pátek, 22. listopad 2013

Harmonie 12/2013

Napsal(a) 

časopis Harmonie 12/2013 časopis Harmonie 12/2013

časopis Harmonie 2013/12 časopis Harmonie 2013/12

Milí čtenáři, přátelé kvalitní hudby,

povolební tahanice, intriky, malichernosti nás sice obtěžují, ale přece jen se objevují pramínky radosti, které nám život chtějí polidšťovat. S plánem hodným diskuse přišel například pražský magistrát. Několik měsíců bude prý místní dopravní podnik pouštět v některých stanicích metra hudbu. „Moje vize je taková, aby v Praze hrály ve stanicích metra různé žánry hudby,“ naznačil své plány mladý, ambiciózní primátor Tomáš Hudeček. Projekt se rozjel v rámci kampaně Ladíme Prahu. Dopravní podnik si od projektu slibuje zlepšení nálady mezi cestujícími. No, nevím, zatím jsem žádnou zajímavou hudbu v metru neslyšel a nejsem si jistý, zda hudba, před kterou nebude úniku, vlije do hlav cestujících optimismus a pracovní nadšení. Navíc budou kulturou náhle osvícení dopraváci bojovat s iPody. Projekt je zatím tak tajemný, že je neslyšitelný, ale nechme se překvapit, jakou hudbou a v jaké intenzitě nás Praha oblaží a jestli to nebude podobný hudební smog, jakému jsme vystaveni v obchodech. Často je totiž nejblahodárnější hudbou v partituře i v životě tacet. Smysluplnější by bylo koncepčně zvýšit úroveň hudebních živých produkcí v metru, jež jsou často zoufalé. Pan Hudeček nechce ladit podle cizích notiček (myšleno komerčních?), naopak Praha má „na všech frontách ladit a hrát s plnou parádou“. Určitě více by ladění pomohlo, kdyby nebyla v metropoli žádná kasina a herny...

Podstatně sympatičtější je nápad jednoho kavárníka, jenž nechal rozesít v centru Prahy pianina a jenž médiím sdělil: „Chci, aby si obyvatelé Prahu zabydleli a měli z ní potěchu.“ Může si na ně zahrát každý kolemjdoucí. Tedy ti, kdo mají potřebu a odvahu... Nápad to sice není originální, ale je báječné, že to někdo začal realizovat, a je škoda, že na něco takového nepřišla magistrátní politická elita. Nicméně si neodpustím výzvu: Český klavírnický svaze, udělej obecně prospěšné gesto a zdarma pomoz zvýšit technickou kvalitu hodně problematických nástrojů!... Klavíry v městě jsou určitě lepším impulsem pro postupné probuzení života metropole nežli digitální hudba v metru.

Jsem zvědav, jestli k oživení našich měst přispěje i Rok české hudby 2014. V minulosti byly důvodem k více či méně manifestační oslavě výročí našich hudebních géniů. Uměleckou záštitu nad Rokem české hudby 2014 přijali mezzosopranistka Magdalena Kožená a její manžel, šéf Berlínské filharmonie Simon Rattle, což vypadá světově a nadějně. Rok české hudby vnímají umělci a kulturní instituce jako důležité téma. Například ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil prohlásil: „Česká hudební kultura je pátou nejvýznamnější na světě po hudbě italské, francouzské, hudbě německých zemí a hudbě ruské, takže v tomto kontextu je bezesporu zajímavé, že tolik hudebních podnětů pro světovou hudbu přichází z poměrně malého českomoravského prostoru.“ Plány jsou velké, uvidíme, jaká bude realita, na co všechno budou nebo nebudou peníze a jestli rok české hudby vyjde ze sálů a divadel do škol, ulic, náměstí a zahrad.

