neděle, 1. červenec 2007

Harmonie 7/2007

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2007/07 časopis Harmonie 2007/07

Milé čtenářky, vážení čtenáři,

záplavy mohou být různé: přírodní jsou, jak vím i z vlastní zkušenosti, často zničující, někdy až katastrofické. Záplava hudební bývá mírumilovná. I když musím přiznat, že občas se mi zdá kumulace akcí různých žánrů a různé úrovně až příliš intenzivní a já pak raději poslouchám kalouse ušatého nežli takzvanou vycházející hudební hvězdičku nebo další „originální“ projekt. Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj, Jihočeské Concertino patří samozřejmě mezi akce, o jejichž smysluplnosti nelze pochybovat. V tomto čísle naleznete první část reflexe Pražského jara, za což se omlouváme. Z technických důvodů jsme ji museli rozdělit do dvou letních dílů. Jen pár vět na margo festivalu. I když nebyl tentokrát ozdoben světovými výročími, tolika superhvězdami, tak to bylo dle mého mínění velmi kvalitní Pražské jaro. Koneckonců přijelo i pár hvězd, které potvrdily, že ještě stále plným právem patří na hudební Olymp. Pro mě největším zážitkem bylo provedení Mahlerova Des Knaben Wunderhorn Thomasem Hampsonem. Měl jsem pocit, jaký jsem od prvního českého hostování Renée Fleming ještě nezažil. Ve své prostotě a klamavé jednoduchosti to bylo dokonalé. Na deskách jsem už podobné výkony slyšel (nahrávka však může být i virtuální realitou), živě v Mahlerovi ještě ne. Ten večer se pan Hampson dotkl nebes. Druhý koncert orchestru ze San Francisca však přinesl ještě další zkušenosti – ústředním bodem byl pocit národní hrdosti. Jednak hrdost na to, že na rozdíl od USA nepatrné Čechy daly světu takového génia jako byl Bohuslav Martinů, kterému by mohl ve světě oslavovaný Aaron Copland, jehož hudebně v podstatě zbytečná Druhá symfonie večer zahájila, jen leštit boty, jednak hrdost na to, že národní Česká filharmonie s ekonomickou redukční dietou není na tom propastně hůř než bohatý San Francisco Symphony se širokým národnostním základem, kam se probojovávají hráči z celého světa. Rozhodně bych například nechtěl, aby v českých zemích zvítězila americká filozofie hry na žesťové nástroje.

V červencovém vydání by neměl uniknout Vaší pozornosti kromě rozhovoru s klarinetistkou Ludmilou Peterkovou profil výborného moravského skladatele Víta Zouhara, pokus o částečné zachycení komplikované osobnosti Svjatoslava Richtera a první díl o mladém českém jazzu od Lubomíra Dorůžky.

Přeji Vám krásné léto.

Coda. Vzkaz pro šéfa Národního muzea: Jestliže chcete pořádat skutečnou Muzejní noc, tak ji pořádejte celou noc. Stovky lidí měly smůlu. Takto to byl „Muzejní večer“.

vyšlo: 27. 6. 2007

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 7/2007

obsah

KLASICKÁ HUDBA • TANEC
3 Zprávy
4 Seriál: Hudební křižovatky (Vlasta Reittererová)
8 Soňa Červená a Národní divadlo (Miroslava Štípková)
11 Učitel dirigentských hvězd (Marie Kulijevyčová)
13 Jaká je nejdelší hudební soutěž světa (Mirek Černý)
16 Fotogalerie: Pražský podzim I (Pavel Horník)
18 Osobnost: Ludmila Peterková (Luboš Stehlík)
21 Profil skladatele a propagátora hudby Víta Zouhara (Wanda Dobrovská)
24 Rozporuplný Svjatoslav Richter – pokus o portrét (Jindřich Bálek)
28 Reflexe Pražského jara – 1. část
33 Svět opery (Paříž, Vídeň, Ústí nad Labem, Plzeň, Rostock, Praha, Curych)
JAZZ • WORLD MUSIC
37 Mladý český jazz – 1. díl (Lubomír Dorůžka)
40 Vienna Art Orchestra oslavuje (Jan Beránek)
42 Kniha o ECM (Petr Vidomus)
43 Dialogy Leszka Możdżera (Peter Motyčka)
NAHRÁVKY
45 Recenze
INFOSERVIS
62 Novinky nahrávacího světa, zprávy, informace, soutěž, objednací kupon

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish