pátek, 20. červen 2014

Harmonie 7/2014

Napsal(a) 

Velectění čtenáři,

během dvaceti let jsem několikrát věnoval editorial českým houslistům. V červenci 2014 se k tomuto tématu vracím kvůli mladíkovi na obálce, Josefu Špačkovi, jenž patří do desítky nejlepších domácích virtuosů. Mnozí ctitelé houslí jej dokonce staví nejvýše. Žebříčky a bodování jsou vždy ošidné, nicméně on již určitě je na úrovni, kdy jeho hra musí být porovnávána se zahraniční generační konkurencí. Skvělé zázemí nejlepšího českého orchestru přináší výhodu ekonomické jistoty, sólové možnosti, jaké jeho kolegové u nás nemají, zároveň je však i potenciální slabinou. Intenzivní a velkorysé budování dráhy virtuosa v zahraničí je tím nutně determinováno.

V hodinách po odchodu Josefa Suka v roce 2011 jsem přemýšlel nad uzavřením éry výjimečných českých houslistů 20. století, kteří patřili na vrcholu sil k nejlepším ve světě. Vypadalo to, že perlový náhrdelník jmen Jan Kubelík, Jaroslav Kocian, Váša Příhoda, Josef Suk je ukončen. Gabriela Demeterová, Nora Grumlíková, Václav Hudeček, Ladislav Jásek, Bohuslav Matoušek, Jiří Novák, František Novotný, Čeněk Pavlík, Alexandr Plocek, Václav Snítil, Jaroslav Svěcený, Pavel Šporcl, Ivan Štraus, Josef Vlach, Ivan Ženatý – ti všichni udělali či dělají sice houslovou brázdu i v cizině, ale do světové špičky bohužel nepatří. Josef Špaček má ještě šanci ve velké cizině prorazit a je jedno, že někteří jeho vrstevníci začali podstatně dříve. Ne všechny zázračné děti totiž ustojí jako například Julia Fischer svou hvězdnost a nezřídka ustrnou.

, foto © Mat Hennek foto: © Mat Hennek

Tři roky po konci studia hrál o Vánocích roku 1901 Jan Kubelík nadšenému stotisícovému davu na náměstí v San Francisku. To se Josefu Špačkovi nejspíš nestane, ale jeho talent, cílevědomost, pracovitost a pokora mu při nutné dávce štěstí mohou dopomoci k vysokému mezinárodnímu renomé. Šancí by mohla být plánovaná nahrávka Dvořákova koncertu, Sukovy Fantazie a Janáčkova Putování dušičky s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem u Supraphonu… Červencové vydání přináší ještě jeden exkluzivní materiál. HARMONIE je jediným médiem, kterému poskytli sir Simon Rattle a Magdalena Kožená letos interview! A není jen o české hudbě… Léto je časem festivalů, které mimo jiné nabízejí umělkyně, u kterých se umělecké charisma snoubí s krásou. Například Letní slavnosti staré hudby přivezou koloraturní mezzosopranistku Isabelle Druet a Mezinárodní festival Český Krumlov pozval turecké klavírní duo Ferhan a Ferzan Önder, jež jakoby navazují na legendární Mariellu a Katiu Labèque. Jejich profily jsou zajímavé. Skončivší festival Pražské jaro je přítomen nejen reflexemi koncertů, ale i rozhovorem s Christophem Eschenbachem. Utěšeně se rozvíjejí cykly Antonín Dvořák, A ti druzí… a Musica monastica. Exkluzivní je také reportáž z dobývání Číny Českou filharmonií.

Milí čtenáři, přeji vám krásný červenec, z něhož snad budou některé dny spjaty se zajímavými hudebními zážitky.

Luboš Stehlík

vychází 26. 6. 2014

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 7/2014

obsah

3 Na baletní klasiku do Olomouce (Jana Hošková)
Jedni je opěvují za udržování tradice, druzí kritizují za zkostnatělost.

6 Josef Špaček – O vedení, pohybu, orchestru a rezidentuře (Luboš Stehlík)
Koncertní mistr musí dávat příklad. Nehledě na věk.

10 Dva hudebníci, tři národy, jeden osud (Petr Veber)
Exkluzivní dvojrozhovor s Magdalenou Koženou a Simonem Rattlem.

14 Petra Maria Schnitzer: V operách Richarda Wagnera stále objevuji nové dimenze
(Markéta Jůzová)
S rakouskou sopranistkou o reformátorovi Richardovi, Smetanově Mařence a kritice mezi manželi.

17 Musica monastica (Tomáš Lavický)
V dalším díle seriálu o hudbě duchovních řádů přichází na řadu organizované Tovaryšstvo Ježíšovo a jeho přísně účelná hudba.

20 Isabele Druet: Téma autentické interpretace je už ve Francii překonané (Čeněk Svoboda)
Cesta od reggae k Monteverdimu a Mahlerovi – se zastávkou v Praze.

22 Ferhan a Ferzan Önder (Kateřina Viktorová)
Jedna à la Chopin, druhá à la Liszt.

24 A ti druzí… Rok české hudby 2014 (Vlasta Reittererová)
Knor, Grünfeld, Drdla – další jména do mozaiky zapomenutých.

26 Opožděná meditace… (Jaroslav Mihule)
Nad výstavou a tvorbou Petra Helbicha.

27 Salcburk bez české hudby (Mirka Zemanová)
Znají pořadatelé Salzburger Festspiele motto Roku české hudby, jež zní Propagace české hudby v zahraničí?

28 Christoph Eschenbach: Odmítám globalizaci zvuku (Markéta Jůzová)
Interview s německým dirigentem, pro něhož je jedinečnost a zvláštnost prioritou.

30 Příběhy předmětů z Muzea Antonína Dvořáka 3 (Kateřina Nová)
Antonín Dvořák oslavovaný, otitulovaný a promovaný.

34 Nádraží plné hudby (Irena Feňová)
V Baden-Badenu se vykoupete i v tónech.

36 Asijský deník (David Mareček / Tomáš Pospíchal)
Jaké bylo turné České filharmonie do Jižní Koreje a Číny.

40 Kritiky

45 Svět opery

48 Omer Avital: Musím mít pevný bod (Milan Tesař)
Izraelský kontrabasista o hudebních kořenech, jazzovém New Yorku a novém albu New Song.

50 Adam Tvrdý: Muzikantství je podezřelá aktivita (Tomáš S. Polívka)
Suspicious Activities – druhá deska, kterou jazzový kytarista Adam Tvrdý vydal s varhaníkem Brianem Charettem a bubeníkem Petrem Mikešem.

52 Bezobratři – Oslněni dávnými příběhy (Jiří Moravčík)
World music z Moravy aneb netradiční hudba inspirovaná lidovou poetikou.

54 Recenze

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.