pondělí, 30. říjen 2017

Harmonie 11/2017

Napsal(a) 

Harmonie 11/2017 Harmonie 11/2017

Vážení přátelé harmonie,

v rozmezí několika týdnů oznámily dva tuzemské orchestry nové umělecké vůdce… Po dvouletém prázdnu se stal designovaným šéfdirigentem Filharmonie Brno třiasedm­desátiletý Američan Dennis Russell Davies, umělec se zajímavým životopisem a úctyhodným renomé, pro něhož bude Brno asi vrchol kariéry. Rozhodně má erudici a zkušenosti, aby navázal na nejslavnější okamžiky historie orchestru, prací mu vtisknul evropský rozměr, posunul jej kvalitativně výš a pomohl filharmonii na lepší zahra­niční pódia. Odpovědi na zásadní otázky (například nové myšlenky a projekty, jaká bude koexistence s managementem filharmonie) se jistě časem dozvíme. Překvapivé je jméno nového stálého hostujícího dirigenta – Robert Kružík. Pro sedmadvacetiletého mladíka je to životní šance rozvinout svůj talent a být DRD oporou.

Designovaným šéfdirigentem České filharmonie, která vyřešila vakuum během několika měsíců, je pětašedesátiletý Semjon Byčkov. Obecně diskutované jméno přestalo být tajemstvím. Už v létě k němu mířila docela kritická slova: „Je to sázka na jistotu [sic!], která sice odpovídá na dluh po Jiřím Bělohlávkovi, ale velký kus z něj nechává ležet ladem.“ (iHNed.cz) Jak to tedy je? Dovolím si spekulovat, že „slovanské“ spojení může dobře fungovat umělecky, obchodně a snad i lidsky a posunout filharmonii o stupínek výš a že orchestr čeká práce – práce – práce a na konci úspěch. My se pak těšme na proměny dramaturgie a současné novinky, jichž bylo dosud poskrovnu. Doufám, že se filharmonie pře­nese přes sporné etapy Gerda Albrechta, Vladimira Ashkenazyho a Eliahua Inbala a konečně plně přijme cizince, jenž možná nenaváže na legendy (Tali­cha a Ančerla), zato však na Jiřího Bělohlávka, přičemž doufám půjde dál… Skvělou zprávou je, že českou „podporu“ bude mít Byčkov od dvou stálých hlavních hostů – Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila, nejlepších českých dirigentů současnosti.

Druhého října skončila éra staré rozhlasové stanice Vltava a začala Vltava nová. Průlomové vysílací schéma, v němž se procentuálně umenšila role hudby, komentoval její šéfredaktor Petr Fischer mimo jiné takto: „Má-li Vltava nabízet veřejnou službu publikům, která touží po kriticky pojímané umělecké tvorbě, zajímají se o kulturní dění a umění a kultura je jejich životní potřebou, pak nemůže zůstat uzavřena ve věži ze slonoviny, kterou charakterizuje strach ze všeho nového a kterému se alibisticky a často velmi falešně říká ‚klasika‘… Přichází nová Vltava – prostor kulturní otevřenosti!“ Proměna stanice stoupenců náročnějších forem kultury v stanici artového typu je skutečně zásadní. Nicméně hlavně záleží na kvalitě lidí, kteří budou schéma každý den realizovat. Nějaké posluchače asi ztratí, mnohé snad získá. Přál bych vedení Vltavy, aby se naplnila jeho touha po úrovni poslechovosti. Čas ukáže, jestli se čísla dramaticky zvýší a recipienty zaujme nová forma a obsah. Dejme Vltavě šanci, včetně překvapivých znělek à la hrací strojek.

