pátek, 27. duben 2018

Harmonie 5/2018

Napsal(a) 

Harmonie 5/2018 Harmonie 5/2018

Vážení čtenáři,

1. ledna 1993 se stala Česká republika subjektem mezinárodního práva a o několik měsíců později, 1. května 1993, oslovilo čtenáře první vydání HARMONIE. Ten rok byl zkušební a až od následujícího ledna přijal časopis měsíční periodicitu. Přestože se základní konstanty nemění, za 25 let prošel bouřlivým vývojem, o nějž se zasloužili desítky hudebníků, publicistů a muzikologů. Dnes je HARMONIE nejlepším tiskovým médiem o klasické hudbě a jazzu ve střední Evropě s kvalitním a seriózním portálem. Velkou zásluhu na tom mají moje redakční opory – Michaela Vostřelová a Petr Vidomus, první je největší nadějí stagnující české hudební žurnalistiky, druhý nejlepším tuzemským jazzovým novinářem. Moje poděkování tedy právem letí za nimi. Jestli budou i další léta přinejmenším stejně úspěšná však odvisí nejen od kvality novinářů a kreativity redakce, ale i od stálosti veřejnoprávní podpory, přízně našich čtenářů i partnerů a realizace nových možností.

Mediální tsunami k tématu státní hymna mě zastihlo kvůli nemoci v roli pozorovatele. Bylo toho napsáno a řečeno tolik, že je zbytečné přidávat další hudebně společenskou studii. Když pominu extremistické inovace typu Modlitby za Martu a Moravo, Moravo, záhadnou ambici Českého olympijského výboru, jenž chce prý mít delší a údernější hymnu, a průměrná nová aranžmá Miloše Boka, která ani nedosahují transparentnosti a zpěvnosti údajně málo sebevědomé verze dvojice Jeremiáš – Krček, pak otázka, která člověka okamžitě napadne, zní – cui bono? Kdo by z toho měl prospěch? Na inovativní soustruhování hymny lze pohlížet různě, například takto: Vůdčí olympionik Jiří Kejval by asi snad nezištně naplnil přání řady sportovců (hlavní je, aby si užili stupeň vítěze o několik vteřin déle, nikoliv aby si ji zazpívali), přičemž mi je záhadou, proč nenechal vyrobit medaile a nevyhlásil soutěž buď o novou verzi nebo rovnou o zcela novou píseň. Česká státní hymna Kde domov můj patří mezi státní symboly a ty lze podle zákona užívat důstojným způsobem. Jestli stávající verzi nahradí ve sportovním světě verze Bok (Škroup), bude to na dalších sedmdesát let ekonomicky docela lukrativní, pakliže by byla nová verze hymny registrována na OSA nikoliv jako instrumentace, ale aranžmá (což je). A INTERGRAM by musel vyplácet výkonné umělce a výrobce takového záznamu za každé užití. No řekněte – kdo to má☺? Mohlo by mi být líto, že autorem naší hymny není například Antonín Dvořák, ale naši hymnu mám rád.

Měsíc květen patří už více než 70 let hlavně Pražskému jaru. Několik rozhodnutí festivalu mě příjemně překvapilo. V atmosféře zesilující se nové vlny celosvětového antisemitismu je mi důrazné připomenutí výročí založení Státu Izrael a obecně židovského vkladu do základu světové kultury sympatické, stejně i šíře nabídky soudobé hudby a budu-li osobní, těší mě John Eliot Gardiner v barokní roli a hostování Royal Concertgebouw Orchestra, jenž je pro mě občas zajímavější nežli jeho konkurenti z Berlína, Vídně a Londýna.

Je pro mě radostí, že vám můžeme nabídnout exkluzivní rozhovor s Jordim Savallem o jeho pražskojarním projektu Jerusalem, doplněný výbornou studií o Jeruzalému. Portrét tenorsaxofonisty z města padlých andělů, Kamasiho Washing­tona, předjímá květnové hostování v pražském Divadle Archa. Rozjíždíme unikátní sérii dialogů mezi špičkovým skladatelem a pianistou Michalem Nejtkem a jeho skladatelskými kolegy.

Inspirující čtení

a silné jarní hudební zážitky přeje

Luboš Stehlík

vychází 27. 4. 2018

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 5/2018

obsah

3 Fenomén dotyku hudby (Josef Koutecký)
Hudba tvoří takovou harmonii, že se k vám nakloní sám Bůh a řekne vám ano.

6 Jordi Savall: Hudba je živoucí historií lidstva (Dina Šnejdarová)
Neúnavně rozšiřuje hudební hranice, vstřebává nejrůznější podněty a mnohdy se dotýká samotných hudebních archetypů.

10 Jeruzalém – tváře svatého města (Zbyněk Tarant)
Jen málokteré místo podněcuje fantazii tak jako Jeruzalém.

16 Soudobá hudba není jedna (Michal Nejtek)
První díl cyklu Skladatelské hovory.

20 Katarina Karnéus: Hlas je zrcadlo duše (Věra Drápelová)
Little Words neboli Slovíčka v podání švédské mezzosopranistky na letošním PJ.

23 Johann Sebastian a Karlovy Vary (Stanislav Bohadlo)
Čtrnáctý pramen.

26 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení 5 (Irena Veselá)
Rajhrad u Brna – benediktinský klášter a jeho sbírka hudebnin.

30 Nová hudba českých skladatelů na Pražském jaru 2018 (Wanda Dobrovská)
Letošní ročník bude o poznání současnější.

34 Století restartů: Česká soudobá hudba v druhé polovině dvacátého století 2 (Wanda Dobrovská)
Noc a naděje.

40 Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka (Luboš Stehlík)
Janáčkův máj & Janáčkovy Hukvaldy = Festival Janáček.

44 Akordeon patří na koncertní pódia klasické hudby (Petr Veber)
Květnové matiné Markéty Laštovičkové je nejen jejím pražskojarním debutem, ale historicky prvním koncertem, kdy na tomto festivalu akordeon vystoupí v hlavní roli.

46 Stopy a otisky (Vlasta Reittererová)
V překrásném měsíci máji... Před 150 lety a dnes.

52 Keri-Lynn Wilson: Je to nakonec naše vášeň, co nás drží při životě (Denisa Valterová)
S kanadskou dirigentkou nejen o pražském provedení Rusalky.

55 Svět opery

58 Kamasiho návrat do budoucnosti (DJ Mobley)
Je tenorsaxofonista z města padlých andělů jazzový spasitel?

61 Trochu funky, část II (Lukáš Machata)
Druhý díl historie tuzemského soul-jazzu a jazz-funku v kostce.

64 Jiří Šimek: O krabičkách se mi někdy i zdá (Milan Tesař)
Po téměř dvou desítkách let na scéně vydal své první čistě autorské album Electric Madness.

66 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.