úterý, 31. leden 2023

Harmonie 2/2023

Napsal(a) 

Harmonie 2/2023 Harmonie 2/2023

Když je hudba každodenní potravou duše

Máte problém s výročími a svátky? Já občas ano. Začalo to v dětství se socialistickými Vánocemi. Ještě horší to bylo od dospívání až téměř po Kristova léta, kdy jsem zapomínal na svátky a narozeniny své i svých blízkých a různá socialistická výročí. Dodnes mám pak občas problém s výročími hudebníků. Přitom je zřejmé, že kotvy potřebujeme asi podobně jako církve, ve vší úctě, potřebují své svaté. (Jedním dechem ale musím přiznat, že někdy jsou připomínky výročí muzikantů užitečné, zvlášť když je jejich výsledkem nová kvalita.) Šokovalo mě celosvětové hudebněbyznysové šílenství, které se dělo kolem dvousetletého výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta. Pravda, přineslo vedle milionových zisků a kumulace kompilačních projektových floskulí i cenné interpretační počiny. Podobně tomu bylo v roce 2013 s Giuseppem Verdim. V našem malém dvorku bývávalo veselo i smutno se čtyřkovými roky, kdy festivaly, orchestry, divadla i jednotlivci vždy vzplanuly touhou uctít génie naší hudby. A stát místo aby nad svým běžným standardem podporoval hudbu rok co rok, protože kvalitní hudba by měla být každodenní potravou duší, našel vždy v rozpočtu (jedno jestli byl rok bohatý nebo chudý, protože jako politické gesto je kultura vždy dobrá) desítky milionů a podpořeno bylo téměř vše, co si dalo do štítu „rok české hudby“. Skromný býval počet nadčasových, inovativních, inspirativních projektů s puncem mimořádnosti. Snad bude rok české hudby 2024 konečně jiný, a duše lidí zaplesají. A snad bude méně mouder rádoby mediálních znalců a proslovů centrálního a lokálního politického i úředního establishmentu.

Do množiny jubilantů je třeba včlenit i několik jmen francouzských hudebních veličin – Jean-Philippe Rameau se narodil 25. 9. 1683, Joseph- Nicolas-Pancrace Royer 12. 5. 1703 a sezona 2022/23 je třicátou v historii Les Talens Lyriques, který se svým zakladatelem a uměleckým ředitelem Christophem Roussetem 29. května vystoupí poprvé na festivalu Pražské jaro a ozdobí jej provedením kompozic výše uvedených jubilantů. Předpokládám, že tak bude důstojně odčiněn trapný dluh, že jeden z nejlepších souborů pro „autentickou“ interpretaci hudby 17. až raného 19. století ještě nikdy v České republice nevystoupil. První pražské vystoupení legendárního ansámblu je i nadějí pro nové dramaturgické cesty nejznámějšího českého hudebního festivalu.

Dirigent, cembalista, učitel, muzikolog a spisovatel Christophe Rous set vytvořil soubor Les Talens Lyriques v Paříži. Jeho diskografie má více než sedmdesát titulů u renomovaných labelů. Soubor je strůjcem i oceňovaného soundtracku k filmu Farinelli (1994). Od roku 2007 věnují Les Talens Lyriques část svého času uvádění studentů středních škol do světa hudby prostřednictvím workshopů a výukových pobytů, vedení praktické orchestrální třídy a od roku 2014 vývoji nových a inovativních technologických zdrojů, které mají pomoci mladým lidem objevovat barokní repertoár. První rozhovor s Christophem Roussetem jsme nabídli v roce 2014. Jsem rád, že jej můžeme před jeho hostováním v Praze české hudební obci opět reprezentativně představit.

Coda. Čtyři dobré zprávy: 1. Ministr kultury Martin Baxa prodloužil od 1. 2. 2023 mandát generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka na dobu neurčitou. Stalo se tak poprvé v historii příspěvkových organizací MK České republiky. 2. Rada města Brna jmenovala Martina Glasera ředitelem Národního divadla Brno na další funkční období. 3. Cenu Nadačního Fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové za mimořádné výsledky dosažené při studiu na HAMU v Praze obdržel za rok 2022 houslista Daniel Matejča. 4. Jakub Hrůša se stal absolutním vítězem International Classical Award 2022 v kategorii Symfonická hudba. Cenu získal se svým orchestrem Bamberger Symphoniker za nahrávku pro Deutsche Grammophon s hudbou Brucknera, Mahlera a Rotta.

Doufám, že se pranostika „když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude čtyřicet dní bez prodlení“, zvláště na Ukrajině, nepotvrdí.

 

Luboš Stehlík

vychází 31. 1. 2023

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 2/2023

obsah

3 Exkluzivní rozhovor s Christophem Roussetem (Mirka Zemanová)
O streamování: Když nemáte publikum, je představení velmi smutné.

10 První měsíce Antonína Dvořáka v Americe (Petr Kadlec)

16 Domingo Hindoyan: Praha je město s úžasnou hudební tradicí (Iva Nevoralová)

22 Budoucí dominanta Ostravy očima architekta a dirigenta (Jiří Vejvoda)

28 Věčná naděje neumírá (Luboš Stehlík)

30 Nové objevy staré hudby (Zuzana Ledererová)

34 MenART v Bozaru

39 Zapomenuté knihy o hudbě / 13 Vladimír Helfert: Základy hudební výchovy na nehudebních školách (Petr Kadlec)

44 Pábení lidového tance (Jana Hošková)

53 Příběh evropské hudební historie (Antonio Chemotti)

60 Výzvy pianového tria (Tomáš S. Polívka)
Jan Kavka Trio se proměnilo na Kahoma Trio a vydává album In The Woods.

64 Polovlk české alternativy na cestě k postjazzu (Milan Tesař)

68 Kostelní varhaník s jazzovou duší (Zdeněk Přidal)

72 Recenze

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.