pondělí, 29. červen 2015

Harmonie 7/2015

Napsal(a) 

Harmonie 7/2015 Harmonie 7/2015

Vážení čtenáři,

festival Pražské jaro 2015 přinesl několik zajímavých zkušeností. Dominantami bývají téměř vždy koncerty zahraničních orchestrů. Římská Santa Cecilia příjemně překvapila, Royal Liverpool Philharmonic navázal na minulé úspěšné návštěvy, ale neohromil, relativně vysoký standard předvedl NDR Sinfonieorchester Hamburg, očekávaný výkon předvedla Petrohradská filharmonie – svého Šostakoviče zahrála skvěle (navíc si přivezla Julia­na Rachlina). Nad všechny se vznesl Budapest Festival Orchestra. Příjemným překvapením však pro mě bylo, jak dobře se uvedly orchestry české. Dobře se zapsal SOČR, jejž překvapivě opustil jeho dlouholetý ředitel Jan Simon (prý aby se mohl věnovat své kariéře klavírního virtuosa?), FOK pod vedením svého finského šéfa Pietari Inkinena a hlavně Česká filharmonie, jednou pod vedením Jiřího Bělohlávka, podruhé výborně řízena dalším Finem, hostujícím Jukkou-Pekka Sarastem. Co mě zklamalo? Absence prezidenta republiky při zahájení festivalu a absence uctění Jana Husa. Rezignace na hlavní české výročí roku byla dle mého mínění chyba. Naše dějiny nemají mnoho takových mužů. Přihlásit se k Janu Husovi mohlo Pražské jaro různě, například vznikem nového vokálně instrumentálního díla nebo uvedením oratoria Svatopluka Havelky List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení mistra Jeronýma z Prahy… K odkazu Jana Husa jsem se dostal hodně pozdě, někdy kolem roku 1983, a byl to pro mě tehdy podobný šok jako studium partitur Gustava Mahlera nebo intenzivní poslech hudby Johanna Sebastiana Bacha na zlomu mezi 20. a 21. stoletím. Dnes je poselství a étos jeho díla neméně aktuální a bohužel se stále míjí se skutky, povrchností, myšlením a rétorickými výplody řady církevních vůdců a politiků. HARMONIE připomíná Jana Husa hlavně studií o „husovské“ reflexi v hudbě.

V minulém editorialu jsem psal o třech červnových festivalech, nyní několik červencových tipů. Z nabídky MHF Český Krumlov jsem vybral koncert souboru Musica Florea. Ozdobí jej totiž americký kontratenorista Roger Isaacs. Sice jsem jej nikdy živě neslyšel, ale věřím náročnému vkusu Marka Štryncla, dirigenta koncertu, takže by pan Isaacs mohl šťastně doplnit kontratenorový výkvět, jenž už Česko navštívil (Jaroussky, Meh­ta, Scholl, Visse ad.).

Festival Prague Proms má už svoji tvář a nijak nekamufluje, že chce jen letně, příjemně a na dobré úrovni bavit. (Nedávejte si jej do souvislosti s největším světovým hudebním festivalem – BBC Proms, s jehož rozpočtem, étosem, koncepcí a úrovní nemá nic společného.) Mě by asi hlavně zajímalo, jak zahraje renomo­vaný jazzový saxofonista Branford Marsalis, bratr trumpetisty Wyntona Marsalise, kon­certy Alexandra Glazunova a Johna Williamse.

Protipólem obou festivalů jsou pražské Letní slavnosti staré hudby. Koncepcí i ekonomikou jsou doslova komorní, přičemž umělecky nabízejí v rámci možného vysokou kvalitu. Jde o přesně tematicky vyprofilovaný festival podobného typu, jako jsou třeba Concentus Moraviae nebo bienále Ostravské dny. Určitě se pokusím udělat si čas na hudební vizi Sibylla ansámblu Tiburtina a na provedení Calista Francesca Cavalliho s účastí souboru Buchty a Loutky.

Milí čtenáři, z červencového vydání, jež je hodně „dirigentské“ doporučuji Vaší pozornosti mimo jiné profilový rozhovor s Emanuellem Villaumem, novým šéfdirigentem PKF – Prague Philharmonia, letní reportáž z konce Evropy – Portugalska a rozhovor s Julií Úlehlou o transformaci moravské lidové písně do newyorského hudebního globalizačního papiňáku.

Krásné léto přeje všem čtenářům

Luboš Stehlík

vychází 29. 6. 2015

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 7/2015

obsah

3 Festival v péči rozhlasu (Petr Veber)
120 let BBC Proms – každodenní pestrobarevné hemžení a nepředstavitelný kolos.

6 Emmanuel Villaume (Petr Veber)
Různé žánry, různé kultury, různé kontinenty – to je můj svět.

11 Jan Hus také hudební (Petr Veber)
Výročí upálení Jana Husa připomínají i koncerty a dva z nich nemohou ve vysílání Vltavy v přímém přenosu chybět.

12 „Pravda je jen to, co jest dobrem všech“. Jan Hus (Vlasta Reittererová)
Reflexe Jana Husa v české hudbě v běhu staletí.

16 Iván Fischer: Lidé jsou důležitější nežli národy (Mirka Zemanová)
S inspirativním a vizionářským maďarským dirigentem.

19 Thomas Hengelbrock: Má vlast je velkolepá (Markéta Jůzová)
Úvahy zachycené před zahajovacím koncertem letošního Pražského jara.

22 Luanda Siquieira – Brazilská luna (Čeněk Svoboda)
Sedm staletí ve svitu měsíce – iberoamerická hudební inspirace na letošních Letních slavnostech staré hudby.

24 Casa da música (Marie Vítová)
Postřehy o hudbě, lidech a „domě hudby“ v Portugalsku.

28 Manuel Hernández-Silva (Mirka Štípková)
Venezuela je moje duše, Španělsko je moje srdce.

30 Ostrava!!! a její Nové dny (Renáta Spisarová)
Aneb všechno to začalo příjezdem skladatele a dirigenta Petra Kotíka z New Yorku do Ostravy.

32 Mým úkolem je předávat naději a lásku (Lenka Nota)
S lotyšským skladatelem Pēterisem Vasksem o vyšším poslání hudby.

35 Osudy Richarda Nováka (Petr Kadlec, Vojtěch Babka)
O zpěvu, o české pěvecké škole i o takzvané fyziologické metodě.

38 Aby vzpomínka znovu ožila (Jitka Fukačová)
Okamžiky ze života velké české pěvkyně Hany Janků, od jejíž smrti uplynulo dvacet let.

42 Kritiky

46 Svět opery

47 Julia Ulehla (Jiří Moravčík)
Strážnické písničky v newyorském hávu.

50 Marcus Miller: Evropané mi rozumějí (Martin Starý)
S americkým baskytaristou o jazzovém mládí , o stavu jazzu, jeho poslání a možných inspiračních zdrojích.

52 Berklee College (Milan Tesař)
Jazzová továrna na sny.

54 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Související položky (podle značky)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.