úterý, 14. říjen 2003

Harmonie 10/2003

Napsal(a) 

10/2003 10/2003

Vážení čtenáři,

říjen je už měsícem, kdy orchestry po zářijovém opatrném oťukávání svého publika po lenivém létě už většinou rozjízdějí své abonentní cykly. Sezona 2003/2004 je často označována díky významným výročím

jako česká s nepochybným pokračováním v sezoně 2004/2005. Česká filharmonie dokonce, aby to všem bylo jasné, zvolila motto "Pocta české hudbě a jejím tvůrcům". Zvláště v cyklech jejího Českého spolku pro komorní hudbu zazní hudby našich klasiků vskutku

hodně, navíc v interpetaci téměř výhradně českých interpretů. Škoda, že odvaha dramaturgie skončila u jmen Slavický (Milan), Matoušek (Lukáš) a Kvěch. Nejvíce se v dramaturgii pražských orchestrů promítlo světové výročí Dvořáka (1904/2004). Requiem

nabídne Česká filharmonie (ČF) v dubnu 2004, Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR) v dubnu téhož roku a Státní filharmonie Brno v květnu 2004, Stabat Mater uvede FOK v květnu 2004, Houslový koncert postupně zahrají Pražanům Václav Hudeček (SOČR),

Augustin Dumay (FOK), Akiko Suwanai (ČF), Gregory Fulkerson (Český národní symfonický orchestr) a Isabelle Faust (Pražská komorní filharmonie), Slovanskými tanci oslaví příchod Nového roku jak v Praze (FOK), tak v Brně (navíc FOK zakončí sezonu Svatebními

košilemi, kdežto Brněnská filharmonie sezonu otevřela Svatou Ludmilou). Škoda, že dramaturgové nebyli v uvádění děl Dvořáka vynalézavější. Doufám, že to nedopadne tak, že si mnozí abonenti a možná i Dvořák v nebesích po skončení sezony oddychnou, že je už

za námi. Česká filharmonie naštěstí otevře Rudolfinum i tvůrcům mediálně zapomenutým - Bořkovcovi, Vycpálkovi, Kabeláčovi, Blodkovi, Novákovi, Schulhoffovi. Je potěšitelné, že v souvislosti s 75. narozeninami Petra Ebena se zvýšila frekvence uvádění jeho

skladeb.

ČF a FOK chystají dva pozoruhodné olbřímí projekty. Filharmonie uvede v prosinci Elgarův Gerontiův sen a FOK v červnu 2004 Honeggerovo oratorium Jana z Arku na hranici, což by mohla být, jestliže se zdaří nastudování, událost sezony. Plán

každého orchestru pak má lahůdky, které stojí za to připomenout. Českou filharmonii bude řídit několik světových dirigentských velikánů: Gardiner, Saraste, Cambreling, Marriner, Paavo Järvi a jako vždy Mackerras. Je dobře, že vzal orchestr konečně na

milost Gerda Albrechta, kterého zavrhl v roce 1996. Orchestr FOK sice nepozval tolik mezinárodně etablovaných dirigentů (Sedares a Hager však rozhodně stojí za to), "vyřádil" se však v sólistech a komorních souborech. Konkurenci z Alšova nábřezí rozhodně

pokořil zorganizováním dvou listopadových koncertů světové pěvecké topstar Renée Fleming a snad nás příjemně překvapí v Adventu i basista Paata Burčuladze. Pro milovníky starší hudby pak budou silným magnetem koncerty souborů La Petite Bande a Il

Fondamento. Velké očekávání budí již teď recitál cellisty Jiřího Bárty a cembalistky Barbary Marie Willi. SOČR sází jako obvykle na kvalitní provedení posluchačsky vděčného repertoáru za nižší vstupné než má konkurence. Do klasické dramaturgie však

dokázal "propašovat" i soudobou hudbu, což má ostatně téměř v popisu práce (Šesták, Feld, Simon). Pražská komorní filharmonie upřednostňuje opět mladé interprety, mezi kterými je jedno skutečné eso - houslista Nikolaj Znaider. (Navíc si ji zvolil jako

doprovodné těleso tenorista José Cura, jehož plakáty opět oblepily Prahu.) Houslovou hvězdu stejného kalibru uslyší Brno. Je jím u nás kupodivu ještě málo známý Julian Rachlin. Český národní symfonický orchestr se sice mediálně hodně zviditelní na počátku

října při koncertu Andrey Bocelliho, nicméně jeho osmidílná pražská řada koncertů nabízí zajímavou hudbu, o které se rozhodně nedá vždy říci, že by byla určena širokým masám. Slyšet totiž v Čechách Adamsovo Harmonielehre, Estancia Dances od Ginastery,

Mahlerovu 6. symfonii, Ebenův Varhanní koncert nebo Ohnivé jezero od Milana Slavického není rozhodně běžné.

Pro fanoušky klasické hudby tedy opět začaly lukulské hody, které zvýrazní blížící se "Český rok hudby 2004", jenž by měl mít dva vrcholy -

festival Pražské jaro a Festival Leoše Janáčka. Přeji všem pořadatelům, aby jim jejich záměry vyšly, aby jejich projekty publikum zaujaly a aby očekávání, které vzbuzují programy a slavná jména interpretů nebyly jen mýdlovou bublinou.

vyšlo: 10. 10. 2003

elektronické vydání

zveřejněné články Harmonie 10/2003

obsah

3 Fejeton Lukáše Hurníka: Gesto, Glosa: Rockquiem
4 Ostravský festival nové hudby
6 Brněnský festival na Špilberku, Barokní festival v Kuksu, Echo
8 Osobnost: Žofie Vokálková
11 Debut: Markéta Reindlová
12 Vycházející světová dirigentská hvězda Ilan
14 Želary
16 Tenorový ekvilibrista Juan Diego Flórez
19 Echo - stručné zpravodajství z domova a ze světa
20 Seriál - Dvanáct tváří polyfonie. Tvář X.: Polyfonie trochu jinak
22 Rozhovor o festivalu Forfest
24 Skladatel měsíce: Edvard Hagerup Grieg
27 Reportáž z letního kytarového festvalu v Brně
28 Svět opery (Liberec, Olomouc, Praha, Drážďany, Mnichov, Salcburk, Londýn, Antverpy)
34 Ken Burns' Jazz - úvaha nad televizním seriálem
36 Bob Cohen: Klezmer není žádný muzejní exponát
38 XIII. TFF Rudolstadt Obyčejný ročník neobyčejného festivalu, Předem očekávaná nestíhačka
42 Recenze
53 Nové nahrávky, Servis

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.