čtvrtek, 28. leden 2016

Harmonie 2/2016

Napsal(a) 

Harmonie 2/2016 Harmonie 2/2016

Vážení a milí čtenáři,

když jsem přijel 4. ledna z koncertu jubilující České filharmonie domů, silný zážitek mě přivedl k tomu, že jsem si sedl se sklenkou vína ke krbu, pustil si nahrávku České filharmonie Novosvětské a vzpomínky mě vrátily do minulosti. Jiří Bělohlávek měl na mě v 70. letech podobný dopující účinek jako Libor Pešek, Smetanovo kvarteto, Matyáš Braun nebo Michelangelo Buonarroti – začal jsem brát studium vážně a snažil jsem se dostat více do hloubky nejen hudebního, ale i výtvarného umění. Společně se Zdeňkem Košlerem byli tehdy nejtalentovanějšími českými dirigenty, takže jsem byl přítomen řady Bělohlávkových koncertů v Praze. Hudební putování Jiřího Bělohlávka jsem, pravda nesoustavně, sledoval i v dalších desetiletích, a dokonce pod ním občas i účinkoval. S odstupem a viděno prizmatem jeho letošních 70. narozenin je nesporné, že každý orchestr, kde byl šéfem, kvalitativně i repertoárově rostl. Ne vždy to byly vztahy harmonické, ale dirigent a konkrétní těleso z toho vždy profitovali. Příklady jsou dobře známé – Státní filharmonie Brno v 70. letech, FOK (1977–1989), Česká filharmonie na počátku 90. let, v letech 1994 až 2005 Pražská komorní filharmonie, 2006 až 2012 dra­hokam mezi britskými rozhlasovými tělesy – BBC Symphony Orchestra. Vždy se zlepšily při zachování svébytnosti zvuk, homogenita, nasazení a přesnost. A co mě napadá, když přehlédnu jeho dosavadní druhé vedení České filharmonie od září 2012? Ačkoliv se nabízí Hérakleitův výrok „nevstoupíš dvakrát do stejné řeky“, Jiří Bělohlávek jako by jej popíral. Během několika let díky němu a práci vedení ČF starobylá a po­někud zatuhlá instituce prožívá renesanci, rozkvétá, mládne a chodit na koncerty ČF začalo být zajímavé, nezřídka vzrušující. Mezinárodní prestiž roste, a to nesporně díky Jiřímu Bělohlávkovi a jistě i některým dalším dirigentům. Jako by energeticky a duchovně orchestr navázal na éru Talicha či Ančerla. Jiřímu Bělohlávkovi je proto v únorovém vydání HARMONIE věno­ván výjimečný prostor právem. (Je to nejobsáhlejší rozhovor, jaký kdy nějakému časopisu doma i ve světě poskytl.) Nicméně seznámíte se s názory ještě tří jiných dirigentů – jeho předchůdce a svým způsobem mentora Václava Neumanna a Bělohlávkova někdejšího žáka Marka Ivanoviće, jenž se výrazně podílí na rozkvětu operního souboru brněnského Národního divadla. Třetí dirigentskou osobností je Peter Vrábel. Jestliže Jiří Bělohlávek založil a řadu let vedl Pražskou komorní filharmonii, Peter Vrábel založil a dosud vede Orchestr Berg, bez kterého si nelze představit (nejen) pražskou scénu soudobé hudby. Z jazzové rubriky určitě věnujte pozornost prolnutí světů trojice Liška – Malina – Nejtek.

Luboš Stehlík

Coda. Lednové vydání napadl „zlý šotek“ (ve skutečnosti souběh řady dějů v životě šéfredaktora), a tak se stalo, že v článku Petry Jakoubkové (s. 4–5, 1/2016) jsou fotografie, jež měly být součástí článku Lukáše Vytlačila (s. 4–5, 2/2016). Správné propojení textu a obrázků najdete na našem portálu. Autorce a všem čtenářům se omlouváme.

vychází 28. 1. 2016

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 2/2016

obsah

4 Víra a hudba v městě svatého Jáchyma v době renesance (Lukáš Vytlačil)
Město na stříbrných žílách a křižovatka konfesí v západní části Krušných hor.

6 Jiří Bělohlávek (Petr Veber, Luboš Stehlík)
Rozhovor k narozeninám.

16 120 sezon České filharmonie 12krát jinak (Michaela Iblová)
Život ve stínu budovatelských hesel

22 Václav Neumann o sobě II. (Zdeněk Vokurka)
Nahlédnete-li dirigentovi výlučně symfonických koncertů hluboko do duše, objevíte v ní touhu po opeře.

24 Marko Ivanović o tom, co má smysl (Michaela Vostřelová)
Rozhovor s šéfdirigentem brněnské opery o prvním roce v novém působišti, společenské angažovanosti skladatele v dnešním čase bez hodnot a premiéře skandální opery Thomase Adèse.

28 60 let brněnské filharmonie (Jiří Beneš)
Filharmonie a papežové.

32 Sondy (Vlasta Reittererová)
Hudební salon.

35 Peter Vrábel: Patnáct let v čele Orchestru Berg (Wanda Dobrovská)
Nemá smysl současná hudba, která není současná.

40 Hrajte tělem i duší a hlavně pro lidi (Klára Boudalová)
Dva vynikající sólisté, dvě různé povahy, dva různé nástroje. Jedno sdělení. Takové byly mistrovské kurzy s violoncellistkou Alisou Weilerstein a pianistou Nikolajem Lučanským.

42 Brilance a exprese francouzské flétnové školy (Markéta Jůzová)
S francouzským flétnistou Philippem Bernoldem.

44 Zámecká hudební centra ve Slezsku (Renáta Spisarová)
„Stálým cvičením a opravováním jsem konečně došel tak daleko, že je bylo možné po měsíční práci poslouchat, aniž by se člověku ježily vlasy hrůzou na hlavě…“

46 Nesnadná dostupnost Mozartova génia (Tomislav Volek)
V jakém rozsahu známe Mozartovu hudbu?

49 Kritiky

50 Svět opery

52 Liška – Malina – Nejtek (Tomáš S. Polívka)
Elegantní skákání po žánrových schodech.

55 Pi Recordings – Jazz a matematika (Jan Mazura)
V novém seriálu postupně představíme přední zahraniční hudební vydavatelství orientující se výhradně nebo převážně na současný jazz.

56 Jerzy Milian: Komeda byl jako můj bratr (Daniel Hevier ml.)
Výjimečný vibrafonista, originální skladatel evropského formátu s pokornou a tichou povahou. Jedna z největších postav polského jazzu nedávno slavila osmdesátiny.

58 Mark Guiliana: snění o Bobu Marleym (Anna Mašátová)
Mnohostranný hudebník přirozeně mísící elektronickou hudbu s jazzem a jeho zatím nesplněná přání.

62 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Související položky (podle značky)

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.