čtvrtek, 25. únor 2021

Harmonie 3/2021

Napsal(a) 

Harmonie 3/2021 Harmonie 3/2021

Terén živého umění bude vypadat po pandemii jinak

Na obálce březnového vydání najdete po čase opět přední osobnost světového jazzu: Marcus Miller už v Česku vystoupil vícekrát, nicméně nyní se vrací – konkrétně na brněnský JazzFest – po dlouhých šesti letech.

Mám za to, že až se Marcus Miller v Brně zjeví – ať už to bude v červenci, jak je avizováno, či později – hudební scéna, nejen ta jazzová, už nebude taková, jaká byla dřív. Jistě se změní náš prožitek z hudby, věřím, že k lepšímu, a i tento obor bude mít v době postcovidové své vítěze a poražené.

Za ony vítěze už dnes můžeme považovat technologické giganty, zde streamingové platformy. Ačkoli jde o trend patrnější u videa, také míra poslechu hudby například podle údajů Spotify narůstá o desítky procent. Právě tato aplikace je známa mizivou podporou umělců, na nichž vydělává, a tak když firma loni na jaře s velkou slávou spustila svůj charitativní fond na podporu hudebníků, znělo to jako vstřícné gesto, které však obdobně rychle zapadlo, protože hudebníky nemůžeme podporovat do nekonečna, že.

Z údajů Spotify, ale například i z výzkumů agentury Nielsen vyplývá, že ve vynucené izolaci našich domovů posloucháme jinak, naše poslechové zvyklosti se mění. „Zejména ranní poslechové rutiny se zásadně změnily. Každý den nyní vypadá jako víkend,“ tvrdí Spotify v tiskové zprávě k tématu. Je tím míněno to, že poslech hudby, zejména ráno, se přesunul z aut, prodejních center a pracovišť domů. Mnohonásobně narostl podkresový poslech hudby k vaření, úklidu a běžným domácím činnostem. Hudba podle těchto dat také pomáhá zvládat lidem stres.

Zdá se však, že nejde jen o kvantitu, ale i o nový prožitek z hudby.

Ačkoli v době pandemie lidé hledají „kotvu“ v nostalgii a již ověřených titulech, desítky procent respondentů uvádí, že v domácí izolaci podstatně víc vyhledávají také novou hudbu. Jak už výborně glosoval Stuart Nicholson v časopise Jazzwise, pandemie je i skvělou příležitostí k novému ponoru do hudby, skutečně hlubšímu poslechu. Mohu potvrdit, onen rituální prožitek třeba při poslechu vinylů mám nyní o dost intenzivnější.

Jak ukázaly nejen naše zkušenosti při přechodném letním rozvolnění, záliba v domácím poslechu má své meze. Hudbu chceme slyšet živě, svůj prožitek sdílet. Terén živého umění však po pandemii bude vypadat jinak. Radost z koncertního prožitku bude jen těžko vyvažovat stres ze stále platných hygienických opatření, na klubové scéně přežijí jen ti větší a zavedení hráči, v alternativní hudbě se budou vyplácet snad už pouze sólo projekty, řada hudebníků už se k umění nevrátí, konkurence mezi nimi zamává mezilidskými vztahy...

Přesto v tomhle pandemickém splínu občas zahlédnu zrnka naděje. Loni u nás vyšlo 59 jazzových alb (osmiletý rekord), mladí hudebníci založili ryze experimentální (tudíž dnes ekonomicky sebevražedný) label MA Records, nebývale se u nás daří bigbandům. Nechť podobných zrnek naleznete více a v domácí izolaci se do hudby ponoříte co nejhlouběji.

 

Petr Vidomus
editor jazzové rubriky

 

Z ročního covidového údolí stínu smrti občas vzejde i něco dobrého. Například umlčení živé hudby přineslo v tomto století neobyčejný počet nových nahrávacích projektů. (Zištně dodávám, že umělci bez práce měli čas i na jinou bohulibou činnost. Příkladem je vynikající zpěvačka Markéta Cukrová v tomto vydání.) Dobrou zprávou je jméno nové rektorky pražské AMU. Je jí Ingeborg Radok Žádná. Další dobrou zprávou je finální příprava zahájení činnosti nadačního fondu Jana Stadlera, jenž bude podporovat české muzikanty. Nejen o tom všem se dočtete v březnovém vydání Harmonie.

 

Luboš Stehlík
šéfredaktor

vychází 25. 2. 2021

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 3/2021

obsah

4 Komentáře

6 Ingeborg Radok Žádná: Rytíř ženského rodu (Markéta Cukrová)

12 Olga Jelínková: Hodně po třicítce je to dobrý (Michaela Vostřelová)
Jednu z možností, jak si alespoň virtuálně užít živé operní představení, nabídla předposlední lednovou sobotu ČT art. Gildu v Rigolettovi zpívala rodačka z Jičína, která v poslední době sbírá cenné zkušenosti na německých scénách.

16 Hudba je můj svět, hudba je můj život: Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem / 3 (Petr Hagmann, Erich Singer / Tomáš Moravec a Petr Kadlec)

24 Z Čech až na konec hudebního světa 3: Na první štaci do Uher (Tomáš Slavický)

29 Božena Němcová je naše současnice (Lucia Maloveská)

34 Josef Třeštík — Dramaturgův vnitřní grunt (Veronika Lucassen)

38 Výjimečný osud, výjimečný odkaz (Luboš Stehlík)

44 Být muzikologem v Čechách (Matěj Kratochvíl)

50 Václav Vacek a jeho tajemství zvuku (Ivan Štraus)

56 Marcus Miller: Baví mě úniky do světa fi lmu (Daniel Sywala)
S legendárním baskytaristou z líhně Milese Davise o jeho posledních dvou albech, připravované vánoční desce a rozsáhlé tvorbě pro fi lm.

62 Matthew Halsall: Manchesterská spojka (Daniel Sywala)

66 Václav Pálka: Potřeboval jsem ošálit hlavu (Tomáš S. Polívka)

71 Recenze

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.