úterý, 26. duben 2016

Harmonie 5/2016

Napsal(a) 

Harmonie 5/2016 Harmonie 5/2016

Ač spí v temnu kolem zem, teplá je svým jarním úsměvem.

Jak by přebolenou bolestí zachvíval sen o štěstí.

(Antonín Sova, Jarní noc, úryvek, sbírka Květy intimních nálad, 1891)

Vážení a milí čtenáři,

nejenže prožíváme nejkrásnější období jara, ale jsme i na počátku každoroční přebohaté nabídky hudebních festivalů. Na ministerstvu kultury a v odborné obci se vzrušeně diskutuje, jak mají festivaly fungovat, jaký klíč zvolit pro jejich podporu, jak moc má do rozhodování o umění vstupovat ekonomika; Institut umění řeší „mapování kulturních a kreativních průmyslů“, žurnalisté meditují nad obsahem festivalů; normální příjemci hudby však plánují, na co si koupí vstupenky, co všechno stihnout a čemu dát přednost. Sérii letošních festivalů rozjede ten největší a nejlépe ekonomicky zakotvený – Pražské jaro. (Jak je hra čísel relativní ukazuje třeba fakt, že pražskojarní rozpočet je přibližně čtrnáctkrát menší než ten letního festivalu v Salcburku.) V druhé polovině května se rozhoří důležitá část hudebního srdce Ostravy – Janáčkův máj. (Pro potěšení myslí a očí čtenářů jsem připojil fotokvíz s tvářemi umělců obou festivalů.)

Pražské jaro se snaží v posledních letech lehce narušovat tradici. Do hudebního života vstupuje i na podzim (čtyřvětý klavírní festival Rudolfa Firkušného) a nabízí bonusy. Letos to bude 7. května varšavský klavírní vítěz Seong-Jin Cho a 5. června česko-japonská pocta útlé bambusové flétně šakuhači. Nicméně fundament otevře jako vždy Smetanova Má vlast, tentokrát propojením České filharmonie s Paavo Järvim. Jeho výklad národního českého díla může být podobně nezapomenutelný jako Neeme Järviho v roce 1994. Řada lidí bude zvědavá, jestli dokáže posunout či změnit tradici orchestru, jenž by mohl některé části díla asi hrát zpaměti. Naopak nikdo neočekává, že by Pátá Brucknerova symfonie nebyla s dobře vytrénovanou berlínskou Staatskapelle Barenboimova. Jestli skutečně do Prahy přiletí Murray Perahia, Gil Shaham či Andreas Scholl, mohla by to být zázračná setkání s Uměním. Vzrušující snad bude recitál stárnoucího Maurizia Polliniho. Ovšem svátkem by měla být i méně silná mediální hostování – koncerty reflektující výročí Karla IV., pocta sborovému zpěvu od Kaunas State Choir, Bartók Aliny Ibragimovy, recitál sester Skrideových, renesanční bouře New London Consort a samozřejmě komorní víkend – Martina Janková, Ivan Ženatý a další.

Pražské jaro slaví 70. ročník, Janáčkův máj se koná po jednačtyřicáté. Určitě doporučuji klavírní recitál Lukáše Vondráčka, jenž vyspěl ze „zázračného dítěte z Opavy“ do mezinárodně pevně etablovaného umělce. Oceňuji zařazení symfonie Hectora Berlioze Romeo a Julie, i když je otázka, jestli je multifunkční aula Gong pro obří dílo ideálním prostorem, hostování Drážďanské filharmonie, vedeného majitelem známého hudebního jména Michaelem Sanderlingem. Velkého okamžiku se dočká jubilující varhaník Jaroslav Tůma, který se představí v roli tvůrce hudebně-tanečního představení o lásce, hříchu a odpuštění Řehoř na skále podle románu Der Erwählte Thomase Manna. To je však teprve začátek festivalové šňůry roku 2016...

Májovou osobností je houslistka Alina Ibragimova. U nás vlastně neznámá, ve světě velmi uznávaná, leč stále trochu v mediálním stínu například Anne-Sophie Mutter, Janine Jansen a Nicoly Benedetti. Nicméně její interpretace širokého hudebního spektra od Bacha po žhavou současnost je mimořádná. Jazzová část je tentokrát ještě výjimečnější nežli obyčejně. Doporučuji si udělat čas na exkluzivní rozhovor s legendárním americkým kytaristou Johnem Abercrombiem a vizitku izraelského pianisty Omera Kleina.

 

Luboš Stehlík

vychází 27. 4. 2016

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 5/2016

obsah

3 Od symfonie po cirkus (Petr Veber)
Jedno a čtvrt století Carnegie Hall.

6 Alina Ibragimova: Toužím po něčem novém, po nové řeči a nových impulsech
(Markéta Vejvodová)
Interview o jednom z nejlákavějších koncertů letošního Pražského jara.

9 Pražské jaro 2016 (Luboš Stehlík)
Rozhovor s Romanem Bělorem, jenž je významnou osobností Asociace hudebních festivalů a stojí v čele Pražského jara od roku 2001.

14 Karel IV. a hudba (Martin Horyna)
14. 5. 1316 – 29. 11. 1378.

18 Ráchel Skleničková (Magdalena Nováčková)
O světě zvuků, fantazii bez obrazů, radosti ze života a tajných snech.

22 120 sezon České filharmonie 12krát jinak (Lucie Maňourová)
Peripetie Českého spolku pro komorní hudbu.

26 Sondy (Vlasta Reittererová)
Humor, ironie, parodie.

30 Ivan Ženatý: Hrát Prokofjeva je pro mě vzácným darem (Luboš Stehlík)
Noblesní houslista s vytříbenou technikou, výborným citem pro styl a rozpoznatelným tónem nejen o letošním ročníku Janáčkova máje.

34 60 let brněnské filharmonie (Jiří Beneš)
Devátá v Mauthausenu.

36 Zpěv a orchestr je velkým zdrojem energie (Markéta Jůzová)
S ředitelem Činohry Národního divadla v Praze Michalem Dočekalem.

40 Kocianovo houslové Ústí na prahu nové etapy (Luboš Stehlík)
Změny, vyhlídky do budoucna a plány houslového svátku podle předsedy odborné poroty Kocianovy houslové soutěže Pavla Hůly.

44 Mozartova opera Idomeneo v úpravě Richarda Strausse (Milada Jonášová, Tomislav Volek)
O velice zvláštním, byť ne zcela ojedinělém případu hudebních dějin, který se odehrál v roce 1931.

48 Svět opery

50 Omer Klein: Rytmus je srdcem hudby (Anna Mašátová)
Čtyřiatřicetiletý izraelský pianista se vrací v květnu do Prahy se svým triem a aktuální deskou Fearless Friday.

53 Greenleaf Music: Pěstovat nové talenty (Jan Mazura)
Vydavatelství, které chce inovaci a kreativitu v hudbě, ale i v byznysu.

54 John Abercrombie: Hudba mě musí hluboce zasáhnout (Marián Pavlík)
Legendární kytarista o vydavatelství ECM, mladých jazzmanech a rozšiřování hudebních hranic.

56 Miriam Bayle: Texty jsou pro mě stále důležitější (Milan Tesař)
Má před sebou křest alba Song a následné turné, ale myslí už na další projekty.

58 Andreas Varady: K úspěchu mi pomohla ulice a Youtube (Jan Mazura)
Co vyrostlo ze zázračného dítěte.

60 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.