čtvrtek, 29. květen 2014

Harmonie 6/2014

Napsal(a) 

Milí čtenáři,

nebudu psát ani o květnovém teatrálním nácviku pražského integrovaného systému evakuace Rudolfina, který vypadal jako bombová hrozba a narušil koncert pro studenty, ani o Anně Netrebko či Valeriji Gergijevovi, červnovém hostu České filharmonie, který vlastenecky podpořil svého milovaného prezidenta Vladimíra Putina, jenž nezištně slouží v duchu ruských bohatýrů svému lidu, ale o drobných hudebních radostech života. Jako perličky lemují životy všech, kteří potřebují pro svoje bytí kvalitní, dobrou hudbu. Zažil jsem jich bezpočet, takže jen trojí ohlédnutí.

I housle a viola potřebují oddech, foto Josef Polák I housle a viola potřebují oddechfoto: Josef Polák

Na konci dubna jsem si odskočil na Horňácko. Rodinná přítelkyně slavila v jednom vinařství v Blatničce životní jubileum. Poslouchat šest hodin lidové písně v autentickém podání moravských hvězd – Horňácké cimbálové muziky Petra Galečky z Lipova a legendárního primáše Martina Hrbáče – bylo neskutečným zážitkem.

V pořadí pátý donátorský koncert Jarní Gala pro Struny podzimu byl gurmánskou lahůdkou. Snad aby festivalový tým nahradil absenci „normální“ klasické hudby na letošním podzimním festivalu, přivezl do Prahy jednoho z nejznámějších žijících instrumentalistů. Moje očekávání naplnil 27. dubna téměř devětapadesátiletý ame­rický violoncellista Yo-Yo Ma beze zbytku. Po několika taktech Stravinského Italské suity jsem zapomněl na pompézní rámec večera a patetičnost Španělského sálu Hradu a nechal se unášet tónově výjimečně kultivovanou hrou, která je podmíněna snad nejlepší pravou rukou mezi současnými cellisty. Přijal jsem i specifikum programu – šňůru aranží od Stravinského, přes tanga Villa-Lobose, Piazzolly a Camarga Guarnieriho a Dvořákovy Romantické kusy, jež v cellové verzi nabídly nové kvality, po Brahmsovu původně houslovou Sonátu d moll. Snad uslyším v Praze legendu violoncella v blízké budoucnosti i v recitálu s náročnější dramaturgickou ambicí; v ideální kombinaci s jeho přítelem Emanuelem Axem.

Yo-Yo Ma, foto Petra Hajská Yo-Yo Mafoto: Petra Hajská

Díky Pavlu Kühnovi jsem byl v 80. letech okouzlen nepatetickou, hravou a vtipnou vokální hudbou Jana Nováka, dle mého mínění skladatele, jehož mimořádný odkaz teprve čeká na svoje plnohodnotné uplatnění. Po sbormistru Pavlu Kühnovi, který měl výhodu, že Jana Nováka osobně znal, se nyní našel další skvělý interpret – sbormistr Lukáš Vasilek. Hudbu Jana Nováka provádí se svými Martinů Voices soustavně, cílevědomě, programově a v záběru, jenž v 80. letech nebyl možný. Jsem rád, že červnové vydání je poctou tomuto velkému Moravanovi, kterému z politických důvodů nebylo dopřáno dožít ve své vlasti.

Perličky radosti a štěstí přeje

Luboš Stehlík

vychází 27. 5. 2014

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 6/2014

obsah

3 Skutečná hloubka citu zůstala v hudbě (Marcela Benoniová)
Česká baletní symfonie II. a v ní žal a bolest i guru z negramotné hmoty.

6 Testamentum Jana Nováka (Eva Nachmilnerová)
O novém CD Martinů Voices se sbormistrem Lukášem Vasilkem.

10 Jan Novák (Martin Flašar)
Cizinec ve vlastní zemi.

13 Lhostejnost, seznamy i konflikty (Boris Klepal)
Festival současné opery v Ostravě.

16 Hvězdný prach nad Litomyšlí (Michaela Vostřelová)
Operní festival Smetanova Litomyšl letos v zámku, podzámčí i na zahradě.

18 Andrew Davis o Dvořákovi, české hudbě a holdu Janáčkovi (Klára Moldová)
Šéfdirigent a hudební ředitel Lyric Opera of Chicago, česká hudba a nakažlivý smích.

22 Příběhy předmětů z Muzea Antonína Dvořáka 2 (Eva Velická)
Antonín Dvořák a životní styl.

26 A ti druzí… Rok české hudby 2014 (Vlasta Reittererová)
Gottliebové, Hofman, Muzika, Tröster

30 Tango – umění v hudbě i v tanci (Michaela Vostřelová)
O smyslnosti, vášni a létajících kudlách v Piazzollově hudbě s akordeonistou Ladislavem Horákem.

34 Street classical music (Luboš Stehlík)
Klasika na nejvyšší úrovni s teniskami na nohou.

38 Sezona příběhů FOK (Martin Rudovský)
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK se příští sezonu dohraje úctyhodného 80. výročí založení.

40 Kritiky

45 Svět opery

48 Guillaume Perret – Jazz na červenou (Jiří Moravčík)
Šokující hudba francouzského saxofonisty. Nemá znásilňovat hudbu, ale brutálně potěšit posluchače.

50 Larry Goldings: Na počátku byla šťastná náhoda (Milan Tesař)
S americkým varhaníkem o demokracii a rozdílech mezi evropským a americkým jazzem.

52 Nastaly „zlaté časy“ jazzových reedic? (Tomáš S. Polívka)
CD is not dead!

54 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.