úterý, 29. září 2015

Harmonie 10/2015

Napsal(a) 

Harmonie 10/2015 Harmonie 10/2015

Vážení čtenáři,

nestává se příliš často, aby někdo svolával demonstraci na protest proti praxi nějakého hudebního tělesa, natož jazzového bigbandu. Proto mě nedávné zhlédnutí videa na­zvaného „San Francisco Musicians Protest Gender Discrimination by Jazz at Lincoln Center Orchestra“ (dostupné na YouTube) nejprve zaskočilo. Zhruba 30 žen a mužů před budovou SF Jazz Centra v San Franciscu skanduje klidně, ale odhodlaně jediný slogan: „Blind auditions for jazz musicians!“ Tedy volně přeloženo: „Ať jsou jazzmani anonymně voleni!“

Za jarní akcí v San Franciscu stála nezisková organizace Jazz Women and Girls Advocates a svou výzvu směřovala především ke světoznámému bigbandu Jazz at Lincoln Center Orchestra, který byl ve městě na čtyřdenním angažmá. Orchestr pod vedením trumpetisty Wyntona Marsalise (několikrát hrál i v Praze) patří ke špičce v klasickém jazzovém repertoáru, jedna věc na jeho činnosti však nepochybně zaráží − za 28 let existence jeho součástí nebyla jediná žena.

„Chceme ženám v jazzu zajistit férový a rovný přístup. Hráči Wyntonova bigbandu vydělávají 100 tisíc dolarů ročně − neměly by ženy mít stejnou šanci vydělat si tyhle peníze? Mají právo vylučovat ženy, když přijímají peníze z daní?“ argumentuje Ellen Seelingová, trumpetistka, která protest iniciovala. Podobně známá newyorská pianistka Rachel Z: „Jde o včasné a veřejné oznámení výběrových řízení, která by měla být otevřená a anonymní, jak se sluší na tak prestižní orchestr.“

Zarážející na celé věci je, že JALC je dotován z veřejných zdrojů. Podle iniciátorů protestu by tak měl zavést anonymní výběrová řízení „za plentou“, jaká jsou běžná i v jiných velkých amerických tělesech. Argumentují i výzkumy, které dokládají, že zavedení anonymních řízení v 70. letech výrazně navýšilo počet žen v orchestrech a o 50 % zvýšilo pravděpodobnost jejich přijetí (USA).

Marsalis se pokoušel bránit − že patnáctičlenný bigband není symfonický orchestr, že fluktuace hráčů zde není tak velká (a tedy výběrová řízení nebývají častá) nebo že ženy sice nejsou v samotném bigbandu, ale pracují v jeho administrativních pozicích. Nikdo nezpochybňuje, že bandleader má právo si určit složení svého tělesa. JALC je však takřka veřejnou institucí (nejen svým financováním), a tak by anonymní výběrová řízení měla být tím prvním, o čem by Marsalis (sám se zkušeností jiného druhu diskriminace) měl v nové sezoně přemýšlet.

Konkursy „za plentou“ pochopitelně nejsou samospasitelné − jde jen o dílčí, byť dnes takřka samozřejmou součást přijímací praxe (běžnou i v České filharmonii). Nerovnost je často skryta v jazyce, drobných náznacích a konečně „genderovém kódování“ hudebních nástrojů − stereotypních představách o vhodnosti těch či oněch nástrojů pro muže/ženy. Jinak řečeno, je-li zakořeněna nerovnost například ve vzdělávacím systému, ani plenta zde příliš nepomůže. Má však nepochybný symbolický význam.

Milí čtenáři, přeji vám, aby vaše úsilí bylo hodnoceno vždy jen podle vašich schopností. Ať už hrajete na jakýkoli nástroj.

Petr Vidomus, editor jazzové rubriky

P. S.: V říjnové Harmonii bych vás rád upozornil na rozhovory s jazzmanem Jasonem Moranem, klavíristou Igorem Ardaševem, Davidem Šimoníkem, spolumajitelem Rádia Classic Praha, reflexi života a díla Claudia Monteverdiho a připomínáme i výročí Wihanova kvarteta.

vychází 29. 9. 2015

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 10/2015

obsah

3 Filharmonie ze srdce Moravy slaví sedmdesátiny (Michal Bureš)
Rozhovor se dvěma nejdůležitějšími muži Moravské filharmonie Olomouc, ředitelem Vladislavem Kvapilem a šéfdirigentem Petrem Vronským.

6 Jason Moran: Hiphop slyším i v Dvořákovi (Milan Tesař)
Americký pianista ukáže návštěvníkům festivalu Struny podzimu své dvě tváře.

10 Igor Ardašev (Věroslav Němec)
O Rudolfu Firkušném, dendrochronologii a procházkách přírodou.

13 1613 – baroko z nouze zrozené (Čeněk Svoboda)
Claudio Monteverdi a slavnost na laguně.

16 Wihanovo kvarteto (Luboš Stehlík)
Strážci české tradice.

20 Nicolas Altstaedt (Lucie Johanovská)
Má-li někdo opravdu svůj hlas, bude vyslyšen.

22 Svěží vítr v PKF (Radim Otépka)
PKF – Prague Philharmonia aneb ředitel musí nahlížet do mnoha šuplíků.

24 David Šimoník (Luboš Stehlík)
Rádio Classic Praha bude určovat mediální agendu klasické hudby.

30 Václav Hudeček: Těším se na každý svůj koncert (Luboš Stehlík)
Rozhovor s mistrem, který se obklopuje mládím.

32 60 let brněnské filharmonie (Jiří Beneš)
Filharmonie Brn včera, dnes a předevčírem.

36 Ostravská banda (Boris Klepal)
Deset let magického zaujetí hudbou.

38 Šestkrát deset (Vlasta Reittererová)
Desetiletí v hudbě a okolo ní – Dějinné vlny.

42 Kritiky

44 Svět opery

47 Archaion Kallos (Ladislav Zemánek)
Eros v hudbě východního křesťanství.

48 Izraelská jazzová líheň (Tomáš S. Polívka)
Čím to, že právě muzikanti a skladatelé s levantskými kořeny zaznamenali takový vzestup umělecké prestiže?

50 Philippe Kadosch (Milan Tesař)
Nová slova jako ostrůvky v moři.

52 Paweł Kaczmarczyk (Petr Vidomus)
Být lepší a lepší.

54 Recenze

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.