středa, 25. září 2013

Harmonie 10/2013

Napsal(a) 

časopis Harmonie 10/2013 časopis Harmonie 10/2013

Milí hudební přátelé,

kauza Národní divadlo z počátku srpna byla tak gogolovsky neuvěřitelná, že jsem zprvu nechtěl s takovým odstupem o tom psát, ale nakonec jsem dospěl k názoru, že pokus o letmé ohlédnutí má smysl. Nejdříve několik dat: 12. 6. referovala ČT 24, že ministryni kultury Alenu Hanákovou, jež se zapsala do dějin „nastavenými procesy“, vystřídá profesor HAMU Jiří Hlaváč; kulturní obec zaplesala a budoucnost vypadala nadějně. 13. 6. – po rozsáhlé razii je vše jinak, začala kauza Nagyová (Nečas) a akcie pana profesora Hlaváče byly rázem na nule. 25. 6. jmenoval prezident vládu Jiřího Rusnoka, čímž se stal šéfem české kultury Jiří Balvín. 1. 8. dal pan ministr „nezlatého“ padáka řediteli Národního divadla Praha Janu Burianovi, který ten den nastoupil poprvé oficiálně do práce. 2. 8. na žádost premiéra Jiří Balvín své rozhodnutí revokoval (řečeno jejich dikcí z dávné minulosti – dali „kulturní frontě“, čeho si žádala) a pan Burian se stal opět ředitelem ND. Tím jsme se zapsali po delší době do světových dějin divadla... 26. 8. pan Rusnok, coby premiér v demisi, zahájil 131. sezonu Národního divadla a slavnostně uvedl do funkce generálního ředitele Jana Buriana. Mimo jiné se shodli, že příspěv-ková organizace Národní divadlo Praha má systémové problémy, které bude třeba vyřešit... Zažili jsme skutečně vzrušující léto a média měla o čem referovat a spekulovat... Divadelní holding Národní divadlo není sice mezinárodně výjimečný uměleckou úrovní, zato fluktua-cí na postu ředitele ano. Jenom v novém století máme čtyři osobnosti. Přitom Jiří Srstka, Daniel Dvořák, Ondřej Černý a samozřejmě i Jan Burian jsou velmi zdatní divadelní manažeři; nejsou sice dokonalí, ale to nebyl ani Rudolf Bing a není ani Gerard Mortier či Peter Gelb!

Jestliže optimální vyřešení špatně spuštěné fúze a „nastavených procesů“ v ND a Státní opeře bude složité, vymezení role ministerstva vůči příspěvkovým organizacím a kultuře vůbec by snad mohlo být jednodušší – zásadní legislativní změny, nastavení takových daňových pravidel (například v oblasti daně z příjmu), aby se firmám i lidem vyplatilo podporovat kulturu, správní rady ve velkých příspěvkových organizacích s patřičnými právy, povinnostmi a odpovědností... Milovníky opery pak zajímá, jaké změny nastanou v Národním divadle a jak dlouho na ně budeme čekat. A kdy se dostaví zásadní změna kvality... Zatím máme v opeře ND čtyři ředitele, což je asi světový primát!

Jakkoliv nejsem fanatickým zastáncem pražských koncertů operních hvězd, jež jsou občas dramaturgicky jednotvárné a kvalita nekore-sponduje s cenou vstupenky, tak učiním výjimku a zastavím se u čtyř večerů, jejichž úroveň by měla vyvážit luxusní ceny. V říjnu budou v Rudolfinu zpívat sopranistky Patricia Petibon a v Obecním domě po mnoha letech charismatická Angela Gheorghiu (dodnes vzpomí-nám na její koncert s Plácidem Domingem v Praze v roce 1994). V první polovině listopadu pak zažije Rudolfinum dva koncerty, jež by se měly stát událostmi podzimu: Joyce DiDonato, jež doufám potvrdí svoje renomé z Metropolitní opery a z nahrávek, a Cecilia Bartoli, která nic potvrzovat už nemusí. Vzrušujícím bonusem je skutečnost, že zpěvačky by si měly do Prahy přivézt respektované orchestry: La Cetra Barockorchester Basel (Petibon), Il Complesso Barocco (DiDonato), Kammerorchester Basel (Bartoli).

Osobností října je hudební kaligraf baroka a klasicismu Václav Luks, jehož zpovídal renomovaný muzikolog Václav Kapsa. Podzim bude zajímavý jak živou hudbou, tak i četbou říjnového vydání Vaší HARMONIE.

Luboš Stehlík

vyšlo: 25. 9. 2013

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 10/2013

obsah

3 Glosa – Komentář – Události
6 Hvězdy barokní opery budou pro posluchače dobrodružstvím (Václav Kapsa)
Rozhovor s průvodcem po kouzelném světě staré hudby Václavem Luksem.
9 Jsme vděčni za každý koncert, který potěší (Martin Prokeš)
Aneb o slastech a strastech ředitele regionálního festivalu.
10 Bez optimismu a víry ve změnu nelze hudbě pomáhat (Luboš Stehlík)
Vzkazuje předseda správní rady PKF – Prague Philharmonia Martin Klimpl.
12 Svátky hudby v Praze po dvaadvacáté (Jiří Táborský)
Bude se slavit, zpívat, hrát a pomáhat!
14 S ženskou elegancí v čele Filharmonie Brno (Jana Slimáčková)
Nová ředitelka FB Marie Kučerová o své tvrdohlavosti, novinkách filharmonie a chybějícím koncertním sále.
18 Jakub Hrůša: Rád ve všem hledám balanc (Luboš Stehlík)
Říká šéfdirigent jubilující PKFky a čerstvý otec dcery.
22 Verdi a Wagner – Paralelní životy V (Vlasta Reittererová)
„Při všech zmatcích a nesčetných odbočkách se Wagnerův život jeví jako obdivuhodná a organická jednota.“
26 Jak se v Česku baletilo (Jana Hošková)
Do nové společnosti.
30 Moravský podzim ve znamení jubileí a národních hudeb (Miloš Zapletal)
Po dvou letech opět na brněnských pódiích nejen pro brněnské posluchače.
32 Komunikovat, poslouchat… a vyhnout se šuplíkům! (Michaela Vostřelová)
Ředitelka Janáčkovy konzervatoře v Ostravě Soňa Javůrková má ve svých názorech jasno.
34 Původní krása (Markéta Kozinová)
Festival Archaion Kallos odhaluje klenoty pravoslavné hudby.
40 Kritiky
43 Svět opery
46 John Patitucci: Se Shorterem jsme jedna rodina (Milan Tesař)
Interview s kontrabasistou, baskytaristou a duchovním v presbyteriánském kostele Johnem Patituccim.
48 Rokia Traoré: Mozart byl čistý griot (Jiří Moravčík, překlad Michal Černý)
Patří mezi nejaktivnější komentátory dění v Mali, nedávno vydala nové album Beautiful Africa a svým vystoupením si získala české publikum na festivalu Colours od Ostrava.
50 Robert Balzar – Nový zvuk, nový cíl (Jan Mazura)
„Nejvíc se člověk zkrátka naučí z toho, co si zjistí sám a je třeba říct, že je to dřina, která zabere hodně času.“
53 Recenze
61 Infoservis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.