pondělí, 23. listopad 2020

Harmonie 12/2020

Napsal(a) 

Harmonie 12/2020 Harmonie 12/2020

Vánoce s Máří

„Šípkové cukroví: 17 dg cukru, 17 dg spařených a strouhaných mandlí, limonová šťáva, polívková, ne vrchovatá lžíce šípkové marmelády (bez cukru), na talíři rozmíchat, podlouhlé válečky z toho dělat, na prst vysoko vyválet a ledem z půl bílku a cukru potřít, ostrým nožem tenké plátky nakrájet a otočit do kroužku. Naklade se na plech a nechá se sušit.“

Nemyslel jsem si, že bude námětem mého psaní někdy gastronomie. Mým vrcholem v kuchyni je totiž prozatím krupicová kaše. Před časem se ocitla na mém redakčním stole Mářina kuchařka, Recepty l Kronika našeho života s podtitulem Zapsala Marie Stejskalová, hospodyně v rodině Leoše Janáčka. Poprvé v životě jsem nadšeně pročetl kuchařku. (Jen kdybych věděl, kolik tehdy bylo kvasnic za tři krejcary.) Zjištěním, co měl Janáček rád, se mi skladatel ještě více zlidštil a moje manželka nejlepší ze všech se dala přesvědčit, aby pár obzvlášť lákavých receptů vyzkoušela, byť kuchyň u ní nemůže konkurovat zahradě. Dle kuchařky můžete stvořit nejen dorty, koláče, táče, vánočky, mazance, záviny, koblihy, nákypy, palačinky, amolety nebo sušenky, ale i nápoje se slibnými názvy: Silvestrovský punč, Z růží koňak, Pivní likér… Neobyčejný soupis receptů, jenž příliš nekonvenuje se současnými kuchařkami, je doplněn Kronikou našeho života, netradičním pohledem na část života běhu geniálního umělce, jež by mohla být pro muzikology, interprety i studenty hudby zajímavá.

Mezi recepty jsou i vpisky hospodyně Máří Stejskalové. Například Šípkové cukroví uvozují věty: „Pán měl ze všeho nejraději šípkové cukroví. Všem našim hostům je doporučoval a sám jim opisoval recept.“

Díky Máře (Maře, Máří) Stejskalové máme cenný kamínek do poznání mozaiky Janáčkova života. Dokument je uložen v Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea, pod tajemným názvem vydavatele TIC se skrývá Turistické informační centrum Brno. Upřímně řečeno nevím v Česku o jiné takové instituci, která by se věnovala propagaci hudby svého města tak kreativně a velkoryse… Vánoce lze slavit mnoha způsoby. Necháte-li vstoupit do vašeho adventu a Vánoc gurmánské janáčkovské opusy Máří Stejskalové, určitě uděláte dobře. Je možné, že například Židovské koblihy, Meruňková dorta, Rumové řízky, Máslové kraple, Cukrová saláma, Sněhové pusinky vás s Janáčkovou dobrou černou kávou uvedou na Boží hod vánoční, i přes temnou covidovou přítomnost, blízko blaženosti. A nemusí vás při tom provázet jen hudba moravského génia, ale třeba Dvořák, Bach, Vivaldi, Monteverdi, Mozart, Martinů nebo moravské a české vánoční písně… Ještě pár citací z edičně báječně připravené knihy, jež se vážou k Leoši Janáčkovi: „O šesti se snídalo. Bývala káva se smetanou, k ní buchty nebo něco jiného doma upečeného…“

„Zakládal si na našich koblihách. Když chtěl někoho hodně uctít, poroučel nasmažit koblihů.“ „Měl rád maso. My všechny tři jsme přísně dodržovaly posty, hlavně v pátek, ale pán ne. Chtěl maso a říkal, že se dost napostil ve fundaci.“ „Vedle knihovny visely stříbrné věnce a stuhy, které pán dostal po provedení svých skladeb… Nejlehčí to bylo s vavřínovými věnci: lístky jsme otrhaly, opraly a schovaly pro kuchyni. Co jsem byla u Janáčků, nekoupily jsme ani za krejcar bobkového listu do omáček.“

Poslední vydání Harmonie roku 2020 vám přiblíží skvělého operního dirigenta, nadějného trumpetistu, kromobyčejně talentovaného operního režiséra a kontrabasistu, který vnáší nové impulsy do světa jazzu a world music.

 

Nechte v době adventu a Vánoc do svého vědomí vstupovat Hudbu, Harmonii, a ne čínský koronavirus.

 

Luboš Stehlík
šéfredaktor

vychází 27. 11. 2020

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 12/2020

obsah

4 Komentáře

6 Dirigent operních hvězd Marco Armiliato (Lucie Maloveská)
Má za sebou působení ve všech nejvýznamnějších operních domech, byl součástí fenoménu Tři tenoři a je držitelem ocenění Grammy.

12 Čím větší je temnota, tím lépe jsou v ní vidět jiskřičky naděje (Veronika Lucassen)
V únoru oznámil operní režisér a výtvarník Tomáš Ondřej Pilař rezignaci na post šéfa plzeňského operního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Od prvního září 2020 šéfuje souboru opery Jihočeského divadla.

18 Stanislav Masaryk na oboch stranách Moravy (Lucia Maloveská)

24 Requiem pro Mozarta: Příběh života Antonia Rosettiho a jeho Requiem Es dur (Lukáš M. Vytlačil)

27 Pod harfou Davidovou: Židovská hudba od doby poválečné až po dnešek (David Kalhous)

34 Hudba na televizních obrazovkách ve světě (Jiří Vejvoda)

41 Ve správný čas na správném místě (Jan Baťa)

47 Hudební pedagogika v Olomouci po roce 1945 (Jiří Luska)

52 Karel Kovařovic 1862–1920 (Alexandra Wolf)

60 Tomáš Liška: Vydání alba jako očistný proces (Tomáš S. Polívka)
Název Hope (Naděje) je dokonale výstižný. Pro Tomáše Lišku symbolizuje nové album jeho kapely Invisible World překonání skepse.

64 Pařížské blues: Američtí jazzmani v Evropě (Milan Tesař)

68 Mammal Hands: Mnichové, pro které je umění vším (Daniel Sywala)

72 Recenze

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.