úterý, 27. březen 2018

Harmonie 4/2018

Napsal(a) 

Harmonie 4/2018 Harmonie 4/2018

Milá čtenářko, vážený čtenáři,

je tady aprilis, měsíc ve znamení berana a býka. Je to zvláštní měsíc – moje manželka nejlepší ze všech bude jako vždy obcházet zahradu, pozorovat kdejaký výhonek, každou cibulku, každý strom, očima je zaříkávat, aby dobře obrazily, neumrzly a rostly do krásy, stále ještě kvetou sněženky, v menší části občanstva doznívají Velikonoce, jsou i tací, kteří přivítají 24. duben, neboť „na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři“, zamilovaní se těší na svátek lásky, minoritní část populace spíše na Svátek práce. Na co se však má těšit přibližně procento Čechů, pro něž je životní potřebou klasická hudba nebo jazz?

Určitě by například stálo za to zajet si do Brna na produkce hostů tamějšího JazzFestu - izraelského tria Shalosh nebo amerického pianisty Kennyho Barrona. Nezmýlíte se, zajdete-li v Praze na klavíristu Behzoda Abduraimova (ČF), Hanu Blažíkovou (FOK) nebo, přijede-li, Karitu Mattilu (PKF). Událostí Brna bude zakončení Velikonočního festivalu duchovní hudby s kompozičním triem Pärt, Matthews, Janáček, v Ostravě Haydnovo Stvoření s Václavem Luksem. Ještě tu máme svět historicky poučené interpretace, která se dávno stala běžnou součástí i českého hudebního života. Muzikanti, kteří hrají na střevové struny už nejsou „pazourkáři, kteří ustavičně ladí“, i když nalezení stejného „komorního kolem 415 Hz“ je občas náročné. Liché jsou rádoby duchaplné vtipy, jako třeba: „Jaký je rozdíl mezi houslistou a pračkou? Pračka má vibrato.“ Dnes jsou naše špičkové barokní formace všeobecně respektovány a dobývají Evropu. Některé si můžete poslechnout i v dubnu. Třeba Collegium 1704 představí svoje pojetí Händelova Mesiáše, Czech Ensemble Baroque Bachovu Mši h moll.

V březnu odtajnilo ministerstvo kultury výsledky grantových procesů. Pro spoustu lidí v českém hudebním mikrokosmu je tato subvence fundamentální. Je tomu tak i v případě Vaší HARMONIE. Bez podpory státu by bohužel nemohla existovat. Takže opět mohu napsat – Secundus quisque annus victoria nostra est (Každý další rok je naše vítězství). Jistě jsou spokojeny instituce/firmy jako třeba Pražské jaro (23 milionů a jistota na další dva roky + 800 000 na soutěž), Smetanova Litomyšl (8,5 milionu se stejnou jistotou), Dvořákova Praha (10 milionů), NODO (1 750 000), Musica Florea (1 500 000), Letní slavnosti staré hudby (1 450 000), Collegium 1704 (1 300 000), Orchestr Berg (900 000), nejspíš také Collegium Marianum a Czech Ensemble Baroque a snad i Lípa Musica či Hudební fórum. K mému překvapení některé důležité projekty nepodpořilo Ministerstvo kultury České republiky vůbec (Hudební maratón Leoše Janáčka, Euroart, Letní škola barokní hudby Holešov, písňové CD Martinů tria Janková, Král, Kahánek).

Hlavní osobností dubna a důležitou tváří Pražského jara je Daniil Trifonov, jenž patří dle mého mínění mezi nejvýraznější klavíristy současnosti. Máte unikátní šanci nahlédnout do jeho myšlenkového světa. Snad nevědomě a pod vlivem víru života zapomínáme na dirigenty, kteří se výrazně zapsali do českých hudebních dějin, namátkou třeba Václav Neumann, Karel Šejna, Zdeněk Košler. Radomil Eliška na rozdíl od nich naštěstí žije, takže jej můžeme autenticky připomenout. V dubnu nabídne pražské Národní divadlo premiéru opery Sternenhoch Ivana Achera. Rozhovor s ním je provokativní, s ledasčím nesouhlasím, ale věřím, že jeho hudba Národní divadlo osvěží. Z jazzu doporučuji vaší pozornosti rozhovor s vynikající interpretkou jazzových standardů a scatwoman Miriam Bayle. Její nová deska What? možná leckoho překvapí, ale Miriam dodává - „pořád jsem to já“.

Inspirující čtení a silné hudební zážitky přeje

Luboš Stehlík

vychází 29. 3. 2018

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 4/2018

obsah

4 Uprchlíci vysílají pro Čechy (Petr Kadlec)
Jejich síla nespočívá jen v uměleckém posvěcení, ale je umocněna příběhy interpretů a zvláštní naléhavostí doby, ve které vznikly.

6 Daniil Trifonov a jeho jiný vesmír (Magdalena Nováčková)
„Ta nejdůležitější věc v mém směřování je hledání a objevování.“

12 Festival dramaturgie a interpretace (Luboš Stehlík)
Tradiční předfestivalová rozmluva s ředitelem Pražského jara.

15 Bernard Haitink a česká hudba II. (Petr Kadlec)
Novosvětská symfonie. Od zamyšlenosti po bouřlivost.

18 Radomil Eliška: S Dvořákem v Praze, Karlových Varech a Japonsku (Petr Veber)
K 87. narozeninám českého dirigenta a pedagoga.

22 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení 4 (Simona Šindlářová)
Skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Antonia Salieriho ve sbírkách Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.

26 Hudba očima Ivana Achera (Wanda Dobrovská)
O nové opeře Sternenhoch, svérázu Trojmezí na nejvzdálenější výspě republiky a chlupatých akcentech tónu.

30 intergram (Luboš Stehlík)
S ředitelem INTERGRAMu o záštitě práv „kulturmitarbeiterů“.

33 Morton Feldman: Myslet si, že čím je člověk svobodnější, tím má větší výběr, je nesmysl (Petr Bakla)
Na téma Feldman se skladatelem, dirigentem a flétnistou Petrem Kotíkem.

37 Conrad Harris a Morton Feldman (Petr Bakla)
…a opět o Feldmanovi s houslistou Conradem Harrisem, který v dubnu přiváží jeho hudbu do Česka.

38 Hudba na prvním místě (Lenka Nota)
S violoncellistou vídeňského kvartetu Stratos Janem Ryskou.

42 Jiří Bělohlávek 2012–2017
Pět sezon (nejen) s Českou filharmonií.

45 Stopy a otisky 4 (Vlasta Reittererová)
Proměnlivé jak to počasí.

50 Mendelssohnovy symfonie (Ivan Žáček)
Pět symfonií na třech albech v režii Yannicka Nézet-Séguina.

53 Svět opery

54 Vychází bible evropského jazzu (Petr Vidomus)
Pravděpodobně nejucelenější kniha o historii evropského jazzu – to je publikace The History of European Jazz: The Music, Musicians and Audience in Kontext.

56 Duše jazzu, část I (Lukáš Machata)
Jaký byl vliv dobové afroamerické populární hudby na československý jazz 60. a 70. let?

58 Miriam Bayle věří svým uším (Tomáš S. Polívka)
What?

60 Jazzrockový Impuls po čtyřiceti letech (Jaroslav Riedel)
O muzikantech, kteří nikdy nepatřili k těm, kdo se jen vezli na módních vlnách.

62 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.