úterý, 21. červenec 2009

Harmonie 8/2009

Napsal(a) 

Harmonie 2009/08 Harmonie 2009/08

Vážení čtenáři,

vždycky jsem si vážil muzikantů, jejichž hra či zpěv jsou dobře identifikovatelné tónem (instrumentálním či zpěvním) nebo způsobem hry. Proto si občas raději pouštím nahrávky Davida Oistracha, Svjatoslava Richtera, Luciana Pavarottiho, Vladimira Horowitze, Plácida Dominga, Anne-Sophie Mutter, Cecilie Bartoli, Maurice André, Marii Callas, Bryna Terfela, Herberta von Karajana či Claudia Abbada a jejich Berlínské filharmonie, Karla Böhma a jeho Vídeňské filharmonie, Václava Talicha a jeho České filharmonie, abych jmenoval jen některé, nežli snímky desítek jiných, sice více méně dokonalých, leč svým způsobem unifikovaných umělců. Mezi ony vyvolené patřil po celou svou kariéru i Josef Suk. Určitě mnozí z vás znají jeho báječné referenční nahrávky Dvořákova koncertu, Sukovy Fantazie, Bergova koncertu, které i po letech neztratily nic na své aktuálnosti. Pro HARMONII je ctí, že mu může vzdát poctu a zároveň poděkovat za nezměrné bohatství, které nám všem během několika desetiletí nabízel.

Dalším tvůrcem, jehož výročí v srpnu vzpomínáme, je Bohuslav Martinů. Uvnitř časopisu najdete tři články, které se nějak dotýkají jeho díla a života. Především by neměla uniknout Vašemu zraku studie Jiřího Gruši, kterou přetiskujeme díky Institutu Bohuslava Martinů. Pak je to reflexe červnového unikátního provedení Špalíčku a v neposlední řadě první část statě Jaroslava Mihuleho o kauze sonáty Jaroslava Ježka, do níž byl kdysi nechtěně zavlečen i Martinů.

Jsem rád, že můžeme připomenout ještě jedno výročí: osmdesátiny Bernarda Haitinka, jehož mnohé nahrávky jsou mi blízké. Šéf jednoho z nejlepších světových orchestrů sice oslavil narozeniny už v březnu, ale věřím, že na oslavu není nikdy pozdě... Haitink je jeden z nejlepších současných interpretů symfonií Gustava Mahlera a s ním souvisí článek o vzniku a přípravě instalace skladatelovy sochy v Jihlavě.

V jazzové rubrice by neměl uniknout Vaší pozornosti rozhovor s Ingrid Jensen, dvorní trumpetistkou orchestru Marie Schneider, a profil Haralda Haugaarda a Helene Blum. Haugaard je považován za nástupce Stéphana Grapelliho, Blum je nejen vynikající zpěvačkou, ale i jeho ženou.

Přeji všem krásný zbytek léta bez povodní a 21. srpen bez překvapení.

vyšlo: 29. 7. 2009

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 8/2009

obsah

KLASICKÁ HUDBA
3 Profil: Jan Koblasa... a jeho Mahler (Marie Kulijevyčová)
6 Výročí: Bernard Haitink, umělecký šéf Chicago Symphony Orchestra (Bohuslav Vítek)
8 Projekt Špalíček (Petr Kadlec)
10 Rozhovor se světovým pianistou, kterého Češi neznají (Dita Kopáčová Hradecká)
12 Kancelář snů Bohuslava Martinů (Jiří Gruša)
16 Tanec: Extrémy v Národním divadle. Poněkud pozdní ocenění legendy folklorní choreografie (Jana Hošková)
18 Osobnost: Josef Suk (Antonín Matzner)
22 Kauza: Případ sonáty Jaroslava Ježka – 1. díl (Jaroslav Mihule)
26 Zapomenutí mistři starší české hudby: Jan Sixt z Lerchenfelsu (Jiří Žůrek)
29 Návrat ke Zlaté Praze 2009 (Markéta Jůzová)
30 Seriál: Alois Hába a proměny hudebního života XX. století – 8 (Vlasta Reittererová)
34 Mozart za dolary (Tomislav Volek)
35 Kritiky
39 Svět opery (Zvolen, Paříž, Salcburk)
JAZZ
43 Harald Haugaard & Helene Blum (Jiří Moravčík)
46 Ingrid Jensen (Daniel Konrád)
49 NajPonk se vrací (Igor Wasserberger). Jazzový diskopříběh?
NAHRÁVKY
50 Recenze
58 Přehled nových projektů českých firem: prosinec 2008 – červen 2009
61 Novinky nahrávacího průmyslu
INFOSERVIS
62 Zprávy, prezentace hudebních subjektů a firem. Soutěž

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.