
Milé čtenářky a vážení čtenáři,
dobrých zpráv nebylo zatím v tomto roce mnoho. Dvě takové vytryskly v mikrosvětě české kultury. V době, kdy píši tento editorial, nejsou naděje, které probudily, zcela konkrétní, nicméně nad první z nich se už mlha zvedá. V lednu dostala Filharmonie Brno nového šéfa, přesněji šéfovou – Marii Kučerovou. Řadu let jsem sledoval její práci v brněnské redakci České televize. Zaštítila, inspirovala nebo vedla široké spektrum hudebních pořadů, které patří k tomu nejlepšímu, co česká hudební publicistika v České televizi za posledních dvacet let vytvořila. Má tedy pro novou etapu života schopnosti obecně lidské, odborné, manažerské i komunikační. Její vize vypadá sympaticky. Chce prý posílit vnímání značky Filharmonie Brno, otevřít orchestr veřejnosti a dění v něm více prezentovat v médiích. Jistě je jí jasné, že musí filharmonii stabilizovat ekonomicky (zvlášť když převzala pořádání tří zásadních projektů celostátního významu – Velikonočního festivalu, Expozice nové hudby a bienále Moravský podzim), nalézt nové impulsy uměleckého růstu, posilovat uměleckou a ekonomickou autonomii orchestru, snad posunout dál kauzu „nový koncertní sál Brna“. Možná bude nucena se podílet i na řešení problému, který údajně vře v brněnském zákulisí – zda sloučit orchestr Janáčkova divadla s brněnskou filharmonií, což je model, který může, ale také nemusí fungovat. Předpokládám, že i kdyby se Brno takovou fúzi rozhodlo realizovat, bude moudřejší a opatrnější nežli Praha.
Zamrzlou reformu pražského Národního divadla by měl spasit Jan Burian, kterého navrhla na post generálního ředitele expertní komise a jmenovala ministryně kultury Alena Hanáková. Jestliže se MK rozhodlo pro výběrové řízení, které bylo uzavřeno například pro zahraniční manažery, což bylo po zvláštním odvolání bývalého ředitele a v časovém presu správné, protože ND ještě nedozrálo k metě, kdy by ji mohl vést cizinec, pak volba pana Buriana je v současné době nejlepší zprávou, kterou může ND vyslat veřejnosti. Jan Burian je špičkový divadelní manažer, jehož hlavní část kariéry je spjata s Plzní. (Pro Plzeň je to před rokem 2015, kdy bude Evropským městem kultury, špatná zpráva.) Zdá se, že má jasnou základní vizi o fungování ND – mimo jiné hodlá prosazovat více autonomie i odpovědnosti podřízených v uměleckém a ekonomickém rozhodování, zamezení přímým vstupům státu do řízení divadla. „První česká scéna“ od něj čeká, že zajistí organizační, právní a materiální podmínky pro fungování mamutí organizace a zlepšení komunikace s okolním světem; a ministerstvo, že zdárně dokončí transformaci. Bude tlačen k šetření a zároveň odborná obec předpokládá, že ND bude investovat a dostane pro zvýšení umělecké úrovně více peněz! Základem pro promýšlení dalších postupů a plánů bude pro něj nejspíš stručný Návrh transformace Národního divadla zmíněné expertní skupiny (najdete jej na www.mkcr.cz
Potěšení z četby, povznesení nad každodennost a dobré dny Vám přeje
Luboš Stehlík
vyšlo: 27. 2. 2013
zveřejněné články Harmonie 3/2013
obsah
3 Komentáře
6 Véronique Gens: Zpívat v Praze je výjimečný pocit (Mirka Zemanová)
S francouzskou sopranistkou o štěstí na Mozarta, prvním setkání s Myslivečkem a odbočkách k Wagnerovi.
9 Šéfdirigent by neměl dirigovat jen výjimečné projekty (Markéta Jůzová)
Říká nový šéfdirigent Opery Národního divadla v Praze Jaroslav Kyzlink.
12 Festival ve znamení Exodu (Miloš Zapletal)
Velikonoční festival duchovní hudby Brno vstupuje do své 22. sezony.
14 Jsme k dispozici! (Michaela Vostřelová)
Ozývá se ze všech koutů teplické konzervatoře, do které v březnu společně nahlédneme.
16 Josef Krečmer a jeho pardubické hudební roky (Michaela Vostřelová)
Festivalové mámení ve Východních Čechách.
18 Z nevydaných textů muzikologa Vladimíra Lébla (Anežka Polášková)
Respekt, obdiv a přátelství – Antonín Dvořák a Johannes Brahms.
21 Let vězněného orla (Helena Havlíková)
Třetí část studie aneb Janáček na křídlech i v kleci národní identity
26 Jak se v česku baletilo... (Jana Hošková)
Podle cizích vzorů s přihlédnutím k francouzským končinám.
29 Verdi a Wagner. Paralelní životy (Vlasta Reittererová)
Spojování dvou odlišných břehů bouřlivých vod romatické opery.
32 Prokofjev – Stalin (Jaromír Havlík)
„Oba se nesmazatelným způsobem zapsali do historie dvacátého století – a přitom připomínka jejich zásluh je tak nebetyčně rozdílná.“
35 Hudebník a zdraví (Marta Němcová)
Zpráva o realizaci doktorandského projektu na Hudební a taneční fakultě AMU.
38 Kritiky
42 Svět opery
46 Chick Corea: Na osobnostech záleží (Milan Tesař)
„Bdělost je základní vlastnost hudební komunikace ve světě.“
47 Manu Katché – posluchačsky přístupný bubeník (Milan Tesař)
O novém projektu s „názvem-nenázvem“, skládání hudby beze slov a fenoménu ECM.
48 Eivind Aarset – zklidnění norského rebela (Petr Vidomus)
Aneb o tom, že někdy nás ke ztišení musí donutit okolnosti.
50 Salif Keita – tanec na rozloučenou? (Jiří Moravčík)
„Žiju v muslimské zemi, kde se stále věří, že zemřít jako hudebník znamená zahynout ďábelskou smrtí.“
52 Poslední chorus Rudolfa Daška (Antonín Matzner)
Česká jazzová scéna přišla v lednu o velkou osobnost – jednoho z prvních významných kytaristů.
53 Recenze
62 Infoservis. Soutěž