čtvrtek, 1. březen 2018

Harmonie 3/2018

Napsal(a) 

Harmonie 3/2018 Harmonie 3/2018

Milí čtenáři,

naše doba miluje přívlastky, přídomky, mlžení… Jistě jste se už setkali se souslovím „­postfaktická doba“, jež zdá se nahradilo všeobjímající označení „doba postmoderní“. Navrch mají pocity, emoce, partikulární zájmy, tzv. třetí rozměr, novomachiavelismus, virtuální svět digitálních sítí; fakta a kritické myšlení přestávají být pro větší část civilizace důležité, pravda a lež se relativizují a ztrácejí obsah, který nalézáme v odkazu velikánů minulosti, od Aristotela po Masaryka. Ostatně vhodným příkladem jsou jakékoliv volby. Podivnou směsicí kritického myšlení, emocí, postfaktismu, subjektivního a objektivního jsou mnohé soutěže, jež umanutě musejí produkovat „vítěze“. Zvláštní odrůdou jsou soutěže umělecké, potažmo hudební. V lednu se odehrály dvě, které jsou trošku příbuzné, více či méně prodchnuté společenským leskem, lehce bizarní, ale jinak žijí na svých vlastních hvězdách. Americké Grammy Awards, letos s číslem 60, jsou o nahrávkách a byznysu, Classic Prague Awards jsou o širším spektru hudby. O svérázném konceptu rozhodování svědčí výsledky. V Americe je to hlavně o Americe a různých zájmech, přičemž klasická hudba je tradičně malým apendixem, v Praze klasická hudba v duchu loga kraluje, ale systém je natolik „osobitý“, že nad výsledky se mísí úcta s rozčarováním. Jak jinak by mohl být nejlepší operní nahrávkou Grammy Bergův Vojcek v  interpretaci Hanse Grafa? Na druhou stranu musím ocenit, že Grammy získal Manfred Honeck s pátým Šostakovičem. O rozporuplné rovině Grammy Awards svědčí, že v Gramophone Awards 2017 získala vavřín nejlepší operní kreace podstatně zajímavější nahrávka Vojcka s Fabiem Luisim a že Američané ocenili ve sborové kategorii více Bryarsův projekt The Fifth Century nežli Mansurianovo Requiem.

Basista Avishai Cohen se do Česka vrací často a rád a je vlastně obdivuhodné, jak je u nás populární i mimo striktně jazzové publikum. Jeho oslnění sofistikovaným popem probublávalo v jeho tvorbě již delší dobu a naplno se projevilo na albu „1970“, které představí 5. dubna na JazzFestu Brno. U přerodu jazzového basisty v „popového“ zpěváka stojí za to být.

Vloni a letos ohlásilo několik orchestrů změnu na postu šéfdirigenta. Česká filharmonie bude mít Semjona Byčkova, Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese, SOČR Alexandra Liebreicha. Ve FOKu pomalu končí kontrakt Pietarimu Inkinenovi a po nesporně úspěšném tříletí bych se nedivil, kdyby mu bylo nabídnuto pokračování. Je to sice spekulace, ale ­FOKu Inkinen bezesporu prospívá. Největším překvapením bylo oznámení jména nového šéfa Filharmonie Hradec Králové. Kaspar Zehnder je přece jenom jiná liga nežli Andreas Sebastian Weiser. Zehnder by mohl orchestr proměnit, zviditelnit a dostat na zajímavá pódia. Rozhovor s ním je součástí dirigentského března (Scaglione, Haitink, Kučera). Osmičkové výročí státu připomínáme možná nečekanou sérií o hudebních poválečných tématech, jež doufáme vzbudí pozornost a diskusi. Období, jež by se dalo volně zarámovat lety 1948 až 1988, se zatím česká hudební média téměř úspěšně vyhýbala.

Inspirativní čtení a živé hudební zážitky přeje

Luboš Stehlík

vychází 28. 2. 2018

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 3/2018

obsah

4 MEN art (Luboš Stehlík)
V tomto roce rozjede Nadační fond Magdaleny Kožené unikátní roční stipendijní program mentoringu uměleckého vzdělávání.

6 Avishai Cohen: Basista s rozpolcenou myslí (Milan Tesař)
Novým albem 1970 vzdává hold svým hudebním vzorům od africké hudby až po pop Stevieho Wondera. Co čekat od jeho dubnového vystoupení na JazzFestu Brno?

10 Kaspar Zehnder: Dělej to dobře a mluv o tom! (Jan Hocek)
S čerstvě jmenovaným šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové.

14 Case Scaglione: Američan v Berlíně (Vítězslav Mikeš)
Svou pověst výjimečné umělecké osobnosti naplnil i v Brně, kam si ho filharmonie od první spolupráce v roce 2016 zve do každé další sezony.

18 Jan Kučera má štěstí na lidi kolem sebe (Irena Černíčková)
Rozhovor s dirigentem, skladatelem, pianistou a aranžérem nejen o těch, kteří ho ovlivnili.

21 Úcta i rozpaky za rok 2017 (Luboš Stehlík)
Quo vadis Classic Prague Awards?

24 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení 3 (Ondřej Pivoda)
Pavel Haas a Vítězslava Kaprálová. Dokumenty válečných let.

28 Bernard Haitink a česká hudba 1 (Petr Kadlec)
Lakonicky jadrná brilantnost. Obraz Dvořáka, který by měl mít budoucnost.

34 Jan Trojan ve světě zvuků (Wanda Dobrovská)
Je to, co dělá, pořád ještě komponování hudby?

38 Století restartů: Česká soudobá hudba v druhé polovině dvacátého století 1 (Wanda Dobrovská)
Nový seriál o mlhovině českých hudebních dějin

42 Stopy a otisky 3 (Vlasta Reittererová)
Podivné předjaří a bouřlivý rok...

46 Bachovský milník v češtině (Jindřich Bálek)
Až loni před Vánocemi se k nám dostal poprvé úplný český překlad legendární monografie Alberta Schweitzera o Bachovi.

50 Balet Národního divadla v Praze rozšiřuje programovou paletu (Jana Hošková)
Baletní mistr, pedagog, dlouholetý první sólista Stuttgartského baletu Filip Barankiewicz a jeho plány s baletem ND.

53 Jedna kritika, která otřásla sovětskou hudbou (Patrik Červák)
Ostravská opera uvádí Lady Macbeth Mcenského újezdu. Chaos místo hudby.

56 Julian Lage: Hraní beru jako privilegium (DJ Mobley)
S americkým kytaristou o folklóru a „modernlóru“.

59 Splněný sen Jana Konopáska (Jiří Plocek)
O legendě, která stála o zrodu moderního českého jazzu.

62 Jazz Q: Album Symbiosis po pětačtyřiceti letech (Jaroslav Riedel)
Deska plná překvapení.

64 Jono Heyes a jeho devět poutníků (Milan Tesař)
Cestuje světem, potkává hráče z různých zemí a s nimi nahrává svá alba.

66 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.