čtvrtek, 1. listopad 2007

Harmonie 11/2007

Napsal(a) 

časopis Harmonie 2007/11 časopis Harmonie 2007/11

Vážení čtenáři,

listopadovou ouverturu berte jako letmý glosář událostí, které mě zaujaly.

Myslím, že už každý volič ví, co je „chobotnice“ z Letné. Slovní přestřelka zastánců v čele v ředitelem Národní knihovny Ježkem a odpůrců v čele pražským primátorem osvěžuje český tisk řadu měsíců. Kdyby meritum věci nebylo tak vážné, tak bych řekl, že to začalo nabírat komiku commedie dell‘arte. Návrh pana Kaplického je v lokálních českých podmínkách pro mnohé neotřelý, abych použil hodnocení tajemníka Jima Hackera ze seriálu Jistě, pane ministře. Upřímně řečeno je to mimořádné umělecké dílo. Řešení však samo nabízí otázky. Proč byla vybrána právě tato lokalita, proč údajně nebyly parametry soutěže technicky i právně detailně ošetřeny, proč to musí stát právě na Letné? Další otázka se týká pražských zastupitelů vůdčí strany v Praze. V případě, že by pan prezident vyhlásil, že se nechá přivázat k základům, aby stavbu podpořil, byli by také tak rozhodně proti? A proč jim například nevadí obludná plánovaná stavba Národního fotbalového stadionu na Letné nebo ohyzdná žižkovská věž, jež hyzdí panorama Prahy? Politici ostatně do kultury zasahují rádi. Na počátku 90. let byl na stole reálný plán postavit na Letné víceúčelovou koncertní budovu s japonskou úrovní akustiky za japonské peníze. Politici jej tehdy z dosud ne zcela jasných důvodů smetli ze stolu. Dnes má Praha malé Rudolfinum a nevyhovující Obecní dům a máme problémy například s prováděním Mahlerových symfonií. Jak vyřešit kauzu „Letná“? Svěřte ji výše zmíněnému ctihodnému ministru pro administrativní záležitosti Jimu Hackerovi a jeho stálemu tajemníkovi Humphrey Applebymu, kteří vytvoří „stálou komisi“.

Druhý ročník Cen Komerční banky zná své laureáty. Nebudu jako loni kritizovat filozofii projektu. Na výsledcích je hlavně zajímavý fakt, že finálovou nominaci opět neproměnila ve vítězný artefakt Eva Urbanová. Musím však dodat, že na rozdíl od loňska se porota rozhodla správně.

Praha se od 15. prosince zařadí mezi metropole, kde budou promítány záznamy nebo dokonce live představení newyorské Metropolitní opery! Doposud takovouto možnost nabízel na stanici Vltava pouze Český rozhlas. V době uzávěrky nebylo ještě známo jméno konkrétního kina a teprve se zkoušelo satelitní příjímací a vysílací zařízení. Prvním titulem, který čeští ctitelé opery uvidí a uslyší, bude Gounodův Romeo a Julie s Annou Netrebko, Rolandem Villazónem a dirigentem Plácidem Domingem. Obávám se však, že o úspěchu rozhodnou ceny vstupenek.

Česká hudba se dočkala po dlouhé době prestižních cen. Pavel Haas Quartet zvítězil v komorní kategorii v cenách, které uděluje londýnský časopis Gramophone, a to za nahrávku smyčcových kvartetů Janáčka a Haase. Je to nesmírně významné nejen pro ony čtyři sympatické mladé muzikanty a jejich firmu Supraphon, ale je to také povzbuzení pro další mladá česká kvarteta, která také navazují na unikátní českou kvartetní tradici. Český filharmonický sbor z Brna obdržel německou cenu Echo Klassik 2007 (Soubor roku za CD s Brucknerovými motety a Nahrávka roku za Lisztovo oratorium Christus). (Mimochodem Deutsche Phono-Akademie ocenila mimo jiné i Elinu Garanču – zpěvačka roku, Marisse Jansonse – dirigent roku nebo Annu Netrebko za bestseller roku Ruské album.)

Zmíním ještě dvě neklasická alba, která stojí za doporučení. Zpěvačka Radůza by měla patřit do časopisu zcela jiného zaměření, nicméně její poslední deska V salonu barokních dam je vpravdě nadžánrová. Už to není jenom folk, ani world music, ani písničky typu Zuzany Navarové, i když i to tam najdete. Jediné, co tam není, je její akordeon. Zato je zde Steinway z roku 1896, spinet, smyčcové kvarteto... Místo odrhovaček a dryjáčnického zpěvu jemná nostalgie, lyrika, zvláštní odstín romantismu, názvuky baroka, minimalismu, impresionismu, jazzu... Její pianissima jsou skutečně báječná, měla by jich využívat častěji. Další lahůdkou je první (a vzhledem k letošnímu úmrtí i poslední) album Pavly Kapitánové, majitelky zajímavého hlasu a emocionality. Byla mimořádnou nadějí českého autorského šansonu, který dnes stojí na okraji zájmu médií a veřejnosti. Devět příběhů desky Pouť přes vyhnanství/Exile Street vypovídá nejen o vnitřním světě zpěvačky a autora písní Jakuba Zahradníka, ale je to výpověď i o nás a světě, do kterého jsme zasazeni.

Titulní materiál listopadového vydání

HARMONIE představuje v českém tisku poprvé jednu z nejpozoruhodnějších pěvkyň současnosti – lotyšskou mezzosopranistku Elinu Garanču, která by měla v prosinci poprvé zpívat v Čechách. (Po letitých zkušenostech se světovými umělci jsem raději použil podmiňovací způsob.) Vstupní blok je také mimořádný, neboť jím chceme upozornit na oblast opomíjenou veřejností, státem i církvemi – zvony a zvonohry. Přitom jsme zvonovou velmocí a máme čím se pyšnit.

Na závěr ještě prosba našim poslancům: Čekají vás opět finanční hody – „porcování medvěda“. Nezapomeňte podpořit ve svých volebních regionech také kvalitní kulturní projekty. Je to stejně důležité jako preferovaný sport nebo školství.

vyšlo: 25. 10. 2007

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 11/2007

obsah

3 Zvon je hudební nástroj
6 Flandry jsou zemí zvonkoher
8 Jiří Bárta má rád zvědavé lidi
10 Osobní vítězství nad historiií
14 Berlínský muzikfest s Henzeho operní premiérou
16 Ivo Kahánek - jak hrát do nebe
18 Elina Garanča - nechci prodávat duši zadarmo
22 Větší šanci mají společné projekty
23 Česká houslová škola nestojí jen na hvězdách
24 Leila Josefowicz - její hra má kouzlo dechu
27 Mozart v Itálii IV
30 Balet v Národním divadle po česku
31 Pocta Jiřímu Kyliánovi
32 Hudební křižovatky - Čechy, Morava a balkán
35 Z Pražského podzimu
36 Skvělý Afflatus
36 Ideální proglas
37 Fascinující zahájení Strun podzimu
37 Intimní dialog
37 Král David
38 Sladký dech přírody Moravského podzimu
38 Koncertní Peer Gynt
39 David Torn - Jsem manipulátorem vlastní kapely
41 Adam Tvrdý - Chci slyšet něco nového
44 Pawel Kaczmarczyk - přijede polská jazzová naděje
45 Johnny Griffin - nejrychlejší tenor ubral plyn
56 George Mraz, Iva Bittová, Emil Viklický, Laco Tropp
57 Oregon
58 Roman Pokorný
58 Hazmat Modine

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.