pátek, 21. prosinec 2018

Harmonie 1/2019

Napsal(a) 

Vážení přátelé HARMONIE,

po roce Leoše Janáčka přichází po čase opět rok Bohuslava Martinů, tentokrát 60. výročí úmrtí. Nicméně nemělo by se zapomenout na kulatá výročí dalších významných českých hudebníků, například Miloslava Kabeláče, Bohuslava Matouška, Josefa Suka ml. nebo Jana Dismase Zelenky… Posláním festivalů je oddělovat „čas každodennosti od výjimečných událostí“, i když sezony některých orchestrů jsou dnes podobně zajímavé. Dvacetileté výročí oslaví Letní slavnosti staré hudby, festival, jenž naplňuje očekávání výjimečnosti a který se stal nedílnou součástí pražského hudebního života. Co se týká života nefestivalového, v nabídce našich orchestrů a operních scén lze najít i v roce 2019 řadu vzrušujících projektů. Jen je třeba hledat synergii s Vaším naladěním, očekáváním, preferencemi a kritickým myšlením.

Co čekat od Vašeho časopisu? Opět bohatý vějíř rozhovorů, které jinde nenajdete, studií, glos a recenzí. Doufám, že Vás upoutají i nové vícedílné projekty. Po hudebním oddělení Moravského zemského muzea v roce 2018 (v tomto vydání najdete codu) představíme z mnoha úrovní České muzeum hudby, které je v mediálním stínu jiných příspěvkových organizací (Česká filharmonie, Národní divadlo). Seriál by chtěl představit sbírky muzea v jejich rozmanitosti – staré rukopisy a tisky, notový archiv, fond pozůstalostí, nenotové písemnosti, ikonografické fondy, hudební knihovnu a tiskovou dokumentaci, fonotéku, hudební nástroje a monografická muzea Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Jednotlivé články upozorní na cenné a zajímavé sbírkové předměty, které muzeum shromáždilo za 200 let své existence!... Seriál o české hudební vědě je sestaven z dvanácti autobiografických portrétů muzikologů, kteří ovlivnili českou muzikologii. Jde o texty, ve kterých se autoři svým stylem věnují svému životu a dílu. Dalším cyklem jsou Konstanty a varianty. Mnohá témata procházejí kulturními dějinami ve stále nových obměnách a proměnách. Různé varianty téhož nebo podobného námětu či inspirace nacházíme i v historii hudby. A to nejen v dějinách hudebního divadla, v případech, kdy tentýž příběh zaujal vícero skladatelů a k jeho zpracování hledali vlastní přístup (přičemž si lze klást otázku, proč některá díla zapadla a jiná se stala součástí kmenového repertoáru). Konstanty a varianty se týkají i vývoje a transformace hudebních forem (od taneční suity k symfonii, parafráze a transkripce, úpravy pro různá nástrojová obsazení), proměn estetického vnímání, společenské funkce, přístupu k domácímu umění a cizím vlivům a podobně. V jazzové rubrice chceme reflektovat dva prostupující se trendy: rozvíjející se digitální prodej nahrávek (streaming) a současně oživený zájem o fyzické, zejména vinylové desky. Pokračovat bude seriál mapující z kritického odstupu zásadní alba české jazzové historie. Stále větší důraz bude kladen na reflexi aktuálních jazzových/world music projektů především české provenience. Určitě nezapomeneme na české jazzové školství... Osobností ledna je umělecký šéf Pražských symfoniků Pietari Inkinen. Jako první české médium přinášíme portrét designovaného šéfdirigenta Berlínské filharmonie Kirilla Petrenka. Z jazzové rubriky připomínám rozhovor s americkým trumpetistou, skladatelem a několikanásobným držitelem Grammy, Terencem Blanchardem.

Milí čtenáři, jako každý rok Vám děkuji za Váš zájem o HARMONII (i www.casopisharmonie.cz), podporu a věrnost, jež se v dnešní podivné době stává luxusem! Prosím doporučujte ji svým přátelům a známým.

 

Harmonický rok 2019 přeje

Luboš Stehlík

vychází 27. 12. 2018

elektronické vydání

zveřejněné články z Harmonie 1/2019

obsah

3 Hudba v osmičkových rocích (Michaela Vostřelová)
Jak výročí stoletého Československa připomněly české orchestry a operní domy?

6 Pietari Inkinen: Najít společnou vizi, to je, oč tu běží (Martin Rudovský, Ivan Žáček)
O tom, jaký otisk může zanechat Pietari Inkinen na FOKu.

10 Nakreslit si svoji skladbu (Michal Nejtek)
Daniel Matej je ztělesněním přesvědčení, že skladatel dneška nemůže být jen izolovaným tvůrcem not.

14 Paměť a tradice v evropské hudební kultuře pozdního středověku a raného novověku 3 (Jan Ciglbauer)
Hudba na středoevropských univerzitách 14. a 15. století.

17 Leoš Čepický: Mám-li v ruce housle, všechno mě baví (Luboš Stehlík)
Natvrdo řečeno – je stále ještě houslisticky nejzajímavějším primáriem českých kvartet.

20 Kirill Petrenko: Nová éra Berlínských filharmoniků (Martin Jemenka)
Malý, kučeravý a pracovitý muž s taktovkou se velkých výzev rozhodně nebojí.

25 Občan Igor Levit (Dina Šnejdarová)
Když vystoupil před sedmi lety v programu BBC Radio 3 New Generation Artist, bylo jasné, že tenhle mladík nepřišel předvést svou zázračnou prstovou techniku.

28 201 let Moravského zemského muzea a 99 let jeho hudebního oddělení (Michaela Ratolístková)
Coda: Zámecké hudební sbírky ve fondech Moravského zemského muzea.

32 Být muzikologem v Čechách 1 (Jiří Sehnal)
Muzikolog? Ne, to já asi nejsem.

36 Václav Petr zachránil Česko na Pražském jaru (Markéta Jůzová)
Na počátku roku 2019 se přece jen vraťme do toho minulého.

40 Jacek Kaspszyk: Recenzím nepřikládám větší význam (Milan Bátor)
Po úspěšném hostování na Pražském jaru zavítá Kaspszyk 31. ledna 2019 do Ostravy, kde se poprvé setká s Janáčkovou filharmonií.

42 České muzeum hudby 200 let po založení Národního muzea (Jana Vojtěšková)
Osmičková výročí loňského roku se týkala i založení Národního muzea.

48 Konstanty a varianty 1 (Vlasta Reittererová)
Mezi Starým a Novým světem.

52 Janáček Brno 2018 (Michaela Vostřelová, Lukáš Pavlica)
Jaká byla Bystrouška, Jenůfa a Šárka na podzim v Brně.

56 Terence Blanchard: Nechci být „černošským skladatelem“ (Marian Pavlík)
S americkým trumpetistou, skladatelem a nositelem pěti cen Grammy.

58 Blues Alive: Živá encyklopedie blues (Jan Sobotka)
Do čtvrtstoletí chybí šumperskému festivalu Blues Alive dva roky, na mezinárodní scéně ale boduje už teď.

60 Womex 2018: Mše za hudební rozmanitost (Jiří Moravčík)
Jako by si všichni z bezmála tří tisíc delegátů (říkají si womexians) na posledním ročníku více než kdy jindy uvědomili nutnost držet při sobě.

62 Naima: Generační výpověď vyznavačů ECM (Jaroslav Riedel)
Před třiceti lety vyšla deska, jíž se ohlásila jedna z nejvýznamnějších českých jazzových skupin osmdesátých let.

64 Recenze

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.