středa, 24. červenec 2013

Harmonie 8/2013

Napsal(a) 

časopis Harmonie 8/2013 časopis Harmonie 8/2013

Milé čtenářky a milí čtenáři,

Česká filharmonie uskutečnila v červnu dvě sympatické akce – 21. června zakončila svou 117. sezonu open air koncertem na Staroměstském náměstí a 26. června nabídla v domovském Rudolfinu benefiční koncert pro povodňové konto Nadace Člověk v tísni. Filharmonie tak navázala na své charitativní projekty z minulosti (například na jaře 2011 koncert na pomoc postiženým katastrofou v Japonsku). Zastavím se u open air, protože vzbudil u některých nadšení, u jiných rozčarování.

Open air koncert nehrála Česká filharmonie poprvé, nicméně tentokrát chce založit tradici zakončování sezon projekty s výjimečnou koncepcí a atmosférou. Byl jsem bláhový, že jsem přišel na Staroměstské náměstí až dvacet minut před zahájením. Dobře vybraná směs populárních skladeb vzbuzovala naději. Nejsa člověkem agresivním, nepodařilo se mi prodrat se dopředu, takže jsem postával obklíčen pachy přepáleného oleje z párků a cigaret přiopilých Pražanů přibližně sto metrů od pódia. Zlákán možností slyšet zdarma náš první orchestr, zaplavil náměstí dle údajů policie více než desetitisícový dav lidí a ti čekali na výjimečný zážitek umocněný aktivní účastí pana „Don‘t Worry Be Happy“. Bohužel zvuk dosáhl jen po určitou mez, takže tisíce lidí se mohlo jen dohadovat, jak všichni hudebníci hráli, dirigovali a Bobby McFerrin zpíval. Soudě podle obrázků na projekčním plátně si to užívali a nemám důvod nevěřit těm šťastnějším, že to bylo výborné. Ředitel České filharmonie, David Mareček, mi sdělil: „Problému s ozvučením jsme si vědomi. Posluchačům jsme se omluvili prostřednictvím webu a Facebooku. Mrzí mne, že část publika měla z koncertu pokažený dojem. Příště uděláme vše pro to, aby byl zvuk v pořádku v celém prostoru přístupném posluchačům.“ (Nemálo lidí po dvaceti minutách téměř bez zvuku pískalo.) „Při přípravách projektu jsme počítali s 2000 návštěvníky. Jediným měřitelným médiem při přípravě akce na Staroměstském náměstí byl pro nás Facebook, kde jsme měli 1000 potvrzených účastí, což v podstatě odpovídalo odhadu 2–3 tisíc lidí v reálu. Rezerva při ozvučení byla 5000 lidí. Zvukař tedy pracoval s tímto číslem. Větší návštěvnost jsme si nepřipouštěli ani v nejdivočejších snech,“ dodává pan ředitel. Možná měl pořadatel vzít v úvahu dávné zkušenosti z koncertů, kdy nebyl problém Staroměstské náměstí ozvučit. (Vzpomínám na Mou Vlast s Rafaelem Kubelíkem. To ale byla jiná doba.) Takto zněla Filharmonie pro přibližně pět tisíc lidí něco jako orchestr z Felliniho Sladkého života nebo ji lidé téměř neslyšeli a mnozí rozladěni odešli. Staroměstské náměstí určitě není jediným místem, kde lze v Praze venku hrát. Má své nezpochybnitelné kouzlo, ale zároveň určitá úskalí. Pro tento typ koncertu je však nevhodný. Pro příští rok prý plánuje management České filharmonie jinou lokalitu. Poučen letošním prvním open air dárkem Pražanům a zájmem o umělecky nadstandardní zážitek, bude určitě pragmaticky zvažovat, kde hrát a jak učinit z lidí nejen diváky, ale i posluchače. Uzavírat sezonu koncertem pod širým nebem je dobrá myšlenka a je jedno, že to není nic převratného; dělají to třeba Vídeňská filharmonie a Berlínská filharmonie. Jenže v Schönbrunnu a ve Waldbühne (nebo v Hyde Parku v rámci BBC Proms) je vytvořeno pro lidi maximálně vstřícné, pohodové prostředí. Věřím, že v roce 2014 tomu bude, třeba i bez celebrity, po zkušebním letošku v Praze také tak.

Hlavní osobností srpnového vydání je houslista Renaud Capuçon, jenž oslnil na letošním Pražském jaru. HARMONIE bylo jediné české médium, kterému poskytl velký rozhovor.

Luboš Stehlík

vyšlo: 25. 7. 2013

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 8/2013

obsah

3 Komentáře
6 Renaud Capuçon – Francouz, který nechal své hudební srdce v centru Evropy (Markéta Vejvodová) S francouzským houslistou o cestách hudebníků za posluchači a nástrojů za hudebníky.
10 Největší problém dirigentů a orchestrů? Nedostatek kyslíku! (Petr Kadlec) Vyplynulo z dirigentských kurzů Bernarda Haitinka, u kterých jsme byli!
12 Proměny hudebního sektoru jsou příležitostí pro klasickou hudbu (Lenka Dohnalová) Aneb jak proběhlo MIDEM 2013.
13 Lipsko nejen Bachovo (Anežka Polášková) Nohy v teple a HARMONIE v ruce – i tak se dá cestovat po Lipsku!
16 pékáefka (Luboš Stehlík) Změna je život a jedním takovým významným životním obdobím prochází právě PKF – Prague Philharmonia.
20 Philip Glass: Naštěstí jsou múzy chytřejší než my (Renáta Spisarová) Třetí a poslední část rozhovoru s žijící legendou.
21 Snad vím, v čem obstojím (Martin Jemenka) S Igorem Františákem, klarinetistou a ředitelem Svatováclavského hudebního festivalu.
24 Čtyři Ringy – čtyři vize světa (Ivan Žáček) Prsteny a náramky na neopomenutelných audiovizuálních záznamech Wagnerova meisterstücku.
28 Finálový koncert Pražského jara patří mezi mé největší hudební zážitky (Markéta Jůzová) Nechala se slyšet během rozhovoru pro HARMONII vítězka soutěže PJ Kateřina Javůrková.
30 Jak se v Česku baletilo (Jana Hošková) Zapomenutý baletní odkaz
33 O písničkách od Ryby i od Figara (Michaela Vostřelová) S malým sopranistou Davidem Ciznerem.
34 Frank Lloyd – O lesním rohu (Markéta Jůzová) Interview s britským hornistou a letošním porotcem mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro.
35 Kritiky
43 Svět opery
47 Bassekou Kouyate – Návrat hudby do Mali (Jiří Moravčík) O státním převratu, velkém shromáždění a darované loutně.
50 Tvůrčí přetlaky Johna Zorna (Tomáš S. Polívka) Americký skladatel, aranžér, multiinstrumentalista a producent a jeho běsové a noční můry.
51 Marsalisova aktualizovaná klasika (Igor Wasserberger) Ohlédnutí za vrcholnou událostí jazzové části Prague Proms.
52 Rez Abbasi: Vytvářím rozsáhlé obrazy (Milan Tesař) S pákistánsko-americkým kytaristou o jazzovém malování.
54 Recenze
62 Infoservis. Soutěž

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.