pondělí, 27. duben 2015

Harmonie 5/2015

Napsal(a) 

Harmonie 5/2015 Harmonie 5/2015

Milí přátelé HARMONIE,

květnový editorial bude spíše „glosarial“. Nejdříve se vrátím do blízké minulosti. Na konci března, v době, kdy vichřicí zmítaná Praha hostila „americké dragouny“, oslavili v Rudolfinu svoje narozeniny Collegium 1704 a Václav Luks provedením Bachovy Mše h moll. Řada míst měla až nadpozemskou harmonii. Jsem rád, že jsem slyšel Velkou mši bez velkých hvězd, zato v ideálních proporcích a že už nám nemusejí dávat interpretační lekce legendární zahraniční hvězdy. Byla to i skvělá oslava Bachových narozenin.

Přestože se v květnu koná řada zajímavých akcí jako třeba Janáčkův máj a ve vzduchu je očekávání letních festivalů, mediální pozornost přitáhne hlavně Pražské jaro (PJ). Očekávám, že mě nezklame Akademie für Alte Musik, i když jsem doufal v ještě zajímavější program, Murray Perahia a Maria João Pires, že ze spolupráce Jukky-Pekky Sarasteho a České filharmonie vzejde mimořádný zážitek, že mě snad příjemně překvapí Akademie Santa Cecilia a Bach Collegium Japan, že bude Petrohradská filharmonie i se svým dlouholetým šéfdirigentem lepším reprezentantem Ruské federace nežli ruští tzv. „zelení mužíci“. Hádankou je pro mě jak Má vlast, tak Liverpoolská filharmonie, nicméně doufám ve šťastné řešení. Milovníci klavíru pak s napětím čekají na beethovenský hodokvas Paula Lewise. Vážných dramaturgických stínů není mnoho. Jedním z nich je kupodivu málo ambiciózní koncert Kühnova dětského sboru. PJ přejí, aby přiletěli vši­chni nasmlouvaní umělci!

Do předstartovního kvasu Pražského jara však přilétla v dubnu zpráva, že festival ztratí generálního partnera. Po 14 letech přejde v září 2015 finanční síla České spořitelny (ČS) k České filharmonii (ČF). Historicky je to logické, ale přesto se vynořují otázky do minulosti i budoucnosti. Je pravděpodobné, že nějaký čas bude ČS ještě festival podporovat, ale půjde, nestane-li se něco skutečně dramatického, o nezvratný proces, neboť i při své síle se nebude moci masivně angažovat na dvou velkých hudebních hřištích. Možná byla ČS unavena z dlouhého „manželství“, možná bylo trpělivé jednání ČF neobyčejně účelné... Během posledních tří let přišel v ČF čas radikálních změn, zvýšení kvality ve všech oblastech a určitě se ČS zalíbily dvě věci – strukturálně pestrá celoroční prezentace a spojení dvou starých značek; koneckonců Rudolfinum postavila právě tato banka. Jestli se bude ČS ve Filharmonii angažovat aspoň přibližně stejně jako v PJ, otevře to pro Rudolfinum dosud nevídané možnosti. Jediným paradoxem této pro PJ bolestné změny, s kterou se festival jistě úspěšně vypořádá, a pro ČF radostné operace je skutečnost, že prezident umělecké rady PJ a šéfdirigent ČF je jedna a táž osobnost.

Májová HARMONIE má dirigentské hlavní téma. Jukka-Pekka Saraste je pro mě jednou z nejzajímavějších osobností současné plejády finských dirigentů a Semjon Byčkov nejvýraznějším žijícím dirigentem ruského původu. Všem, kteří HARMONII věrně podporují, nabízíme formát, o který se ještě žádný český hudební časopis úspěšně nepokusil – dia­log dvou dramaturgů, dvou silných individualit. Posuďte, vážení čtenáři, jestli se nám to podaři­lo.

Krásné jaro vám přeje

Luboš Stehlík

Děkujeme paní Emmě Srncové za laskavé poskytnutí reprodukce pražskojarního obrazu! Redakce

Luboš Stehlík

vychází 28. 4. 2015

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 5/2015

obsah

3     Struny podzimu: jazz i klasika, tradice i experiment (Luboš Stehlík) O jubilejním ročníku, návratech a objevech s uměleckým ředitelem a zakladatelem festivalu Markem Vrabcem.

6     Jukka-Pekka Saraste (Pavel Trojan, Petr Veber) Čím víc svobody a volnosti dáváte, tím větší dokonalosti dosahujete.

10     Aleš Březina – Jelle Dierickx: Festival jako báseň Diskuse dvou dramaturgů o jejich profesi.

14     Semjon Byčkov – Málo not a hodně hudby v Čajkovského symfoniích     (Tomáš Pospíchal, Michaela Vostřelová) Jedním ze zásadních projektů, kterými Česká filharmonie oslaví svou 120. sezonu, je nahrávání kompletních Čajkovského symfonií s dirigentem Semjonem Byčkovem.

17     Historie a současnost FOK (Martin Rudovský) Mladí posluchači v péči FOK.

18     Dobrodružné cesty objevování staré hudby, nespravedlivé síto času a Pražské jaro (Václav Luks) Provozování hudby minulých staletí je často větším dobrodružstvím, než si běžný návštěvník koncertů dokáže představit.

20     Viviana Sofronitsky: Snažím se pomáhat lidským duším, aby se přiblížily věčnosti (Dina Šnejdarová) Kanadská pianistka ruského původu zasvětila svůj život kladívkovému klavíru.

24     Soutěž Pražského jara patří ve světě mezi nejvýznamnější (Luboš Stehlík) Rozhovor s Michalem Kaňkou, novým předsedou stálé soutěžní komise Pražského jara.

26     Slezské varhany (Jaroslav Tůma) Letošní nabídka Janáčkova máje zahrnuje čtyři varhanní koncerty konané v jednom dni. Lze na této „pouti“ zažít něco zvláštního?

28     Osudy Richarda Nováka 3 (Petr Kadlec, Vojtěch Babka) Pan šéf přišel o pauze do šatny a povídá: „No vidíte, že to nic nejni…“ A tak jsem byl u divadla.

32     Maria João Pires: Učit se hudbě znamená učit se o životě (připravil Luboš Stehlík a kolektiv) Legendární antihvězda o životě, o klavíru, o hudbě a o buddhismu.

35     Ballettissimo a Pražské jaro (Jana Hošková) Balet Národního divadla uvádí na scéně Státní opery tři krátké baletní kreace, inspirované hudbou Mahlera a Beethovena.

38     Čtyřicátý Janáčkův máj (Petr Bohuš) O hudební svátku konaném v severovýchodním cípu České republiky.

40     Rudolf Firkušný: pianista mezi domovem a emigrací – 10 (Ondřej Pivoda) V dubnu 1965 se na jedné ze svých návštěv Československa seznámil s dvacetiletou Taťánou, která okouzlila Firkušného natolik, že již měsíc nato ji požádal o ruku.

43     Zamyšlení nad hudebním životem Říma (Mirka Zemanová) Hudba a umění to nemají v Itálii v současné době lehké.

45     Svět opery

46     Kritiky

48     Libor Šmoldas – V Austrálii jako doma (Tomáš S. Polívka) Z kytaristy a skladatele Libora Šmoldase se vyvinul jazzový kosmopolita spolupracující s muzikanty napříč planetou.

51     Ponk – svěží postfolklorní blues (Daniel Vojtíšek) Tři akustické nástroje a tři hlasy vycházející z lidové hudby a textové poetiky Moravského Slovácka.

54     Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.