středa, 26. leden 2011

Harmonie 2/2011

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2011/02 časopis Harmonie 2011/02

Vážení čtenáři,

jistě leckterý z Vás neodolal lákavému potěšení z návštěvy galashow nějaké zahraniční pěvecké hvězdy. Už jich k nám po roce 1989 přijelo relativně hodně, a to jak před zenitem, v zenitu i po něm – Pavarotti, Domingo, Carreras, Calleja, Bocelli, Bostridge, Flórez, Cura, Villazón, Baltsa, Battle, Berganza, Graham, Fleming, Kasarova, Von Otter, McNair, Furlanetto, Hvorostovsky, Garanča, Lomeli... Stojí vždy hodně peněz, ale ne vždy to stojí za to. V lednu se k nim přidal poprvé Jonas Kaufmann a opět se vrátil Bryn Terfel. Hvězdy jsou většinou zvány do Prahy, a to ze tří důvodů – je zde předpoklad největšího zisku pro promotéra, největšího mediálního ohlasu a největšího PR pro hlavního sponzora, v českých podmínkách je to na rozdíl od států na západ od nás většinou bankovní ústav. Jen výjimečně se taková akce uskuteční v regionu. Nadějným příkladem bude, doufejme, letošní koncert Sumi Jo na festivalu Smetanova Litomyšl. Vrcholem letošní hvězdně pěvecké nadílky by měl být první český recitál italské fenomenální mezzosopranistky Cecilie Bartoli 9. června v pražském Rudolfinu. Ne že bych nám nepřál tato setkání s výjimečnými osobnostmi pěveckého světa, samozřejmě za cenu, kterou by si mohlo dovolit více skutečných milovníků bel canta, ale raději bych viděl, kdyby sponzoři vkládali svoje miliony do podpory hostování skvělých pěvkyň a pěvců v mimořádných operních představeních v českých divadlech, než do programů pěveckých show, kde se omílá omezený výběr operních árií, jako tomu bylo v lednu v případě Jonase Kaufmanna, okořeněný sem tam italskou, španělskou, ruskou nebo iberoamerickou zlidovělou notou.

Místo českého titulu uvede pražské Národní divadlo jako hlavní novinku sezony Wagnerova Parsifala. Hudebním garantem významného projektu bude dirigent John Fiore, který poskytl HARMONII exkluzivní rozhovor. Počínaje únorem začíná České filharmonii nová kapitola – svých povinností a pravomocí se ujímá ředitel David Mareček. První obsáhlý rozhovor najdete právě v tomto vydání. Jeho názory pak doplňují myšlenky designovaného hudebního ředitele ČF Jiřího Bělohlávka. Vloni jsme uveřejnili články dvou výrazných osobností pražské barokní scény – Jany Semerádové a Václava Lukse. Letos v této sérii pokračujeme zamyšlením uměleckého šéfa brněnského souboru Societas Incognitorum Eduarda Tomaštíka, který vás přesvědčí, že baroko českých zemí nepředstavují jen jména Michna nebo Černohorský. Rozhovor s jazzmanem a pedagogem Jaromírem Honzákem vychází v době, kdy formace Face of the Bass, kterou vede, vydává první album a na trhu je čerstvý debut zcela jinak zaměřeného tria Sato-San To.

Luboš Stehlík

Omlouváme se režiséru Jiřímu Menzelovi, jehož jméno jsme v minulém čísle nesprávně otiskli, mrzí nás to o to více, že jeho jméno je světově proslulou značkou kvality.

vyšlo: 28. 1. 2011

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 2/2011

obsah

KLASIKA
3 Gustav Mahler 14 – coda (Vlasta Reittererová, Milan Palák)
6 Události (připravil Ivan Matějka)
7 Komentáře (připravil Luboš Stehlík)
8 Rozhovor s ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem (Šárka Mrázová)
12 Co si myslí Jiří Bělohlávek o svém angažmá v České filharmonii (Šárka Mrázová, Petr Veber, Jindřich Bálek)
14 Jubileum Plácida Dominga (Věra Drápelová)
16 Osobnost: John Fiore (Věra Drápelová)
18 Novinky z tanečního světa (Jana Hošková)
19 Housle na Pražské konzervatoři 2 (Jaroslav Foltýn)
22 Václav Talich 2 (Petr Kadlec)
25 Profil pianistky Jitky Kramperové (Olga Kittnarová)
26 Rozhovor s režisérem a ředitelem Jiřím Nekvasilem (Markéta Jůzová)
30 Klavírní legenda: Eva Bernáthová (Petr Kadlec)
32 Dějiny hudby pro každý den 2 (Vlasta Reittererová)
34 Neznámí mistři českého baroka (Eduard Tomaštík)
36 Kritiky
40 Svět opery
JAZZ
44 Fantom Mojmír Bártek (Jiří Vanýsek)
46 Bezobav Bezobratři (Jiří Moravčík)
48 Rozhovor s Jaromírem Honzákem (Jan Mazura)
NAHRÁVKY
51 Recenze
INFOSERVIS
62 Prezentace hudebních subjektů, reklama, soutěž

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.