sobota, 30. říjen 2010

Harmonie 11/2010

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2010/11 časopis Harmonie 2010/11

Vážení čtenáři,

v pátek 15. října vynesla konkurzní komise pro výběr generálního ředitele České filharmonie jasný verdikt. Ministru kultury navrhla, aby do této důležité funkce jmenoval MgA. Davida Marečka PhD. (* 1976), což se také 18. 10. stalo. Na Konzervatoři Brno studoval dirigování a klavír a v oboru klavír dosáhl titulu magistra na JAMU. V doktorandském studiu se pak věnoval do roku 2007 teorii interpretace. Ihned poté se stal ředitelem Filharmonie Brno; za tři roky se v ní událo hodně pozitivního. (To, že se v podstatě nic nestalo v kauze Janáčkovo kulturní centrum, je vina politiků, nikoliv vedení orchestru.) Jak jsem měl možnost jej poznat, je to člověk, který umí naslouchat, je tedy konsensuální, nikoliv panovačný, je lidsky vlídný, ale umí být i velmi rozhodný a s úsměvem říci i nepříjemné věci. Oceňuji jeho odbornou erudici, kreativitu a schopnost obklopovat se schopnými lidmi. Z práce u orchestru nabyl i určitou množinu kontaktů, které rychle rozmnoží, a při jednáních se zahraničními partnery ve jménu ČF bude jistě reprezentativním a rozhodným leadrem. Pokud vím, bude nejmladším ředitelem ČF v dějinách orchestru. To je jistě pro hodně lidí sympatické a nadějné, ale kdo ví, jak se k tomu postaví celý orchestr a management. Předpokládám, že pan Mareček ví, do jaké instituce vstoupí, jak je komplikovaná, že nebude stačit „firmu ČF“ stabilizovat a vývojově dynamizovat, ale že bude třeba asi „sáhnout do střev“, do samotné struktury. Například již několikrát jsem vyjádřil přesvědčení, že bude třeba nově definovat postavení a kompetence šéfdirigenta, neboť jeho výběr a jmenování bude nejzásadnějším úkolem intendanta České filharmonie v příštích měsících. Vážným problémem je fungování Rudolfina jako takového a komunikace ČF s posluchači, hlavně péče o abonenty. Samozřejmě paradigmatickou bolestí jsou finance, čímž se zase dostáváme k otázce, zda je optimální v druhém desetiletí 21. století rámec příspěvkové organizace. Od nového ředitele ČF bude laická i odborná veřejnost očekávat konečně začátek nové etapy historie ČF, změnu. Doufám, že mu prestižní post nezlomí vaz a že bude jednou jeho období hodnoceno pouze pozitivně, což se nedá říci o žádném řediteli prvního českého orchestru po roce 1989.

Náhoda tomu chtěla, že na obálce listopadového vydání je skvělá ruská pianistka Olga Kern, jež je zásluhou Davida Marečka rezidenční interpretkou Filharmonie Brno v sezoně 2010/2011. Dalším „brněnským“ tématem je profil legendární varhanice Aleny Veselé. Neméně si ale vážím profilu tentokrát sbormistrovské legendy – Miroslava Košlera. Názory Iva Mathého, rektora pražské Akademie múzických umění, na Českou televizi budou možná pro někoho provokující nebo příliš kritické, ale snad povedou k zamyšlení, neboť málo platné, televize je mocný fenomen, který má vliv nejen na politické, ale i kulturní názory lidí.

Příjemné chvíle s Vaším časopisem i s webovým portálem www.muzikus.cz přeje

Luboš Stehlík

vyšlo: 29. 10. 2010

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 11/2010

obsah

KLASICKÁ HUDBA
3 Ivo Mathé o České televizi (Markéta Jůzová)
6 Události
7 Komentáře
8 Mariusz Kwiecień – nová hvězda Metropolitní opery (Ivan Matějka)
10 Humor v hudbě Bohuslava Martinů (Eva Velická)
14 Profil varhanice Aleny Veselé (Jana Slimáčková-Michálková)
16 Co si myslí (o režii...) Robert Wilson (Věra Drápelová)
18 Osobnost: Olga Kern (Ondřej Pivoda)
22 Miroslav Košler – doyen českých sbormistrů (Jindřich Bálek)
25 Jihočeský Don Giovanni (Markéta Jůzová)
28 Gustav Mahler 11 (Vlasta Reittererová, Milan Palák)
31 Karel Košárek a Musica Holešov (Šárka Mrázová)
32 Texty Ivana Medka 2 (Petr Kadlec)
33 Jana Sýkorová v Ostravě (Šárka Mrázová)
34 Kritiky
38 Svět opery
JAZZ
45 Profil: Nikky Yanofsky (Daniel Konrád)
46 Rozhovor s Miriam Bayle (Daniel Konrád)
48 Kolumbijské flamenco skupiny Cimmarón (Jiří Moravčík)
50 Free Jazz festival v Akropoli (Vladimír Kouřil). Jak jsou placeni hudebníci ve Francii (Milan Tesař)
NAHRÁVKY
53 Recenze
INFOSERVIS
61 Prezentace hudebních subjektů, oznámení, soutěž

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.