středa, 28. červenec 2010

Harmonie 8/2010

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2010/08 časopis Harmonie 2010/08

Milé čtenářky a vážení čtenáři,

mám rád lidi, v jejichž životě se snoubí ryzí lidství s hlubokou odborností a profesionalitou. Určitě mezi ně řadím Soňu Červenou, Ivana Moravce, Dagmar Peckovou, Martinu Jankovou, Bohuslava Matouška, Anne-Sophii Mutter nebo zesnulého violoncellistu a člena Stamicova kvarteta Vladimíra Leixnera. Patřil mezi ně i sir Charles Mackerras, který nečekaně odešel z tohoto světa 14. července.

Když jsem před lety začal pravidelně spolupracovat s třetím programem Českého rozhlasu, měl jsem tu čest poznat několik podivuhodných lidí. Velmi mě však oslovilo jednání a pozorování práce redaktora Jana Tůmy, u něhož jsou lidské kvality také v symbióze s mimořádnou odbornou erudicí. Jeho Víkendové přílohy byly vždy tak poutavé, že v tu chvíli nebylo možné Vltavu vypnout. Ač není muzikant, věnoval několik svých pořadů „lidem od hudby“. Začal jsem jej přesvědčovat, aby napsal o své práci a o svém vztahu k hudbě esej. Po více než roce jsem jej zlomil. Doufám, že jeho zamyšlení nad hudbou, životem a rozhlasáckém kumštu vás v letním čase potěší nebo alespoň zaujme.

Čas léta není jen dobou odpočinku a vnitřního usebrání, ale i laskavého pohledu na svět. Nedá mi, abych se s vámi nepodělil o vtipné faux pas, které se stalo organizátorům festivalu v Českém Krumlově. Jeho hlavní hvězdou byl slavný argentinský tenorista José Cura, který do Čech zavítal po sedmi letech. V materiálu pro novináře, který jsem dostal na tiskové konferenci v Praze, jsem četl charakteristiku, se kterou by Maestro asi nesouhlasil. Stálo v ní, že se jedná o „neobyčejného, eklektického umělce“. I když mám určité výhrady k jeho pěvecké technice a k dirigentským výkonům, tak coby operní star eklektikem určitě není, ba právě naopak. Věřím, že tento nonsens vznikl jen a jen díky špatnému překladu. Koneckonců přesvědčit se o tom budete moci i vy. Pan Cura totiž oznámil, že se přístí léto do Českého Krumlova vrátí jako hvězda scénického uvedení Leoncavallových Komediantů v přírodním plenérovém divadelním prostoru Otáčivého hlediště.

Osobností měsíce srpna je Marko Ivanović, jenž patří do skupiny nejnadějnějších mladých českých dirigentů. A aby toho mládí nebylo dost, tak se seznámíte i s příběhem Chloë Hanslip, jež pro změnu patří do skupiny nejtalentovanějších hudebnic mezinárodní houslové scény. Jazzová rubrika opět nabízí několik zajímavých témat. Určitě nalistujte sondu do mimopražských jazzových klubů. Přeji vám všem krásný konec léta.

Luboš Stehlík

vyšlo: 28. 7. 2010

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 8/2010

obsah

KLASICKÁ HUDBA
3 Hudba v životě: Táňa Fischerová (Marie Kulijevyčová)
6 Události
7 Komentáře
8 O rozhlasu a také o hudbě (Jan Tůma)
11 Profil zapomenuté ženy slavného skladatele (Markéta Koutná)
14 Barytonista z Kysuce (Mirka Zemanová)
16 Chloë Hanslip, malá výškou – velká uměním (Dita Kopáčová Hradecká)
18 Osobnost: Marko Ivanović (Bohuslav Vítek)
22 Muzikolog a skladatel Aleš Březina o hudbě v televizi (Markéta Jůzová)
24 Rozhovor s dirigentem Christophem Eschenbachem (Markéta Jůzová)
26 Gustav Mahler 8 (Vlasta Reittererová, Milan Palák)
32 Kritiky
40 Svět opery
JAZZ
43 Benny Golson na Pražském hradě (Igor Wasserberger)
44 Jazzové kluby (Milan Tesař)
46 Rozhovor s Janem Garbarkem (Daniel Konrád)
49 Rozhovor s Patem Methenym (Jan Mazura)
NAHRÁVKY
50 Recenze
61 Novinky
INFOSERVIS
61 Prezentace hudebních subjektů a firem, zprávy, soutěž

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.