středa, 24. září 2014

Harmonie 10/2014

Napsal(a) 

Vážení čtenáři,

ta zpráva se neobjevila v hlavních denících a možná ji zaregistrovalo jen pramálo hudebních znalců. V létě po tragické nehodě zemřel prof. Jiří Gaisler. Nebyl profesorem muzikologie, dokonce ani humanitního oboru, nýbrž zoologie. Přesto pro mě jako jazzového publicistu má nezanedbatelný symbolický význam. Jiří Gaisler byl totiž velkým milovníkem jazzu a v letech 1957–1988 především kronikářem legendárního brněnského jazzklubu. V jazzovém světě nebyl nijak zvlášť na očích, přesto pro jazzové historiky a publicisty učinil důležitou službu – s věcností sobě vlastní zaznamenával třicet let jazzového dění v Brně.

S Gaislerovým odchodem jsem si s novou naléhavostí uvědomil možná banální skutečnost. S postupujícím časem odchází generace kritiků, hudebníků, ale i běžných jazzových fanoušků Gaislerova typu, kteří pomáhali jazzu na světlo po kruté vládě socialistického realismu. Ano, mám teď na mysli hlavně ty, kteří od druhé poloviny 50. let znovu zakládali amatérské kapely a sdružení spjatá s tímto zapovězeným žánrem, snažili se o něm, byť zprvu opatrně, psát, nebo dokonce zakládali kluby podobné tomu brněnskému, ve kterém působil Gaisler. S těmito lidmi odchází jistý druh paměti, vzpomínek a specifické zkušenosti – odchází i ti, kteří nám na některé otázky už odpovědět nestihli, nebo jsme se jich ani neptali.

Osmdesátník Gaisler patřil k těm, kteří si riziko zapomnění uvědomovali. Aspoň jsem měl ten pocit, když jsem s ním ještě v červnu dělal rozhovor o jedné pozapomenuté epizodě jazzové historie, četl jeho nedávno vydanou knížku o historii zmiňovaného jazzklubu, nebo zjistil, že prozřetelně věnoval své jazzové písemnosti brněnskému muzeu. Pochopitelně ne všichni jazzoví fanoušci jsou tak vzornými archiváři a ani to po nich nemůžeme chtít.

Mnozí čeští muzikologové by asi řekli: No a co? Pátrejte v archivech, tam musí být i o temné éře českého jazzu přece dostatek materiálu! S respektem vůči nim musím říct, že v jazzu to tak úplně neplatí. Zejména v případě jazzu 50. let nezbývá, než se (byť pozdě) obracet na pamětníky či hledat v obtížně dostupných osobních pozůstalostech. O jazzu se tehdy oficiálně téměř nepsalo, „publicistika“ přežívala v ilegálně rozšiřovaných jazzových tiskovinách, které v knihovnách neseženete. Existují sice specializované archivy (typu Popmusea), zde ale také mnohé nenaleznete.

Sám jsem si ověřil, že leckdy pak zbývá jediný zdroj – a sice archivy mechanismů re­prese, tedy například Archiv bezpečnostních složek. Dostáváme se pak k paradoxní situaci – o těch, kteří nadevše milovali svobodu a svobodnou hudbu, jakou jazz je, vypovídají ti, kteří svobodu/jazz potlačovali a všemožně pronásledovali. Ne, nebudu teď horovat za omezení přístupu k dokumentům STB, jak se stalo v poslední době zvykem. Jde o relevantní zdroj, neměl by však vypovídat osamoceně. Právě proto se ptejme, nahrávejme, dokumentujme hlas těch, kteří brzy vypovídat moci nebudou.

K jedněm z těch, kterých jsme se zeptali v tomto čísle, patří i legenda Ahmad Jamal, hráč, který pomáhal vytvářet jazzovou historii a v říjnu zavítá do Prahy. Otázky a odpovědi i provokativní názory najdete u témat kastráti – kontratenoři, co je česká hudba, recepce Janáčkovy hudby v Anglii nebo nahrávky Dvořákových symfonií.

Příjemný podzim přeje

Petr Vidomus

editor jazzové rubriky

vychází 29. 9. 2014

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 10/2014

obsah

3 Hudba v rudolfínské Praze (Jan Baťa)
I když by se zdálo, že světy panovníka a jeho poddaných byly striktně odděleny, nebylo tomu tak. Alespoň ne v hudbě.

6 Skladatelova cesta z Tádžikistánu přes Rusko do Izraele (Vítězslav Mikeš)
Sezonu 2014/2015 brněnských filharmoniků zpestří jako rezidenční umělec Benjamin Jusupov, izraelský skladatel, dirigent a klavírista tádžického původu.

10 Jsou současní kontratenoři náhradou kastrátů? (Václav Luks)
Obdiv k vysokým mužským hlasům zažívá v poslední době svoji renesanci ve stále rostoucí oblibě kontratenorů, kteří dnes nahrazují kastráty.

14 Souborné nahrávky symfonií Antonína Dvořáka z let 1963–2014 – druhá část
(Martin Jemenka)
Dvořákovy symfonie od A do Z.

18 Čím je česká hudba „česká“? (Jaromír Havlík)
Slavení Roku české hudby pod trochu jiným úhlem pohledu.

22 Ton Koopman se chce dožít stovky (Mirka Zemanová)
Interview s legendárním holandským cembalistou, varhaníkem a dirigentem Tonem Koopmanem.

25 Česká hudba očima (a ušima) Angličana (Patrick Lambert)
Vzestup Janáčkovy slávy od skromných začátků.

29 Příběhy předmětů z Muzea Antonína Dvořáka 6 (Kateřina Nová)
Dvořákův jubilejní rok 1941.

34 Musica monastica 5 (Karel Veverka)
Hudba u Křižovníků s červenou hvězdou.

37 Malíř mezi muzikanty (Lucie Jirglová)
Max Švabinský ve společnosti Martinů, Suka a dalších.

40 A ti druzí... Rok české hudby 2014 (Vlasta Reittererová)
Mezi čtyřmi národnostmi.

43 Rudolf Firkušný – Pianista mezi domovem a emigrací 3 (Ondřej Pivoda)
Největší jeho radostí bylo, když dostal darem klavírní výtah některé opery nebo partituru, v nichž se již tehdy dobře vyznal.

45 Kritiky

47 Svět opery

48 Ahmad Jamal: Nepíšu pro konkrétní hráče (Milan Tesař)
Po Sonny Rollinsovi a Waynu Shorterovi bude hostem festivalu Struny podzimu další slavný osmdesátník Ahmad Jamal.

52 Banda (Jiří Moravčík)
Sympatická past na posluchače folkloru.

54 Otto Hejnic (Tomáš S. Polívka)
Zodpovědný přístup ke standardům.

56 Andreas Varady – Z Rimavské Soboty na světová pódia (Tomáš S. Polívka)
Jazzový kytarista, který se s tím nepáře.

58 Recenze

Petr Vidomus

V Harmonii zakotvil na podzim 2004, kdy si jej na základě reportáže z francouzského jazzového festivalu vybrala jako svou náhradu Petra Konrádová (Petro, díky!). Stal se editorem jazzové rubriky časopisu, což znamená, že pro vás vybírá ta nejzásadnější témata, která hýbou světem tohoto žánru, dohlíží na kvalitu článků a v neposlední řadě sám píše. Do jeho textů se může promítat láska k sociologii, Francii a jazzrocku 70. let. Mimo to má rád dobré víno, cestování a fotografii. Můžete jej znát také coby hlas stanice ČRo Jazz.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.