Vážení čtenáři, osobností posledního měsíce roku 2013 je Pavel Černoch, tenorista, jenž sbírá ve světě na prestižních operních scénách stále více úspěchů... Obsáhlá reportáž zachycuje projekt, jenž je u nás unikátní – vznik filmové realizace Gluckovy opery Orfeo ed Euridice v barokním divadle a v podzemí zámku v Českém Krumlově. (Pro Českou televizi je příznačné, že ač se chlubí nejlepším zpravodajstvím a speciálním kulturním půlkanálem a je partnerem filmu, tak byla tato událost roku pod úrovní jakékoliv její reflexe.)... Izrael dal světu už hodně mimořádných hudebníků. Mezi ně patří i jazzman Yaron Herman. Jeho dva roky staré cédéčko Alter Ego by si zasloužilo pozornost jazzofilů. Exkluzivní rozhovor vznikl v říjnu před jeho koncertem v Brně.

Klidný advent a požehnané Vánoce přeje a za stálou přízeň HARMONII děkuje

šéfredaktor

Luboš Stehlík

vyšlo: 25. 11. 2013

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 12/2013

obsah

3 Komentáře
6 Trnitá cesta ke slávě (Rudolf Rouček) S Pavlem Černochem o milnících jeho umělecké kariéry
10 Dvořákovo trio pro XXI. století (Luboš Stehlík) Nová krev v žilách české komorní hudby ve složení Ivo Kahánek, Jan Fišer, Tomáš Jamník.
13 Verdi a Wagner – Paralelní životy VI (Vlasta Reittererová) Falešné zlato a boj o Parsifala v posledním díle seriálu V + W.
16 Bejun Mehta – Českokrumlovský Orfeo (Olga Janáčková) Reportáž z antického podsvětí, krumlovského zákulisí a natáčení Gluckova Orfea v jednom.
20 Nenápadný Švéd poprvé v Praze (Jana Slimáčková Michálková) Varhaník Hans Fagius nejen o akordu C dur, který vám vystačí na celý den.
22 Robert Jindra chce obnovit důvěru lidí v kvalitu (Markéta Jůzová) Plány a přání hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze.
25 Jak se v Česku baletilo (Jana Hošková) Nejlepší na konec: První roky a kroky českého baletu v Národním divadle.
29 Zlatá EMMY opět pro Sennheiser (David Nývlt) Audiotechnické okénko se zlatým nádechem.
30 Rok české hudby 2014 jako příležitost (Lenka Dohnalová) „Tvořivost a spolupráce“ – motto příštích dvanácti měsíců.
32 Bösendorfer, zlatá tradice (Daniel Sywala) Nejstarší výrobce prémiových klavírů slavil a HARMONIE byla při tom.
34 Borbála Dobozy je cembalem spoutaná s českou hudbou (Martina Fialková) S maďarskou cembalistkou o jejích osobních i uměleckých poutech.
37 Jubileum unikátního periodika (Luboš Stehlík) S šéfredaktorem Týdeníku Rozhlas Milanem Pokorným aneb dva šéfredaktoři nad jedním tématem.
40 Kritiky
43 Svět opery
46 Yaron Herman – Kompozice v reálném čase (Milan Tesař) Izraelský pianista nejen o svém Alter Egu, improvizovaném i pečlivě připravovaném.
49 Nenapodobitelný Shorter v Praze (Igor Wasserberger) Vyvrcholení jazzových zážitků roku 2013 na závěrečném koncertě Strun podzimu.
50 Improvising (Ob) sessions – ohlédnutí za sérií (Lubomír Dorůžka) Zamyšlení nad rolí improvizace v české (nejen jazzové) hudbě.
52 Muff: Hrajeme tak, abychom vydělali co nejméně peněz (Tomáš S. Polívka) Se zakladatelem kvintetu Muff, saxofonistou Marcelem Bártou, a klávesistou Jakubem Zitkem o novém albu Vol. 2.
54 Recenze
62 Infoservis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Více z této kategorie: « Harmonie 11/2013

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.