pondělí, 28. prosinec 2020

Harmonie 1/2021

Napsal(a) 

Harmonie 1/2021 Harmonie 1/2021

Putoval chudě a zpíval

„Je lepší nazvat občas nějakou horu kopcem a nějaký kopec horou než se nacházet v myšlenkovém stavu, kdy se člověk domnívá, že na světě nejsou žádné hory, protože nebyla pevně stanovena výška toho, co je horou.“ (Gilbert Keith Chesterton)

Hlavním hudebním jubilantem loňského roku byl Ludwig van Beethoven. V roce 2021 si budeme (doufejme živou) hudbou připomínat asi jiné hudební hory – Dvořáka, Mozarta, Stravinského. Jen doufám, že ne tak pandemicky jako Beethovena. Snad ale nezapomeneme na další důležité kopce, například Josefa Bohuslava Foerstera a Sergeje Prokofjeva.

V roce 2020 pandemický SARS-CoV-2 pronikl i do Harmonie. Leckteré články byly sice obsahově poutavé, leč minuly zběsilý puls doby. Snad bude rok 2021 v tomto přívětivější. Minulý ročník však přinesl i nadčasové ediční počiny. Takovým byla série Pod harfou Davidovou, v českém kontextu unikátní tématem, rozsahem a hloubkou, jež byla natolik příznivě přijata, že zvažuji dovětek.

Doufám, že mimo čas stane příběh kapelníka Josefa Sawerthala, jenž potvrzuje, že naše hudební minulost nejsou jen příběhy velkých osobností. Dobrou pověst české hudby budovali i dnes už zapomenutí muzikanti a kapelníci. Poznávat jejich osudy znamená nejednou podniknout dobrodružný výlet do hudebního světa 19. století. Jedním z takových dnes už téměř zapomenutých jmen je Josef Sawerthal, pocházející z Polep u Litoměřic. Celý rok budeme s napětím sledovat nejen jeho osudy, ale i bratra Václava Zavrtala. Dobově slavnějšího Sawerthala budeme provázet až do Mexika, kde řídil císařskou hudbu. Josef Sawerthal může být pro nás dnes báječným průvodcem po zapomenutých zákoutích hudebního světa 19. století. Jakoby se z něj stal hudební kondukt Václava Šaška z Mezihoře z Jiráskova cestopisu Z Čech až na konec světa… Jsem rád, že nabízíme ještě jednu významnou premiéru – vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem, jehož považuji za jednoho nejvýraznějších dirigentských osobností uplynulého padesátiletí. Osobností měsíce ledna je nový šéfdirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava Vasilij Sinajskij. Dirigentskou linii prvního vydání Harmonie 2021 rozšiřuje profil Nathalie Stutzmann a rozhovor s Johnem Eliotem Gardinerem. V jazzu a world music nepřehlédněte 100 Years Concept Art Orchestra a neviditelného producenta Bena Mandelsona.

Moje vnučka číslo tři miluje určité písně a umanutě na nich trvá. Syn jí tak už delší čas kromě jiného pouští písničku, jež mi připomíná moje rané dětství. V 60. letech jsem často prozpěvoval melodii, kterou děti 21. století asi už neznají –„Dominique“. Její česká mutace však zdaleka nedosahuje duchovní čistoty francouzské verze, již vnučka miluje a jejíž slova jsou teď realitou profesionálních hudebníků – „putoval chudě a zpíval“. Zatím to pro české muzikanty vypadá i v roce 2021 na chudé cestování.

Luboš Stehlík
šéfredaktor

vychází 28. 12. 2020

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 1/2021

obsah

3 Komentáře

6 Vasilij Sinajskij: Národnost není pro interpretaci hudby důležitá (Alena Sojková)
Třiasedmdesátiletý rodák z ruského města Inta, nyní žijící v Amsterodamu, je srdečným společníkem, který zasvěceně vypráví o české hudbě i českých interpretech.

12 John Eliot Gardiner: Až se vrátí normální situace, bude to jiný typ normality (Jindřich Bálek)
V době bezbřehého covidového streamování hudby nabídla 29. listopadu Česká fi lharmonie koncert, na nějž se dlouho nezapomene.

18 Z Čech až na konec hudebního světa 19. století s bratry Sawerthaly 1 / Polepské nivy (Tomáš Slavický)

24 Hudba je můj život, hudba je můj svět: Vzpomínkové rozhovory s Bernardem Haitinkem PETR HAGMANN, ERICH SINGER / (Tomáš Moravec a Petr Kadlec)

30 Nathalie Stutzmann s orchestrem dýchá (Dina Šnejdarová)

36 Rudolf Karel a jeho pankrácké skladby (Martin Král)

42 Po nerovném terénu (Milan Kuna)

48 Hudební Olomouc 12: Olomouc festivalová (Gabriela Coufalová)

54 Concept Art Orchestra: Nesoudit, ale trochu vybízet (Tomáš S. Polívka)
Album 100 Years je záznamem výtečného hudebního kusu i politickým komentářem zároveň. Ukazuje, jak aktuální může jazzový big band být

59 Neviditelný producent Ben Mandelson (Petr Dorůžka)

63 Shabaka Hutchings: Šaman londýnské jazzové vlny (Dan Sywala)

66 Recenze

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.