pátek, 24. únor 2012

Harmonie 3/2012

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2012/3 časopis Harmonie 2012/3

Staronové jistoty

Třebaže žijeme v nejisté, těkavé době, tak se stále objevují pozitivní zprávy. Tou nejlepší z měsíce února je podepsání smlouvy mezi Manfredem Honeckem a Českou filharmonií o návratu tohoto špičkového dirigenta v roli stálého hosta k našemu prvnímu orchestru. HARMONIE byla jediným časopisem, který byl u toho a přinášíme vám exkluzivní rozhovor. Již 25 let se můžeme těšit uměním Guarneri Tria, které oslaví své výročí koncertem v rámci Českého spolku pro komorní hudbu v Rudolfinu. Názory Ivana Klánského, Čeňka Pavlíka a Marka Jerie na tento i jiné sály naleznete na deváté straně. Pevnou součástí českého hudebního života jsou dnes harfistka Kateřina Englichová a violistka Jitka Hosprová. Vytvořily nové projektové partnerství a Supraphon jim vydal profilovou desku. Tradiční jistotou s nejistou budoucností jsou u nás baletní soubory a klasický balet obecně. Zasvěcenou reflexi loňské baletní přehlídky napsala Jana Hošková. Nepochybným pokladem, který nám už nikdo nevezme, jsou archivní nahrávky českých oper. Březnové vydání přináší poslední část studie Bohuslava Vítka, tentokrát léta sedmdesátá. Jedním z hlavních pokladů české kultury je moravská lidová hudba. Na sklonku loňského roku vyšla unikátní čtyřdílná Antologie moravské lidové hudby. O tomto projektu i moravské lidové hudbě si povídal Jiří Moravčík s autorkou kompilace, hudební publicistkou Helenou Bretfeldovou.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

potěšení, poučení i povznesení nad každodennost vám přeje

Luboš Stehlík

glosa

Severské vlny

„Nic platno, jednou se člověk musí podívat aspoň na některá místa na světě, kde je doma; a potom se diví a kolísá mezi dvojím úžasem: že to už jednou viděl nebo že si to vůbec nedovedl představit...,“ cituje Vladimíra Bezdíčková v Magazínu Klubu Vltava Karla Čapka z úvodu jeho severského cestopisu.

V únorových dnech nás všechny spíše trápily, nežli těšily kruté mrazy, které přišly (jak jinak ) z Ruska. Určitě potěšující však jsou severské vlny třetího programu Českého rozhlasu. Po rocích italské, francouzské, španělské, anglické a německé kultury a jazyka nabízí Vltava v roce 2012 Severský rok. Od 1. ledna do 31. prosince jsou posluchači konfrontováni s hudebními, literárními, dramatickými, publicistickými i dokumentárními pořady, věnovanými kultuře, umění a historii evropských severských zemí – Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska, vztahům těchto zemí s českou společností a kulturou dnes i v minulosti.

Když teploměry v únoru klesaly hluboko pod bod mrazu, začali posluchači objevovat sílu her Augusta Strindberga a Henrika Ibsena a seznámili se se severským bardem Jeanem Sibeliem. Mám sice pocit, že tematické roky vznikají na Vltavě jako směs nejen plánování, ale též impulsivnosti, kreativity a erudované osobní aktivity, přičemž toho druhého je možná více, než by se dalo od takové mamutí organizace očekávat, ale podstatný je výsledek a ten je hodný uznání. Byť jen stručný výběr z umění slova vzbuzuje respekt: K. Hamsun: Po zarostlých stezkách, Kalevala, H. Ørstaviková: Ve skutečnosti, J. Kjaerstad: Znamení k lásce, S. Undset: Kristina Vavřincova, P. Lagerkvist: Barabáš, A. Strindberg: Inferno, S. Lagerlöfová: Císař z Portugalie, T. Lindgren: David a Batšeba, S. Oksanen: Očista, M. Waltari: Plavovláska, Egypťan Sinuhet, A. Paasilinna: Stará dáma vaří jed, J. K. Stefansson: Letní světlo a pak přijde noc, M. Hansen: Lhář, K. Blixen: Ehrengarda atd. Můžete se seznámit s u nás neznámými jmény norského badatele F. Nansena, dánského autora P. Hultberga či Fina A. Sahlberga. Naplánovány jsou publicistické pořady s tematikou severské architektury a designu, dokumenty, pořady o severském životním stylu, v rámci Historického klubu se připravují debaty historiků na česko-severská témata... Vltava naděluje i příznivcům severské kinematografie, severské vědy, severské detektivní literatury... V některých dvojjazyčných pořadech dokonce můžete slyšet původní jazyk.

Jak je na tom hudba? Je dobře, že „severský rok“ byl impulsem, že se hudba ze severu Evropy vysílá víc, než je běžné. ČRo 3 nabízí nejen Nora Edvarda Griega, od jehož úmrtí uplyne v září 2012 už 105 let, a Fina Jeana Sibelia, jehož 55. výročí úmrtí si připomeneme také v září. V zorném poli redaktorů se ocitl například německý skladatel Kaspar Förster, kapelník na dvoře Frederika III. „Dánského“, nebo švédský barokní skladatel Johann Helmuth Roman. Vltava je jedinou českou rozhlasovou stanicí, která vysílá současnou „artificiální“ hudbu. A ta je na severu bohatě strukturovaná, například Dánové Hans Abrahamsen a Bent Sørensen, Nor Lasse Thoresen, u nás relativně dobře známí Finové Kaiji Saariaho a Magnus Lindberg. Publicistika je samozřejmě determinována finančními možnostmi Vltavy. Proto díky aspoň za drobné severské výlety a reminiscence. Určitě by si však takovéto celoroční téma zasloužilo reportáž nebo celovečerní mozaiku z významných akcí typu finského Savonlinna Opera Festival nebo Tivoli Festival v Kodani.

