pondělí, 3. listopad 2003

Harmonie 11/2003

Napsal(a) 

2003/11 2003/11

Vážené čtenářky a vážení čtenáři,

už deset let poslouchám stesky a odsouzení na účet hudebních kritiků, na úroveň hudební publicistiky v médiích. Nestěžují si však jenom interpreti, a to nejen ti provinční,

ale i mezinárodně proslulí, jemné stesky slýchávám čas od času (nezřídka na základě úsloví o potrefené huse) od impresáriů, vedoucích manažerů, PR pracovníků, distributorů hudebních nosičů, agentů. Ti všichni se řídí, stejně jako jejich kolegové v cizině,

prostým pravidlem: pozitivní kritikou se chlubí v presskitech, negativní v lepším případě tiše přejdou. Jako by měla být kritika konstruktivní, tak stejné by to mělo být v případě kritiky kritiky. Někdy však dialog mezi novinářem a jeho kritikem jde tak

daleko, že je mu spíláno, nebo dokonce vyhrožováno jeho rodině. Obojí jsem již bohužel zažil. Nejnověji se mě jeden nadějný umělec zeptal, zda-li nejsem náhodou antisemita, když se s ním nechci sejít, ocenit jeho úžasnou osobnost a kriticky rozebrat tento

"tendenční" časopis.

Není však sporu o tom, že kritici kritiků mají občas také pravdu, přičemž ono "občas" může nahradit v některých údobích i slůvko "často". Problémů je řada, a proto jenom telegraficky (nemusí se vždy jednat o souběh): vážnohudební

kritikou se dnes nedá uživit a je možné to dělat v drtivé většině případů pro osobní potěšení jako hobby, nedostatečné hudební vzdělání, nedostatečné literární vzdělání, nedostatečná suma zkušeností, nedostatečný prostor v médiích (noviny, časopisy,

televize), skromná podpora státu a sponzorů. S receptem na řešení alespoň části zmíněných problémů přišla soukromoprávní Literární akademie, kde za nemalé školné se snaží velcí literáti udělat s teenagerů spisovatele nebo obecněji kulturní pracovníky.

Několik intelektuálních celebrit vymyslelo, že škola zachrání nejen českou literaturu, ale i českou hudební kritiku a bude učit hudební "tvůrčí psaní". Jsem zvědav na výsledek, třeba mě přesvědčí o tom, že moje skepse a přesvědčení o slepé cestě bylo

zbytečné. Myslím, že snadnější a také levnější by bylo modernizovat aktivní průpravu na život na katedrách muzikologie formou nepovinných seminářů, diskusí a cvičení. Chtělo by to jen pár maličkostí - dobrou vůli na vysokých školách a nabídnout

studentům kompetentní partnery.

S problémem kvalitních novinářů se potýká s různou měrou úspěchu i tento časopis. Naštěstí věkem mladý autor povídání s violoncellistou Jiřím Bártou patří k tomu pozitivnímu, čím HARMONIE přispěla české hudební

publicistice v poslední dekádě. O. F. Korte, který patří také k oné pozitivní části, naopak představuje seniorský břeh časopisu. Když jsem si přečetl jeho až intimní výpověď o kauze Otvírání studánek Bohuslava Martinů a Alfréda Radoka, musím se přiznat,

že jsem byl nenovinářsky dojat. Více než čtyřicetiletý příběh vzdoru vůči totalitní nomenklatuře, reflexe geniality skladatele a jeho režijního vykladače, upřímně vyprávěný umným jazykem svědkem, který se tak nechtěně stává Poutníkem, jistě zaujme i Vás.

Především bych však přál divákům, kteří budou 8. prosince přítomni třetímu vzkříšení Studánek, aby zachytili alespoň záblesk krásy rekonstruovaného díla.

Na závěr otevřený apel na vedení divadla Laterna magica: Přece nedopustíte, aby zůstalo pouze při

jednom představení. Byli bychom barbaři, kdybychom se nestarali o poklady naší kultury, mezi které Martinů a Radokovy Studánky patří. Nehledě k tomu, že by to byl v předvečer roku české hudby výsměch a pořádná facka očekávanému jubilujícímu nadšení. Nebo

je skutečně všechno už jenom o penězích?

vyšlo: 3. 11. 2003

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 11/2003

obsah

3 Fejeton Lukáše Hurníka: Pozor, děti, Glosa: Muleta
4 Úvodní koncert Strun podzimu, Pavel Šporcl v Rudolfinu, Český komorní orchestr stále bez Ondřeje Kukala, Struny podzimu: Sergej Nakarjakov
5 Echo
6 Pražský podzim, Andrea Bocelli v T-Mobile Areně, Česká filharmonie pozvala Sira Marrinera
8 Půlroční e-mailový rozhovor s Jiřím Bártou
12 Rozhovor s kytaristou Štěpánem Rakem
15 Dvakrát Svatováclavské slavnosti, Postnukleární Heiner Goebbels
16 Zahradní rozhovor se šéfem skupiny Marcipán Jiřím Hodinou
18 Třetí vzkříšení Radokových studánek
24 Skladatel měsíce: Petr Iljič Čajkovskij
26 Debut: Tomáš Netopil - dirigent
28 Seriál: Dvanáct tváří polyfonie - Tvář XI.: Hudba jako výraz nitra
30 Svět opery (Praha, Bayreuth, Verona, Pesaro,Paříž,Luzern)
34 Seriál o českých a moravských divadlech Opera žije: Slezské divadlo v Opavě 36 Miriam Bayle: Když zpívám, nemyslím. A to je úžasné.
38 Telegraf: Chris Potter, Oregon, Živě, Co se ví, Novinky
39 Salsa Celtica - Velké skotsko-latinské dobrodružství
42 Recenze
53 Servis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.