Harmonie 8/2002

2002/08

Milí čtenáři,

píšíce tuto ouverturu v době dovolených a prázdnin přizpůsobil jsem tomu i téma mého sloupku. Řízením osudu jsem vyjel s rodinou na společnou zahraniční dovolenou až ve zralém věku. Hnán vidinou údajných

léčebných účinků jižních moří na moje alergiemi a kožními nemocemi sužované tři dospívající děti, rozhodl jsem se jako tisíce jiných Čechů pro relativně dostupné řešení - Makarskou riviéru chorvatské Dalmácie. Nebojte se, nebudu vás unavovat popisem

účinků komplementárního působení slunečního záření a mořské vody, jehož účinek mě ostatně zklamal. I v roli turisty jsem se nemohl odpoutat od své profese. Koupání a inhalování mi poněkud znepříjemňovaly řvoucí hejna cikád, o kterých mistři pera, nevím

proč, tvrdí, že zpívají. Večer co večer naši rodinu vyháněla z nábřežního korza a od lahodné zmrzliny dvojice elektrifikovaných prznitelů hudby, která nadšeným turistům z Čech, Slovenska, Německa, Rakouska, Anglie, Francie a Ruska plnila uši kýčovitými

mezinárodními hudebními směskami. Toto znečišťování životního prostředí bohužel vadilo pouze rodině autora tohoto sloupku. Alternativní, kvalitnější hudební nabídku nenabízely ani zdejší restauranty, ani státní chorvatská televize a rozhlas. Panoptikálním

vrcholem hudební demence pak bylo zahájení mezinárodního festivalu v Šibeniku. Za estrádu prošpikovanou pochodovými, tanečními, spartakiádními výstupy dětí s hudbou nejnižší cenové skupiny Ä la Michal David by se nemusela stydět ani normalizační

československá televize 70. let. Ještě štěstí, že jsem alespoň občas slyšel nádherně zpívat slavíka.

Jelikož jsem nechtěl, aby rodinná dovolená byla jenom o koupání a slunění, vyjel jsem rozšiřovat historické obzory naší rodiny do Dubrovníku. Původně

jsem chtěl ještě zvládnout bosenský Mostar, ale nepřišlo mi to ještě zcela bezpečné, a tak jsme proslulý most neuviděli. Moc jsme toho však nakonec nelitovali, neboť dubrovnické staré město s hradem je skutečným architektonickým klenotem. Znovu jsem si

však uvědomil, že situace Prahy není nijak výjimečná. I zde naplno jede tovární výroba koncertů pro turisty s nadháněči, vyvolávači a běžným mezinárodním repertoárem "best of" a s obligátní nabídkou předraženého promo CD. K svému překvapení jsem

v Dubrovníku viděl pirátské kopie nejen desek populární hudby, ale i klasiky. Pravděpodobně na vlasteneckou strunu české klientely měla hrát neuměle zabalená vypálená kopie Kubelíkovy nahrávky Smetanovy Mé vlasti za pouhých 10 chorvatských kun. O stavu v nahrávacím průmyslu, jež zahrnuje i pirátství, však někdy jindy.

Milí čtenáři,

možná se vám už stalo, že jste listovali Harmonií, začetli se do některého z rozhovorů a řekli si: “No, to je sice hezké, ale mě by ještě zajímalo to a tamto a také bych chtěl vědět, zda, a proč se nikdo nezeptal na tohle?” Právě to nás vedlo k myšlence a posléze i rozhodnutí umožnit Vám, abyste se sami – prostřednictvím našeho časopisu - zeptali známých umělců na věci, které vás zajímají. Takový rozhovor tedy bude pouze dílem Vás, čtenářů časopisu. Stačí jen napsat svou otázku (témata nejsou omezena) a poslat je poštou do redakce HARMONIE nebo e-mailem na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. Doufáme, že jméno první dotazované osobnosti vás potěší a inspiruje – bude jí pěvkyně DAGMAR PECKOVÁ. Své dotazy posílejte do 5. Září 2002! Neváhejte, máte jedinečnou možnost spolupodílet se na profilu časopisu!!!

vyšlo: 5. 8. 2002