pondělí, 26. únor 2007

Harmonie 3/2007

Napsal(a) 

Harmonie 03/2007 Harmonie 03/2007

Vážení čtenáři,

v lednovém čísle jsme přinesli rozhovor s designovaným hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie Manfredem Honeckem (*1958). Na tiskové konferenci, kterou Česká filharmonie k tomu uspořádala, mě neodbytně pronásledovaly dvě myšlenky: pocit skrývané určité rozpačitosti obou stran, že z avizovaného šéfovství je „pouze“ zvýrazněné hostování, a otazník právě nad postem šéfdirigenta, kdy v polovině příštího roku bude po skončení druhé smlouvy Zdeň­ka Mácala vlastně orchestr bez šéfa. Opatrnost a určitá tajemná neurčitost ve vyjadřování sympatického Honecka vypadá jinak po oznámení zásadní změny v jeho životě. Námluvy s Pitts­burgh Symphony Orchestra, které pan Honeck určitě musel vést už v době pražského setkání s novináři, totiž vyústily pro dirigenta v příjemnou katarzi – tříletý kontrakt na post hudebního ředitele orchestru, který patří mezi absolutní americkou špičku. V září 2008 tak vystřídá Marisse Jansonse, který k volbě Honecka prohlásil, že byla velmi šťastná, neboť je to hluboce založený muzikant a nádherný člověk. Pro Manfreda Honecka tak bude rok 2008 zlomem: opustí Švédský rozhlasový orchestr a stane se šéfem v Pittsburghu, bude vést operu ve Stuttgartu, v Praze bude hlavním hostem. Je to pro ČF málo? Myslím, že je to maximum možného. (Mimochodem hostem bude u řady dalších špičkových těles: Symphonieorches­ter des Bayerischen Rundfunks, Deutsche Sympho­nie-Orchester Berlin, Gewandhausorchester Leipzig, Staatskapelle Dresden, Wiener Phil­harmoniker, Royal Concertgebouw Orchestra, London Philharmonic Orchestra, Orchestre Philharmonique de Radio France, Chicago Symphony Orchestra, Los Angeles Philharmonic.) Není pochyb o tom, že častější kontakt s tímto skvělým dirigentem České filharmonii prospěje, nicméně je otázka, jestli bude mít dost času, sil a soustředění na dostatečně intenzivní práci, kterou ČF velmi potřebuje. Jeho hlavní angažmá totiž bude za oceánem. Nepochybuji o tom, že vedení našeho prvního orchestru už teď intenzivně pra­cuje na vyřešení budoucího uměleckého velení. Není totiž nic horšího, než když nemá takovéto těleso jasné, stabilní vedení. Česká filharmonie tím prošla už v 90. letech a vpřed ji to umělecky rozhodně neposunulo.

Březnová HARMONIE má opět „třešničku na dortu“ – bonusové CD. Tentokrát je věnováno prezentaci našeho největšího vydavatelství – Supraphon Music. Ne náhodou je deska až na pár výjimek věnována české hudbě. Vždyť právě česká hudba v podání českých umělců z jeho katalogu má ve světě největší ohlas. Na webu našeho nakladatelství Muzikus si mohou zájemci vytisknout booklet (http://www.muzikus.cz)! CD opět vychází za přispění a. s. Zentiva.

Na obálce je pro drtivou většinu z Vás neznámá tvář Pavla Wlosoka. Patří však mezi nejlepší jazzmany, kteří vyšli z českého prostředí. Působí sice v USA, ale na „Česko“ rozhodně nezapomněl.

vyšlo: 27. 2. 2007

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 3/2007

obsah

3 Reportáž o MIDEM (Lenka Dohnalová)
4 Seriál: Hudební křižovatky (Vlasta Reittererová)
8 Josef Špaček s houslemi za oceánem (Marie Kulijevyčová)
10 Vizitka nového šéfa Opery Národního divadla (Věra Drápelová)
12 Vizitka nového šéfa Národního divadla (Věra Drápelová)
14 Forum Harmonie: Alexander Dreyschock (Dita Hradecká)
18 Osobnost: jazzový pianista Pavel Wlosok (Vladimír Strakoš)
22 Ples Vídeňské filharmonie (Markéta Jůzová)
24 Za baletem do Mnichova a do Londýna (Jana Hošková)
26 Profil: houslistka Min Lee (Petr Veber)
28 Pozvánka: Pražské premiéry (Wanda Dobrovská)
29 Reflexe: Dokument o skladateli Josefu Sukovi (Jiří Kopecký)
30 Leoš Janáček v Paříži (Milan Slavický)
31 Kritiky
33 Svět opery
35 Portrét jazzmana Ondřeje Kabrny (Lubomír Dorůžka)
38 Vzpomínky na Michaela Breckera (Petr Vidomus)
39 Pozvánka: Tomasz Stanko na Hradě (Petr Vidomus)
40 Recenze knihy o polské jazzové scéně (Peter Motyčka)
42 Melancholický Rachid Taha (Jiří Moravčík)
44 Studie o nahrávkách projektu Mozart 22 (Milada Jonášová)
47 Recenze
61 Infoservis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.