pondělí, 28. červen 2004

Harmonie 7/2004

Napsal(a) 

07/2004 07/2004

Vážení čtenáři,

červencové číslo Vašeho časopisu má dvě tváře - tradiční a netradiční. Jako obvykle v tento čas přinášíme pohled spolupracovníků HARMONIE na festivalové akce Pražského jara. Osobností, tváří měsíce, však

není jako obyčejně slavná česká nebo zahraniční hvězda, ale původem český skladatel; navíc ne tak známý jako svatá čtveřice české hudby. Musím říci, že jsem zprvu váhal, jestli tento můj nápad není úplná pitomost. "Von" Biberovu hudbu mám však rád a stále

jsem schopen v ní objevovat něco nového a navíc jeho dvojité kulaté výročí stojí skromně v ústraní. Na počátku roku dokonce nebylo ani zahrnuto do přehledu Českého roku hudby. Že by byl Biber málo český...? Výročí geniálního barokního muzikanta ze Stráže

pod Ralskem nám tak do značné míry vyfoukli cizinci. Naši sousedé ho berou jako svého skladatele a například Britové mu vzdávají okázale poctu. Praha si vzpomněla zatím jen velmi skromně a například Pražské jaro místo aby pozvalo nějakého slavného znalce

jeho hudby se svým souborem, tak si vzpomnělo umělecky ne právě špičkovým projektem. Ještě že máme v Praze a v mimopražských hudebních centrech mladé otevřené hudebníky, kteří si Bibera zamilovali. (V Praze bude vrcholem 12. 7. provedení Biberových

Růžencových sonát britským houslistou Andrew Manzem s cembalistou Richardem Egarrem v Tereziánském sále Břevnovského kláštera.)

Trochu stranou zájmu celostátních médií je letní festival Mitte Europa, v kterém se symbolicky propojují Čechy s Bavorskem a

Saskem. Nemá sice hvězdnost Pražského jara, ale kvalitou a unikátním regionálním záběrem dělá stejně záslužnosu "osvětu" jako Concentus moraviae v historickém teritoriu Moravy.

Trochu tajuplnou postavou je František Sušil. Díky Hutkovi a Čechomoru ví

skoro každý, že sbíral lidové písně, ale málokdo ví něco o jeho životě a prioritách. I on má svoje výročí a mě to popíchlo k tomu, abych oslovil znalce moravské lidové písně Jiřího Plocka, aby si našel čas na portrét. Doufám, že vám přiblíží mimořádnou

osobnost Františka Sušila a že se po přečtení třeba budete dívat na jeho Moravské lidové písně trochu jinak.

Hudební situace Prahy se četností hudebních akcí a hudebních těles vymyká běžnému niveau ostatních českých kulturních center. Pražské

orchestry, kterých je skutečně požehnaně, v podstatě respektují termíny dvou největších (a nejbohatších) zdejších festivalů - Pražského jara a Pražského podzimu. Proto sezona v podstatě končí před 12. květnem a nová začíná až na počátku října. Léto pak

bylo doposud hlavně doménou agentur provozujících různé best of Bach, Mozart, Vivaldi etc. pro cizozemce. Těmto komářím nájezdům na kreditní karty však doufám vzniká kvalitní konkurence. Od 4. do 10. července se bude konat nultý, zkušební ročník Pražských

hudebních slavností a ve stádiu příprav jsou prý i české "Proms", jež chce organizovat seriózní soukromý pražský orchestr. Metropole má tedy šanci konečně se dočkat koncertů, nad jejichž úrovní se nebudeme muset před světem rdít, a prázdninové období se

tím vedle Letního festivalu staré hudby a varhanních festivalů ještě více oživí.

vyšlo: 28. 6. 2004

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 7/2004

obsah

3 Fejeton Lukáše Hurníka: Do Worry!, Ozvěna
4 Jaké bylo Pražské jaro
8 Osobnost: Heinrich Ignaz Franz Biber
15 Gurre Lieder ve Vídni
16 Pozvánka na festival Mitte Europa
18 Rozhovor s ředitelkou Salcburského festivalu
19 Debut: Ivo Kahánek
20 Skladatel měsíce: Leoš Janáček
22 Okénko do života mladého skladatele v Čechách - 2. část
25 Ivan Štraus o Kocianově houslové soutěži
26 V hudbě život Čechů 7
30 Profil: František Sušil
33 Echo - zprávičky z domova a ze světa
34 Svět opery (Praha, Brno, Vídeň, Mnichov)
36 Na křižovatce Jazzová Klasická je rušno
37 Zemřel jazzový titán Elvin Jones
38 All that...
39 Värtinä v další z proměn
40 Barvy, prázdniny a pohoda
42 Recenze
53 Servis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.