úterý, 30. říjen 2018

Harmonie 11/2018

Napsal(a) 

Harmonie 11/2018 Harmonie 11/2018

Vážení abonenti a neabonenti,

když jsem se v 90. letech rozhodl zařadit do konceptu časopisu novou ediční platformu – vícedílné projekty –, riskoval jsem, věděl jsem, že to bude v české hudební žurnalistice něco nového. Naštěstí jste to jak vy, tak odborná veřejnost přijali pozitivně. Nabízeli jsme různá témata, od staré hudby po jazz. Vložili jsme do české hudební literatury řadu profesionálně zpracovaných témat, spolupracovali a spolupracujeme se špičkovými odborníky. Za ta léta je toho tolik, že bychom mohli vydat objemnou knihu. Téměř nikdy nedělám entrée žádnému seriálu, ale tentokrát udělám výjimku, protože začíná projekt, který se bude svým mezinárodním rámcem vymykat všemu, co jsme dosud publikovali.

Série Paměť a tradice v evropské hudební kultuře pozdního středověku a raného novověku bude vycházet od listopadu do srpna. Její editorka Lenka Hlávková ji charakterizovala těmito větami: „Hudba minulosti je pro dnešní Evropany samozřejmou součástí kultury. Hudbu různých historických období běžně slýcháme na koncertech i v médiích a často ani nepřemýšlíme o tom, jak je vlastně stará. Historická hudba může sloužit jako symbol a připomínka významných událostí nebo zprostředkovatel závažných myšlenek. Ale bylo tomu tak i na přelomu středověku a novověku? Tuto otázku a mnohé další si kladou muzikologové a hudebníci, kteří od roku 2016 pracují na evropském výzkumném projektu HERA Sound Memories: The Musical Past in Late-Medieval and Early-Modern Europe (www.soundme.eu). Seriál pro HARMONII, který v rámci tohoto projektu připravují, představí čtenářům jiný pohled na hudbu 13.–16. století, než nabízejí běžně dostupné učebnice dějin hudby.“ Série bude mít doslova evropský rozměr, neboť mezi autory by měli být například Paweł Gancarczyk, Manon Louviot, Inga Mai Groote nebo Adam Mathias. Českou muzikologii zastupují David Eben, Jan Ciglbauer a samozřejmě Lenka Hlávková, spiritus agens celého projektu.

V listopadu vychází druhá část rozhovoru se skladatelem Lubošem Slukou, jenž v říjnu obdržel Cenu Ministerstva kultury 2018 za přínos v oblasti hudby. Je symbolické, že ji dostal v roce výročí republiky. Osobností měsíce je „charismatický“ pianista Piotr Anderszewski, jenž zavítá do Prahy díky Festivalu Rudolfa Firkušného. Na konci listopadu se do pražské Akropole vrací Marc Ribot, výjimečný kytarista, dlouholetý spoluhráč Toma Waitse nebo Johna Zorna. Rozhovor s ním, který doporučuji vašim očím, je kromobyčejně zajímavý.

Na závěr se vrátím do nedávné minulosti. Dvořákova Praha zažila v uplynulých pěti letech progres, jako málokterý český festival. Bylo to především zásluhou ředitele Marka Vrabce, jenž patří mezi českou manažerskou hudební elitu a který prokazuje svoji kreativitu a tah na branku jako šéf multižánrového festivalu Struny podzimu. Zářijové oznámení Akademie klasické hudby, jež Dvořákovu Prahu vlastní, že končí, bylo proto, eufemisticky řečeno, nečekané. Čtete-li slova ředitele Akademie klasické hudby, že „týmu Marka Vrabce se podařilo přeměnit krásnou myšlenku v opravdové umění“, a zároveň pustíte špičkového manažera, který se o to fundamentálně zasloužil, máte pocit, že je něco naruby, přičemž veřejnost neví co… Došlo snad k vyhoření, k odlišnému vnímání budoucna nebo jen ke ztrátě mezilidské komunikace či vztahové dysfunkci? Každopádně lze jen doufat, že se Dvořákova Praha nestane kauzou a rychle najde špičkového uměleckého šéfa. A že je jich v Česku poskrovnu! Kupodivu jeden z nich, Jan Simon, nastoupil od 1. října „jen“ na post intendanta Akademie klasické hudby. Další dění budeme sledovat.

 

Ničím a nikým nerušené čtení přeje

Luboš Stehlík

vychází 30. 10. 2018

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 11/2018

obsah

3 MenART: Inspirativní setkání jsou v životě zásadní (Lukáš Pavlica)
Reportáž z prvního setkání stipendistů se svými mentory v Kroměříži.

6 Nevím, zda život má smysl, ale Mozart rozhodně ano (Magdalena Nováčková)
Hledání cesty k neklidnému introvertovi Piotru Anderszewskému.

10 Zimní cestou v příliš hlučných časech (Michaela Vostřelová)
Může být vrcholný manažer zároveň prvotřídním klavíristou? A dá se Winterreise zazpívat
tak, aby nenudila?

16 Paměť a tradice v evropské hudební kultuře pozdního středověku a raného novověku 1 (Lenka Hlávková)
První díl nového seriálu směřuje k Sound Memories.

18 Martin Glaser: Radost z představení potřebuji k životu (Vojtěch Babka)
Před šestým ročníkem mezinárodního festivalu Janáček Brno.

24 Tomáš Brauner mezi Plzní a Zlínem (Petr Veber)
Od této sezony nastoupil na místo šéfdirigenta Filharmonie B. Martinů. U Plzeňské filharmonie, kterou doposud vedl, zůstává hostujícím dirigentem.

28 Josef Vlach: Hlavně hrejte s chutí (Luboš Stehlík)
„Nedovedu si představit, že by člověk, který má příliš velká charakterová manka, mohl třeba hrát Beethovena.“

32 Se Zuškou do světa (Jana Hošková)
Třicet pět let souboru JARO.

36 Význam hudby při zrodu československého státu (Patrick Lambert)
Přednáška na Leamingtonském hudebním festivalu v květnu 2018 u příležitosti stého výročí konce 1. světové války.

42 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení (František Malý)
Moravské zemské muzeum zpřístupnilo na zámku v Jevišovicích rozsáhlou sbírku klávesových hudebních nástrojů.

46 Luboš Sluka: Nechte každého, ať si žije, jak chce II (Pravoslav Kohout)
„Mně je úplně jedno, jaká je to forma, všechno je zbytečné vysvětlovat, co tam je za kánony nebo fugy. Hudba musí zaujmout.“

49 Příběh znovunalezeného klavírního koncertu (Alena Hönigová)
Aneb jak jsem objevovala Johanna Josepha Röslera.

52 Stopy a otisky 11 (Vlasta Reittererová)
Podzimní malování a nedosažitelnost znějícího univerza.

56 Hlas, charisma, kázeň (Vera Drápelová)
Operní svět zarmoutila zpráva o úmrtí Montserrat Caballé.

58 Dorota Barová: Písničky mi klepou na dveře (Tomáš S. Polívka)
Zpěvačka, cellistka a skladatelka o svém prvním sólovém albu.

60 David Kollar: Učit se přímo od svých vzorů (Václav Vraný)
Díky svojí zarputilosti a využívání moderních technologií boří klišé nejen o podobě hudby, ale i o zákonitostech úspěchu.

62 Marc Ribot: Naštvanost v popisu práce (Anna Mašátová)
Současná vyhrocená politická situace je dnes hybnou silou tohoto Američana.

64 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.