univerzálního typu. Ohledně životopisných črt v koncertních programech radím - nevěřte všemu, co

je psáno. Mnohokrát jsem narazil na chyby a polopravdy. Když přijdete na koncert, po namáhavém dni a s příjemným pocitem očekávání něčeho nevšedního se usadíte do více či méně pohodlného křesla/židle, otevřete program a narazíte na sousloví typu

"jedinečný umělec, světově proslulá zpěvačka, sólista/sólistka Metropolitní opery, český talent světového významu, častý host nejprestižnějších světových pódií, nahrává pro nejlepší gramofonové společnosti (pak následuje výčet, na kterým se tají dech)"

a podobně, tak buďte ostražití a použijte raději svůj kritický rozum. Někteří pořadatelé se v barnumské reklamě přímo vyžívají. Pokud máte čas, zjistěte si raději fakta na internetu. Možná se proserfujete k poněkud jiným informacím. Například že umělec je

sólistou Met pouze na papíře a že čeká na telefonu s touhou, aby skutečná hvězda onemocněla, že se kdysi zúčastnil nahrávky opery v naprosto vedlejší roli nebo že byly ony nahrávky už dávno z aktuálního katalogu vymazány, že ona světovost končí

u Rozvadova nebo na Hatích a podobně. Do manipulace s posluchačem/divákem se zapojují bohužel i média a občas i samotní umělci.

Ostatně média, často z neprofesionality, nám dokážou podsouvat tvrzení, která mají někdy téměř komický nádech. Z desítek

propagačních tvrzení a tiskařských šotků uvedu dva z poslední doby. Deník Plzeňsko otiskl 26. července fotografii Gabriely Demeterové s textem, v kterém se praví, že "jedna z nejlepších houslistek světa" navštívila jakousi tiskárnu Bílý slon v Plzni. Paní

Demeterová je výbornou umělkyní a dělá čest svému nástroji, ale toto tvrzení je typickým příkladem, jak editor nebulvární tiskoviny bulvárně nadhodnotí realitu. Co by asi tento list napsal, kdyby tiskárnu Bílý slon poctila svou návštěvou Anne-Sophie

Mutter, jež je skutečnou světovou hvězdou?

Jeden významný český manažer je až komický tím, jak trousí v kuloárech poznámky o neprofesionalitě českých hudebních kritiků a o tom, jak neumějí psát. Ze zprávy o uvedení Dona Giovanniho v Salcburku

s titulkem "Duet Hampsona s Koženou byl vrcholem večera", kterou zveřejnila 31. 7. MF Dnes, jsem konečně pochopil, jak bychom měli psát. List cituje německý deník Sddeutsche Zeitung, jenž popsal výkon obou pěvců takto: "Duet Giovanniho a Zerliny je

étericky jemné svádění vedoucí až k něžnému orgasmu." Neměl bych se nad sebou zamyslet?

Profesionálním trapasem bych nazval šotek, který se vloudil do regionální přílohy Kolínsko MF Dnes 7. června. Editorovi se podařilo něco neuvěřitelného, když pod

fotku houslisty Ivana Ženatého dal text, jenž anoncoval koncert jeho konkurenta Bohuslava Matouška se souborem Pražští komorní virtuosové v kolínské synagoze. K tomu jistě není co dodat.

Na obálce zářijového čísla je houslistka, kterou asi zná

málokdo, ale která si přesto zaslouží pozornosti; rozhovor uvnitř HARMONIE snad alespoň zčásti poodkryje myšlenkový svět Silvie Hessové. Poměrně značný prostor jsem se rozhodl věnovat dvěma materiálům. První z nich je martinůovská reflexe malíře, kreslíře

a astrologa Vratislava Žižky. Je pravda, že se tím HARMONIE na chvíli ocitla na hraně společenského magazínu, ale věřím, že leckterého čtenáře horoskop Bohuslava Martinů zaujme. V druhém článku se pokusila, a myslím, že úspěšně, mladá filmařka Lucie

Králová zachytit z hudebního hlediska nejen atmosféru letošního filmového festivalu v Karlových Varech, ale i neustále se vyvíjecí vztah hudby a filmu.

vyšlo: 3. 9. 2002

zveřejněné články Harmonie 9/2002

obsah

3 Fejeton Lukáše Hurníka
4 Letní slavnosti staré hudby. Festival Mitte Europa
6 Echo
7 Kytarový festival v Mikulově
8 Osobnost: Silvie Hessová
11 Seriál Česká klavírní tria: Martinů Collegium
12 Alban Berg Quartett exkluzivně
14 Seriál: Chorál v éře literátských bratrstev
18 Vzpomínka na Bohuslava Martinů
20 Zaostřeno na filmovou hudbu
24 Reportáž: Festival Schleswik-Holstein
26 Skladatel měsíce: Arvo Pärt
30 Svět opery (Garsington, Berlín)
32 Dobře střežené tajemství Marca Moulina
34 Dr. Yusef Lateef v profesorské roli
36 All that - CZ, Novinky, Živě
37 Ze světa jazzových vydavatelství ECM:RARUM
38 Producenti IX: Phil Ramone, James William Guercio
39 Pod rohožkou: Ondřej Konrád
51 Novinky
52 Videosoutěž. Prohlášení. Servis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.