Nejsmutnější hudební zprávou září bylo úmrtí profesorky Zuzany Růžičkové. Naštěstí po ní mnoho zůstane – inspirativní životní svědectví, nahrávky, Nadační fond Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a konečně (a to je podobně jako v případě členů Smetanova kvarteta velmi cenné) řada žáků, kteří také učí! Větší část české cembalové elity s ní byla tak či onak v kontaktu. V listopadové edici Harmonie přinášíme vzpomínky lidí, kteří ji dobře znali nebo ji ctili… Osobností měsíce je francouzský pianista David Fray, jenž patří do kruhu třicátníků, kterým věnuje hudební svět kolem nás pozornost. Z bohaté jazzové rubriky se určitě zastavte u rozhovoru se saxofonistou Erniem Wattsem.

 

Luboš Stehlík

vychází 30. 10. 2017

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 11/2017

obsah

3 Sbohem a na příští shledanou (Michaela Vostřelová)
Vzpomínky přátel na Zuzanu Růžičkovou.

6 Niterný klavírní mikrokosmos Davida Fraye (Magdalena Nováčková)
Klavír je mu prostředkem, jak vyjádřit nejzářivější i nejtragičtější tóny lidské existence a její tíživosti.

12 Národní orchestr našel šéfdirigenta aneb nejisté sezony nebudou (Luboš Stehlík)
Rozhovor s generálním ředitelem České filharmonie Davidem Marečkem.

16 Být z té krásy unaven? Ne! (Petr Veber)
Václav Hudeček si v těchto dnech připomíná jubileum vlastní umělecké dráhy. Koncertuje už celé půlstoletí.

19 Klavírní festival Rudolfa Firkušného 1–5 (Věroslav Němec)
Jaké byly předchozí ročníky a co přinese ten letošní?

24 Sestry v tempu baroka (Čeněk Svoboda)
Collegium Marianum vzniklo před dvaceti lety v samém centru Starého Města pražského a od počátku je spojeno se sestrami Semerádovými, Markétou a Janou.

28 Orchestr na soutoku Labe s Orlicí (Luboš Stehlík)
O Filharmonii Hradec Králové s jejím ředitelem Václavem Dernerem, jenž ji vede od roku 2000.

32 Risto Joost / Estonsko 100 (Peter Veber)
Sedmatřicetiletý estonský dirigent bude počátkem příštího roku dirigovat SOČR. V září s námi hovořil o svém krajanovi Arvo Pärtovi i o Estonsku.

36 Ad fontes musices / K pramenům hudby (Hana Tillmanová)
Traktát o tanečním umění.

40 Streaming je pro současnost důležitý (Markéta Jůzová)
S německým producentem Berndem Hellthalerem, letošním předsedou mezinárodní poroty čtyřiapadesátého ročníku Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.

44 Vzpomínky na Bohuše Zoubka (Jiří Beneš)
Marie Kučerová, Miloš Štědroň nebo Jan Simon o někdejším řediteli Filharmonie Brno.

46 Jakub Jan Ryba a Rožmitál (Hubert Hoyer)
Nesnášel polovičatost a nepřesnost, musel však svou práci rozdělit mezi školu a kůr.

50 Ohlasy, ozvěny, konfrontace (Vlasta Reittererová)
Kouzlo i břímě odlišnosti.

55 Rhythm Changes (Petr Vidomus)
Zápisky z největší jazzové konference v Evropě.

56 Ernie Watts: Analogový muž v digitálním světě (Marian Pavlík)
S univerzálním americkým jazzovým a rhythm & bluesovým saxofonistou Ernie Wattsem před jeho koncertem na brněnském Moravia Music Festu.

58 Jazzová vzpoura v Los Angeles (Tomáš S. Polívka)
V LA se opět děje „něco zásadního“.

60 Trio Da Kali & Kronos Quartet: Elektrizující setkání (Jiří Moravčík)
Letos před nimi ztichl i tisícihlavý dav na festivalu v Rudolstadtu, kdy v horkém odpoledni před silou komorních griotských eposů zapomněly šustit listy stromů v parku.

62 Laco Deczi a Jazz Cellula (Jaroslav Riedel)
All Stars československého jazzu.

65 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.