pondělí, 27. červenec 2015

Harmonie 8/2015

Napsal(a) 

Harmonie 8/2015 Harmonie 8/2015

Milí přátelé HARMONIE,

často slýchávám, jak jsou Češi nevděční, že neumíme ocenit, je-li umělec výjimečný, a že teprve když rozpozná „genialitu“ cizina, přijme jej i rodná země. Určitě se to dělo a děje, ale málo si všímáme, co dělá v cizině etablovaný umělec (v našem případě muzikant) pro vlast. Někteří se vracejí a pořádají koncerty (za hodně peněz), mistrovské kurzy (za honorář), jiní pomáhají mladším kolegům, aby pronikli z malého světa do velkého, nebo se angažují v nadacích. Jen málo z nich využívá svých kontaktů, konexí, aby pomohli mladým hudebníkům doma tak, aby za to nemuseli platit. Mezi ně patří i excelentní violoncellista Tomáš Jamník, jenž v současné době žije v Berlíně. Tento rok si plní sen a založil Akademii komorní hudby. Svoje zkušenosti, dobré kontakty na podobnou instituci v Německu zúročil podivuhodným způsobem. Díky česko-německé spolupráci bude každý rok pracovat pod dohledem lektorů v ad hoc sestavených formacích několik českých hudebníků, kteří prošli konkurzy, v zámeckém prostředí s výběrem německých hudebníků, potom v GASK – Jezuitské koleji v Kutné Hoře a posléze na řadě koncertů v obou zemích, přičemž účast v kurzech bude bezplatná. Akademie komorní hudby se tak zařadí mezi podobně smysluplné projekty, jako jsou třeba Orchestrální akademie České filharmonie, Orchestrální akademie PKF, Akademie sborového zpěvu Pražského filharmonického sboru nebo Akademie Literárních novin…

Mecenášství v kultuře přestalo být tabu. Jenže hovoří se a píše jen o korporátních sponzorech, nadacích, případně specializovaných fondech, ale média pomíjejí osobnosti, které kromě své profese (nebo i v rámci ní) se snaží pomáhat hudbě svými myšlenkami, kontakty, svou prací, dokonce i organizováním projektů. Napadají mě namátkou například Martin Klimpl, předseda správní rady PKF – Prague Philharmonia, nebo Ivan Englich, předseda Rady Českého spolku pro komorní hudbu. Patří k nim i MUDr. Josef Koutecký, DrSc., lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu, pro něhož byla od mládí hudba životní nutností (mimo jiné člen zmíněné rady komorního spolku). Po sametové revoluci zastával čtyři funkční období post děkana 2. lékařské fakulty UK , v mezidobí byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze. Protože speciálně tíhne ke komorní hudbě, pozice děkana mu umožnila realizovat celoživotní vizi a v letech 1991–1997 a potom i v období 2000–2006 nabízet poučené veřejnosti koncerty Kocianova kvarteta a jeho hostů. Těch koncertů bylo celkem 60, přičemž převážná část se konala ve velké aule Karolina před zraky klečícího Karla IV. a 14 v Sukově síni Rudolfina. (Vzpomínky na tato unikátní potkávání s komorní hudbou vyšly v knihách Krásná setkání II.Karolinské koncerty s Kocianovým kvartetem.) V pondělí 31. srpna se pan profesor Koutecký dožívá 85 let, stále bedlivě sleduje a glosuje české kulturní dění, stále má rád dobrou hudbu. Jako poctu tomuto velkému muži, „České hlavě roku 2010“, uveřejňujeme jeho článek o Bohdanu Neureutterovi a Antonínu Dvořákovi. (Jestliže vám bude život B. Neureuttera připomínat hudební snažení J. Kouteckého, jste na správné cestě.)

Titulní osobností měsíce srpna je Kathia Buniatishvili, která patří mezi důležité představitele mladší světové pianistické generace, jejímž recitálem 7. listopadu vyvrcholí třetí ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Určitě se zastavte u rozhovoru s profesorem Emilem Leichnerem a u degustace knihy Pavla Kosatíka, jež vyjde v září. Jazzová rubrika se tentokrát zabývá problematikou českých bigbandů.

Luboš Stehlík

vychází 27. 7. 2015

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 8/2015

obsah

3 Antonín Dvořák a Bohdan Neureutter (Josef Koutecký)
MUDr. Josef Koutecký, DrSc., lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu a v neposlední řadě neúnavný organizátor koncertů komorní hudby o svém předchůdci lékaři Bohdanu Neureutterovi.

6 Khatia Buniatishvili (Ivan Žáček)
Gruzínka s křehkou duší a ocelovými prsty.

10 Baronka v opeře (Pavel Kosatík)
Život a zpívání Jarmily Novotné.

14 Medaile Nadace B. Martinů pro Emila Leichnera (Věroslav Němec)
Rozhovor s jedním z našich nejvýznamnějších klavíristů, pedagogem a propagátorem uměleckého odkazu Bohuslava Martinů.

17 Evropan Tomáš Jamník (Luboš Stehlík)
Z Berlína čerpá energii, ale bez Prahy by nemohl existovat.

22 Afroamerická hudba se k 21. století hodí (Pavel Klusák)
Aneb skutečná tradice se neustále pružně mění.

24 Dvacet let festivalu Audite Organum (Dina Šnejdarová)
S varhanicí a ředitelkou svatojakubského kůru Irenou Chřibkovou.

27 Harmonické výtvarné vidění Smetanových oper Františkem Kyselou (Kateřina Viktorová)
Národní muzeum vystavuje unikátní celek scénických a kostýmních návrhů výtvarníka Františka Kysely ke Smetanovým operám.

30 Wagnerova hudební díla jsou mistrovská (Markéta Jůzová)
S německým basbarytonistou Albertem Dohmenem.

33 BBC Cardiff Singer of the World (Mirka Zemanová)
Neboli Canwr y Byd Caerdydd 2015 – o letošním ročníku prestižní pěvecké soutěže.

34 Retrospektiva soutěže Pražského jara (Markéta Jůzová)
„Nejdůležitějším kritériem soutěže je projevit své instrumentální kvality a hrát na nástroj muzikálně.“

37 Ve finálovém kole jsem se cítil úžasně (Markéta Jůzová)
Rozhovor s vítězem 67. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro v oboru klarinet, Sang Yoon Kimem z Jižní Koreje.

38 Desetiletí v hudbě a okolo ní (Vlasta Reittererová)
Druhá strana mince.

42 Moravský podzim (Boris Klepal)
Včera, dnes a zítra.

44 Kritiky

46 Svět opery

47 Baletní vizitka Filipa Barankiewicze (Jana Hošková)
Vedení baletního souboru ND převezme od Petra Zusky teprve od roku 2017, nicméně již nyní nastupuje jako baletní mistr.

48 Mezi New Yorkem a Prahou (Tomáš S. Polívka)
S jazzovým varhaníkem, pianistou a skladatelem Brianem Charettem.

50 The Prague Six (Tomáš S. Polívka)
Jsme spříznění!

52 Jak se daří českým bigbandům (Milan Tesař)
„Nestačí čekat, až se vám někdo ozve. Chcete-li, aby váš soubor byl úspěšný, musíte být aktivní, nabízet se, sami organizovat koncerty.“

54 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.