středa, 21. leden 2015

Harmonie 2/2015

Napsal(a) 

Harmonie 2/2015 Harmonie 2/2015

Milí čtenáři,

první, co se mi vybaví u slova kultura, jsou bohužel peníze. I když smysluplná „kulturní vize u nás zatím vlastně neexistuje, tak je jistě každému čtenáři jasné, že jestliže mají vznikat zajímavé opusy, jestliže chceme udržet alespoň základní síť orchestrů, divadel, vokálních či komorních formací a leží nám na srdci podpora talentovaných umělců, bude to něco stát. Jedno procento státního rozpočtu pro ministerstvo kultury je sice stále ještě snem, ale příspěvkové organizace typu Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor si v tomto roce naštěstí nepohorší. A samozřejmě hráči i zpěváci dostanou přidáno jako všichni zaměstnanci státu. Tomu bohužel zbyde méně peněz na podporu živého umění. Zdá se být nezvratné, že bez pomoci soukromé sféry se umění v budoucnu neobejde. Zatímco film, jenž neprodukuje na rozdíl od klasické hudby světové hodnoty, je dobře vypolštářován, hudba a literatura jsou na tom čím dál tím stejně. Tvrdou realitou je, že jestliže nespojí stát a podnikatelská a mecenášská sféra síly, za čas nebudou například naše orchestry v cizině konkurenceschopné, protože jiné budou při stejné kvalitě levnější. Někteří lidé z ministerstva kultury si to naštěstí uvědomují a mají vůli to změnit. Jen jsem zvědav, jestli se najde dost politiků, kteří konečně pochopí zásadní hřivnu, kterou do kvality naší společnosti vnáší kultura… Ze sponzorství a filantropie mám rozporuplné pocity. Korporátní sféru přitahuje hlavně svět festivalů, operních show, spíše výjimečně divadla, kdežto vstup do každodenní činnosti orchestrů, divadel a podpora mladých lidí je většinou zajímá pramálo. Snad bude tento rok zlomem, loď se vyhne ledovci a budeme mít naději, když ne v „jasné, tak aspoň „lepší zítřky. A co je úžasné, roste počet a síla drobných mecenášů a občas se nepochopitelně protnou lidské silokřivky a podpora přijde z nečekané strany. Jako příklad zmíním jednu aktualitu.

Příběh manželů Ironstonových začal v květnu 2014 v Praze, kde si pan Ironstone zlomil nohu. Léčba v Praze dopadla skvěle a následný pobyt v malostranském hudebním hotelu Aria manžele natolik uchvátil, že se rozhodli po návratu do Kanady podpořit nějakého českého studenta hudby nebo školu. Nakonec s nadšením přijali návrh hotelu věnovat 200 000 korun amatérskému orchestru. Obdarovaným se stal Dechový orchestr mladých ZUŠ Jeseník, založený v roce 1971. (Kromě tohoto tělesa zaštiťuje škola v jednom z nejchudších regionů České republiky i smyčcový orchestr.) Peníze pokryjí letenky zářijové cesty orchestru na mezinárodní festival do Šanghaje. Bez nich by děti odletět nemohly. K tomu lze připojit jen přání, aby bylo u nás hodně Ironstonů...

Na závěr tradiční pozvánka, než se začtete do únorového vydání. Znalcům klavíru a ctitelům sociálních sítí nemusím představovat klavíristku Valentinu Lisitsu. Její hostování u FOKu bude určitě poslechově i vizuálně zajímavé. Po delší době se v časopisu setkáte s dvěma pěveckými legendami – José Curou a Richardem Novákem. Vojtěch Spurný vás nechá nahlédnout do tajemství urtextů a Karel Košárek odhalí dramaturgii jeho koncer­tů v Klementinu. (Sledujme, zda-li bude mít Národní knihovna odvahu vymýtit hudební holosteum a vrátit do Klementina vysokou kvalitu po celý rok.) Edičně neobvyklým počinem je disputace mezi dvěma dirigenty – Václavem Luksem a Jakubem Hrůšou. Jestliže se chcete dozvědět o (ne)jistotách Jaromíra Honzáka, nebo jak a kde nahrávat jazz, pak máte v ruce správný časopis, protože o jazzu se u nás dočtete nejvíce.

 

PhDr. Luboš Stehlík, šéfredaktor

vychází 28. 1. 2015

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 2/2015

obsah

3 Kultura je velmi lukrativní byznys státu (Luboš Stehlík)
Byl uznávaným režisérem, hercem, učitelem, teď je respektovaným hráčem na invenční lesní roh a náměstkem ministra kultury. Miroslav Rovenský.

6 Valentina Lisitsa – Pianistka, která nechtěla hrát stupnice (Věroslav Němec)
O složité cestě na světová pódia, lásce k historii a Šostakovičově moudrosti.

9 Jako široká delta řeky (Miloš Zapletal)
S brněnským skladatelem, hudebním teoretikem, pedagogem a v současné době také rektorem Janáčkovy akademie múzických umění prof. Ivo Medkem.

12 Osudy Richarda Nováka (Petr Kadlec, Vojtěch Babka)
První díl nového seriálu, tentokrát o české pěvecké legendě s pevným hlasem a velkým srdcem.

16 Dálkový dialog (Václav Luks, Jakub Hrůša)
Mezi Václavem Luksem a Jakubem Hrůšou.

20 Olga Machoňová-Pavlů (Bohdana Rywiková)
„Vítězslava Kaprálová mě nepřestává překvapovat svou invencí.“

24 Raphael Wallfisch: Co děláte, musíte opravdu milovat (Mirka Zemanová)
S britským cellistou, který letos na podzim přiveze do Brna Concerto da camera Bohuslava Martinů.

27 Historie a současnost FOK (Martin Radovský)
FOK, Peer Gynt a Kdokoli.

28 Šestkrát deset (Vlasta Reittererová)
Desetiletí v hudbě a okolo ní – Opouštění tonality. První část nové série návratů do historie.

32 José Cura: Nenávidím umělecké pokrytectví (Markéta Jůzová)
Exkluzivní interview s argentinským tenoristou, skladatelem a dirigentem.

35 Rudolf Firkušný: pianista mezi domovem a emigrací (Veronika Vejvodová)
V červnu 1940 události ve Francii začaly nabírat rychlý spád a Firkušný musel spolu se svými přáteli uprchnout před postupující německou armádou…

36 S Karlem Košárkem o nové koncertní řadě v Klementinu (Věroslav Němec)
Povede se Karlu Košárkovi zlepšit pověst jedné z nejkrásnějších pražských koncertních prostor?

38 Laudatio pacis (Vítězslav Mikeš)
Nadčasové poselství tří skladatelů.

40 Vojtěch Spurný (Maxim Belčikov)
O své celoživotní lásce k notám, o tom, co je to urtext, a naléhavé potřebě osvěty.

43 Kritiky

45 Svět opery

48 Jaromír Honzák: Mezi kreativitou a lelkováním (Tomáš S. Polívka)
Hektický rok kontrabasisty, skladatele, pedagoga a významného hybatele domácího jazzového dění.

50 Jak a kde nahrávat jazz (Milan Tesař)
Natáčení jazzu je něco jako dokumentární fotografie. Jde o to, co možná nejvěrněji zachytit moment.

52 Jerry Léonide – Jazz ze vzdáleného ostrova (Milan Tesař)
S pianistou a skladatelem o hudbě na Mauritiu i mimo něj.

54 Polské jazzové soundtracky v unikátním kompletu (Peter Motyčka)
Spojitost mezi dvěma svébytnými médii v unikátním projektu.

55 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.