V únoru rozjela Vltava nový vysílací formát – Studio D. Vždy ve čtvrtek od 17 hodin diskutují pozvaní hosté s moderátorem i mezi sebou o aktuálních tématech. Věřím, že hodně posluchačů by uvítalo, kdyby se kromě problémů v kulturní politice, regionálních orchestrech, financování regionálních operních scén, hudebním školství, operním mikrosvětě v Praze či v Brně, otaznících nad edicemi Dvořáka a Martinů Editia Bärenreiter, současnosti a budoucnosti festivalů, o hudební kritice a vydávání nahrávek i tiskovin diskutovalo i o hudbě zemí na severu Evropy!

Severské vlny - Multifunkční zábavní park Tivoli København, kde je největší koncertní sál Kodaně Severské vlny - Multifunkční zábavní park Tivoli København, kde je největší koncertní sál Kodaně

vyšlo: 29. 2. 2012

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 3/2012

obsah

3 Události – Komentáře
6 Manfred Honeck – Hudba není jako sport (Petr Veber)
„Hudebníci České filharmonie mi leží hluboko v srdci, jsou to výborní muzikanti a dělat s nimi je něco mimořádného.“ Rozhovor se staronovým hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie.
9 Magické Rudolfinum (Luboš Stehlík)
Guarneri Trio Prague jubilující, skvěle hrající a akustiku a atmosféru Rudolfina opěvující!
10 Jitka Hosprová a Kateřina Englichová – O bláznovství v hudbě... (Michaela Vostřelová)
Když se sejdou dvě krásné a duchaplné dámy, nemůže vzniknout nic jiného, než krásný a duchaplný rozhovor.
14 Balet 2011 (Jana Hošková)
Deset profesionálních baletních souborů a dva soubory studentů a absolventů pražských tanečních konzervatoří v tanečním klání, jehož výsledky vám přinášíme v tomto článku.
17 Příběh skladatele Kamillo Horna – K utváření sudetoněmecké kulturní identity (Jitka Bajgarová)
Příběh sudetoněmeckého barda a vizionáře plného vlastenecké vášně.
20 Věřím, že bez ztišení a pokory není možné poznat pravou podstatu bytí (Kateřina Riethofová)
Rozhovor se skladatelem, houslistou a klavíristou Tomášem Pálkou, pro něhož je nejdůležitějším rozměrem hudby ticho.
22 Irina Fojtíková-Kondratěnko hledá v hudbě své vlastní příběhy (Věroslav Němec)
„Snažím se svým studentům pomoci těžké udělat lehkým a pak lehké radostným.“ Rozhovor s renomovanou klavírní pedagožkou a korepetitorkou.
24 Milan Slavický: Zpráva zevnitř (Petr Kadlec)
Třetí část výběru z memoárů Milana Slavického vás zavede do doby nejranějších vzpomínek skladatele.
29 Jak začínali... (Vlasta Reittererová, Milan Palák)
Zázračné děti známé i neznámé v běhu minulých století.
32 Zlatý fond nebo jen dokument? (Bohuslav Vítek)
70. léta přinesla československému nahrávacímu průmyslu hudební klenoty, které musíte znát!
34 Dějiny hudby pro každý den (Vlasta Reittererová)
V dalším díle našeho seriálu se přeneseme na začátek 20. století, do doby významných hudebních premiér, názorových střetů a nových myšlenkových proudů.
36 Běh na dlouhou trať (Šárka Mrázová)
Sbormistr Lukáš Jindřich o věcech minulých i přítomných – Bambini di Praga a Cancioneta Praga.
38 Dolora Zajick – Při zpěvu mi vibrují uši (Libuše Santorisová)
Rozhovor se světovou mezzosopranistkou o lidském hlasu, rezonanci ve vesmíru i v lidském těle a o umírání na pódiu.
39 Rozkvétající Rozkvět (Pavel Trojan)
„Snadný návod na použití klasiky“ pod dohledem Pražského jara.
40 Kritiky
43 Svět opery
47 Moravská antologie Heleny Bretfeldové (Jiří Moravčík)
S hudební publicistkou Helenou Bretfeldovou o průběhu vzniku jedinečné kompilace moravské lidové hudby.
50 Ibrahim Maalouf – Mou generaci ovlivnil Michael Jackson (Milan Tesař)
Jazz, arabská hudba, hudba klasická, hiphop, pop, rock a elektronická hudba – to vše najdete v tvorbě trumpetisty Ibrahima Maaloufa.
52 Viktor Zappner – Průkopník jazzu v Tasmánii (Peter Motyčka)
Z komunistického Československa až do australské Tasmánie s českým klavíristou a jazzovým organizátorem.
54 Jazzový svátek v Rudolfinu (Jan Hála)
Dánský rozhlasový big band a kytarista John Scofield před pražským publikem.
55 Recenze
66 Infoservis. Soutěž

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.